„Německá delegace dorazí později.“ Tristní stav vládní letky blokuje cesty spolkových politiků

Lety nejvyšších německých představitelů se v poslední době stávají malým dobrodružstvím. Vládní letku čítající desítku strojů provází série technických potíží, a tak není neobvyklé, když kancléřka či prezident dorazí do cílové destinace pozdě, v náhradním stoji, nebo dokonce pronajatým soukromým letadlem. Dvacet let staré Airbusy A340 Konrad Adenauer a Theodor Heuss dosluhují a problémy mají i další vládní stroje spravované letectvem.

Poslední závada postihla letadlo německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera symbolicky před odletem do Polska k připomínce 80. výročí začátku druhé světové války. U přistaveného Airbusu A321 nefungovala kontrolka odmazování a prezident i s delegací museli přestoupit na menší stroj A319.

Steinmeier sice oficiální program v Polsku stihnul, incident ale podtrhl nekončící sérii problémů, se kterými se stroje používané německými oficiálními představiteli potýkají.

Frank-Walter Steinmeier při odletu do Polska
Zdroj: Bernd von Jutrczenka/ČTK/DPA

Přistání s plnou nádrží

Nejviditelnější problém nastal loni 29. listopadu, když se kancléřka Angela Merkelová vydala na palubě airbusu Konrad Adenauer na zasedání skupiny G20 v Argentině. Zhruba po hodině letu, když se stroj nacházel nad Amsterdamem, ohlásil kapitán letadla kancléřce, že je stroj vážně porouchaný.

Let německého vládního speciálu na leteckém radaru
Zdroj: Andreas Rinke/Reuters

Vypadlo napájení palubní elektroniky a tím pádem i rádiový kontakt s pozemní kontrolou. S řízením letového provozu luftwaffe na letišti Kolín/Bonn piloti komunikovali výhradně satelitním telefonem. Cesta přes Atlantik bez rádiového spojení by byla příliš riskantní. Letadlo s kancléřkou se muselo vrátit.

Plně natankovaný airbus se 110 tunami kerosinu udělal nad Severním mořem obrat, aby se zbavil paliva a zamířil zpátky do Kolína nad Rýnem. Kvůli špatně otevřené klapce palivové nádrže ale v letadle stále zůstávalo kolem osmdesáti tun vysoce hořlavého paliva, což přistání zdramatizovalo.

Kapitán Jens Barfs pasažéry varoval, že dosednutí stroje může být poněkud tvrdé, což se také potvrdilo. Přistání s plnou nádrží je považováno za vysoce riskantní záležitost. Těžký stroj může přejet přistávací dráhu, což mívá fatální důsledky.

Barfs ovšem Konrada Adenauera bez problémů zastavil a pro přítomnou delegaci i doprovázející novináře se stal hrdinou. Na palubě ovšem museli všichni strávit dalších sedmdesát minut, než se podařilo dostatečně ochladit rozžhavené brzdy.

Německý vládní speciál po nouzovém přistání v Kolíně nad Rýnem
Zdroj: Andreas Rinke/Reuters

Ačkoliv kancléřku vynucený návrat do Německa nepotěšil, pro posádku měla jen slova chvály. Ministr financí a zároveň vicekancléř Olaf Scholz jen poznamenal, že „to bylo těsné“.

Merkelová strávila noc v hotelu v Bonnu, následující den odletěla menším vládním letadlem do Madridu, odkud pokračovala s aerolinkami Iberia běžnou linkou do Buenos Aires a začátek summitu G20 nestihla.

Nehoda či sabotáž?

I když tiskový úřad vlády později uvedl, že na palubě Konrada Adenauera „nebyly v žádném okamžiku ohroženy životy“ a velitel vládní letky plukovník Guido Heinrich hovořil o „klasickém selhání součástky, ke kterému může dojít kdykoliv“, ve zpravodajských službách vyvolal incident znepokojení.

Podle informací serveru RP-Online se v rozvědce začalo hovořit o možnosti sabotáže či kybernetického útoku. V kruzích kolem Spolkového kriminálního úřadu se zase spekulovalo o použití elektromagnetického pulzu v blízkosti letiště. Důkazy však chyběly a kriminální úřad se odmítl k věci oficiálně vyjadřovat.

„Pechfógl“ Heiko Maas

Největší a opakovaná smůla na cestách provází ministra zahraničí Heiko Maase. Letos v únoru musel během návštěvy Afriky čekat dvacet hodin na hotelu v malijském Bamaku, než pro něj z Německa přiletělo náhradní letadlo.

Začátkem dubna zase nestihl společný projev s francouzským ministrem zahraničí na půdě Organizace spojených národů. Při přistání v New Yorku bylo poškozeno kolo vládního airbusu, ten pak musel podle předpisů čekat na přistávací ploše, dokud jej neodtáhnou.

Třetí eskapáda potkala Maase v květnu, když kvůli nedostatečnému přísunu vzduchu nemohl jeho airbus nastartovat a ministr dorazil na schůzku s bulharským prezidentem s více než hodinovým zpožděním.

A smůla se ho držela i v srpnu. Když – opět před cestou do New Yorku – musel ještě v Berlíně vyměnit kvůli defektu Airbus A321 za menší A319. Ten ovšem potřeboval dotankovat na Islandu a ani zde neběželo všechno podle představ. Kvůli opožděné cisterně s palivem se mezipřistání v Keflavíku protáhlo a Maas přiletěl do Severní Ameriky s několikahodinovým zpožděním.

Heiko Maas odlétá do New Yorku náhradním strojem. V pozadí porouchaný A321
Zdroj: Kay Nietfeld/ČTK/DPA

Stroj na odpis

Nejvážnějším incidentem německé vládní letky bylo v půlce dubna nouzové přistání Bombardieru Global 5000 na letišti Berlín-Schönefeld.

Letadlo se vracelo z třicetiměsíční generální kontroly, když během letu do Kolína nad Rýnem začalo hlásit poruchu. Piloti se rozhodli pro návrat do Berlína, při přistání ale nedokázali kontrolovat pohyby stroje a ten oběma křídly střídavě narážel do ranveje. Oba piloti i letuška vyvázli bez zranění.

Společnost Bombardier během pětiměsíčního vyšetřování incidentu zjistila, že jeho technici při kontrole špatně namontovali jeden z prvků v kokpitu. Škody na stroji jsou tak velké, že by se jej nevyplatilo opravovat. Luftwaffe jej proto vyřadila z provozu. 

obrázek
Zdroj: ČT24
  • Služební cesta po třech jihoafrických zemích se letos v lednu změnila ministru Gerdu Müllerovi v malou odyseu. Jeho letadlo Bombardier Global 5000 postihly hned dvě závady a Müller musel poslední plánovanou zastávku v Namibii zrušit.
  • V říjnu 2018 překazily ministrovi financí Olafu Scholzovi návrat ze zasedání Mezinárodního měnového fondu na Bali krysy, které se dostaly do speciálu Konrad Adenauer a zničily v něm kabely. Scholz musel zpátky do Německa běžnou linkou s přestupem v Hongkongu a Curychu.
  • V červnu 2018 kvůli poškozené hydraulice na Konradu Adenauerovi přiletěl spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier na návštěvu Běloruska se zpožděním. A náhradním letadlem.
  • V únoru 2017 letěla tehdejší ministryně obrany Ursula von der Leyenová do Litvy demonstrativně novým transportním airbusem bundeswehru A400M. Cesta tam byla bez potíží, zpátky už ale von der Leyenová musela kvůli závadě nového letadla použít starší stroj Transall.
  • V květnu 2016 mířil Frank-Walter Steinmeier ještě jako ministr zahraničí do Afriky. Při startu ovšem došlo na Airbusu A340 k defektu pneumatiky a delegace odletěla s tříhodinovým zpožděním.
  • V říjnu 2015 musela kancléřka Angela Merkelová i s delegací vyrazit na plánovanou návštěvu Indie airbusem Kurt Schumacher, který je upraven pro transport vojáků bundeswehru. Vládní speciál totiž nemohl nastartovat.

Vládní letku zachrání nové stroje. Do té doby musí ministři linkou

Kvůli stále častějším zádrhelům na vládních strojích vydalo na jaře ministerstvo obrany nařízení, podle kterého jsou vládní letadla k dispozici výhradně spolkovému prezidentovi, kancléřce, vicekancléři a ministrům zahraničí a vnitra.

Lety kancléřky a prezidenta jsou z bezpečnostních důvodů jištěny dalším strojem, který je buď i s posádkou připraven na zemi ke startu, nebo rovnou první stroj na cestě doprovází. Pro ostatní ministry má opatření nevyhnutelný dopad: cestovat musí běžnými linkami.

Jedním z nejhlasitějších kritiků nových pořádků je ministr pro místní rozvoj Gerd Müller. „Plnit své povinnosti v osmi desítkách zemí v Africe, Asii a Latinské Americe není jednoduché. A pokud u toho ještě musím letět linkou, je to vlastně nemožné,“ postěžoval si magazínu Der Spiegel. Místo letošní plánované jihoamerické mise, během které se měl zastavit v Mexiku, na Haiti, v Kolumbii, Ekvádoru a Brazílii, tak Müller vyrazil linkou jenom do Mexika.

V omezeném leteckém režimu budou muset němečtí představitelé fungovat minimálně do příštího roku, kdy by se měla vládní letka dočkat nové posily. Začátkem letošního roku totiž objednala tehdejší ministryně obrany Ursula von der Leyenová tři stroje Airbus A350-900, každý za 180 milionů eur.

Ursula von der Leyenová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Další stovky milionů spolknou úpravy letadel včetně osazení protiraketovým systémem, který je u letadel světových představitelů běžný. „Je to nutné a myslím, že to každý chápe,“ prohlásila von der Leyenová k nákupu, který německé daňové poplatníky ve finále vyjde zhruba na 1,2 miliardy eur.

První nové letadlo má být do služeb německé vládní letky nasazeno v roce 2020, zbylá dvě o dva roky později. Airbusy A340 Konrad Adenauer a Theodor Heuss budou následně vyřazeny z provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael útočí na Teherán, Dubaj hlásí zraněné. Katar vyhlásil stav nouze

Íránské drony zranily v Abú Dhabí v Emirátech šest lidí. Katarské úřady vyhlásily stav nouze po explozích v Dauhá, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Izraelské letectvo ráno udeřilo na pozice režimu v Teheránu. Írán opakovaně vyslal balistické rakety na židovský stát, podle agentury AFP byly v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Mohutná exploze se ozvala i na tankeru kotvícím u břehů Kuvajtu, jeho posádka je ale v bezpečí, uvedla Britská vojenská námořní služba (UKMTO).
05:02Aktualizovánopřed 42 mminutami

Kurdové v Iráku popřeli průnik milic do Íránu

Kurdské opoziční strany v severním Iráku popřely zprávy o tom, že jejich síly překročily hranici s Íránem. Píše to server BBC News. Několik amerických médií včetně Fox News tvrdilo, že kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v islámské republice.
00:33Aktualizovánopřed 45 mminutami

Za útok u památníku holocaustu v Berlíně poslal soud Syřana na 13 let do vězení

Na třináct let poslal německý soud ve čtvrtek do vězení Syřana, který loni v únoru zranil u památníku holocaustu v centru Berlína nožem španělského turistu. Podle generálního státního zastupitelství byl motiv tehdy devatenáctiletého mladíka radikálně islamistický a antisemitský. Útok se odehrál dva dny před předčasnými parlamentními volbami.
před 1 hhodinou

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánském Nachičevanu, uvedlo Baku

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan, sdělilo ve čtvrtek dopoledne středoevropského času ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. V prohlášení informovalo také o dvou zraněných a dopadu jiného dronu u budovy školy. Baku incident odsoudilo a předvolalo si íránského diplomata. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany ve svém vyjádření napsalo, že takové útoky neponechá bez odpovědi. Teherán se zatím nevyjádřil.
10:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tři klíčové grafiky o demografii Íránu ukazují mladou a rozdělenou zemi

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Kubu zasáhl rozsáhlý blackout

Masový výpadek elektřiny zasáhl většinu Kuby, uvedla ve středu kubánská státní energetická společnost. Tamní komunistická vláda v poslední době čelí tlaku Trumpovy administrativy, která omezila dodávky ropy do země a ovlivňuje tak i jejich energetiku. Kuba však zažila několik velkých blackoutů ještě před americkými ropnými restrikcemi. Výpadek donutil vládu přerozdělovat klíčové služby jako vývoz odpadu a dopravu. Omezení energií však nezastavilo život ostrovního státu.
před 2 hhodinami

Srí Lanka zachraňuje posádku další íránské lodi

Srílanské úřady se snaží zachránit posádku z další íránské lodi, která se nachází u břehů ostrova. Píše to agentura Reuters s odkazem na mluvčího místní vlády. Íránské revoluční gardy tvrdí, že ráno v Perském zálivu zasáhly americký tanker, který poté vzplál, uvedla íránská agentura Tasním.
před 3 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami
Načítání...