„Německá delegace dorazí později.“ Tristní stav vládní letky blokuje cesty spolkových politiků

Lety nejvyšších německých představitelů se v poslední době stávají malým dobrodružstvím. Vládní letku čítající desítku strojů provází série technických potíží, a tak není neobvyklé, když kancléřka či prezident dorazí do cílové destinace pozdě, v náhradním stoji, nebo dokonce pronajatým soukromým letadlem. Dvacet let staré Airbusy A340 Konrad Adenauer a Theodor Heuss dosluhují a problémy mají i další vládní stroje spravované letectvem.

Poslední závada postihla letadlo německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera symbolicky před odletem do Polska k připomínce 80. výročí začátku druhé světové války. U přistaveného Airbusu A321 nefungovala kontrolka odmazování a prezident i s delegací museli přestoupit na menší stroj A319.

Steinmeier sice oficiální program v Polsku stihnul, incident ale podtrhl nekončící sérii problémů, se kterými se stroje používané německými oficiálními představiteli potýkají.

Frank-Walter Steinmeier při odletu do Polska
Zdroj: Bernd von Jutrczenka/ČTK/DPA

Přistání s plnou nádrží

Nejviditelnější problém nastal loni 29. listopadu, když se kancléřka Angela Merkelová vydala na palubě airbusu Konrad Adenauer na zasedání skupiny G20 v Argentině. Zhruba po hodině letu, když se stroj nacházel nad Amsterdamem, ohlásil kapitán letadla kancléřce, že je stroj vážně porouchaný.

Let německého vládního speciálu na leteckém radaru
Zdroj: Andreas Rinke/Reuters

Vypadlo napájení palubní elektroniky a tím pádem i rádiový kontakt s pozemní kontrolou. S řízením letového provozu luftwaffe na letišti Kolín/Bonn piloti komunikovali výhradně satelitním telefonem. Cesta přes Atlantik bez rádiového spojení by byla příliš riskantní. Letadlo s kancléřkou se muselo vrátit.

Plně natankovaný airbus se 110 tunami kerosinu udělal nad Severním mořem obrat, aby se zbavil paliva a zamířil zpátky do Kolína nad Rýnem. Kvůli špatně otevřené klapce palivové nádrže ale v letadle stále zůstávalo kolem osmdesáti tun vysoce hořlavého paliva, což přistání zdramatizovalo.

Kapitán Jens Barfs pasažéry varoval, že dosednutí stroje může být poněkud tvrdé, což se také potvrdilo. Přistání s plnou nádrží je považováno za vysoce riskantní záležitost. Těžký stroj může přejet přistávací dráhu, což mívá fatální důsledky.

Barfs ovšem Konrada Adenauera bez problémů zastavil a pro přítomnou delegaci i doprovázející novináře se stal hrdinou. Na palubě ovšem museli všichni strávit dalších sedmdesát minut, než se podařilo dostatečně ochladit rozžhavené brzdy.

Německý vládní speciál po nouzovém přistání v Kolíně nad Rýnem
Zdroj: Andreas Rinke/Reuters

Ačkoliv kancléřku vynucený návrat do Německa nepotěšil, pro posádku měla jen slova chvály. Ministr financí a zároveň vicekancléř Olaf Scholz jen poznamenal, že „to bylo těsné“.

Merkelová strávila noc v hotelu v Bonnu, následující den odletěla menším vládním letadlem do Madridu, odkud pokračovala s aerolinkami Iberia běžnou linkou do Buenos Aires a začátek summitu G20 nestihla.

Nehoda či sabotáž?

I když tiskový úřad vlády později uvedl, že na palubě Konrada Adenauera „nebyly v žádném okamžiku ohroženy životy“ a velitel vládní letky plukovník Guido Heinrich hovořil o „klasickém selhání součástky, ke kterému může dojít kdykoliv“, ve zpravodajských službách vyvolal incident znepokojení.

Podle informací serveru RP-Online se v rozvědce začalo hovořit o možnosti sabotáže či kybernetického útoku. V kruzích kolem Spolkového kriminálního úřadu se zase spekulovalo o použití elektromagnetického pulzu v blízkosti letiště. Důkazy však chyběly a kriminální úřad se odmítl k věci oficiálně vyjadřovat.

„Pechfógl“ Heiko Maas

Největší a opakovaná smůla na cestách provází ministra zahraničí Heiko Maase. Letos v únoru musel během návštěvy Afriky čekat dvacet hodin na hotelu v malijském Bamaku, než pro něj z Německa přiletělo náhradní letadlo.

Začátkem dubna zase nestihl společný projev s francouzským ministrem zahraničí na půdě Organizace spojených národů. Při přistání v New Yorku bylo poškozeno kolo vládního airbusu, ten pak musel podle předpisů čekat na přistávací ploše, dokud jej neodtáhnou.

Třetí eskapáda potkala Maase v květnu, když kvůli nedostatečnému přísunu vzduchu nemohl jeho airbus nastartovat a ministr dorazil na schůzku s bulharským prezidentem s více než hodinovým zpožděním.

A smůla se ho držela i v srpnu. Když – opět před cestou do New Yorku – musel ještě v Berlíně vyměnit kvůli defektu Airbus A321 za menší A319. Ten ovšem potřeboval dotankovat na Islandu a ani zde neběželo všechno podle představ. Kvůli opožděné cisterně s palivem se mezipřistání v Keflavíku protáhlo a Maas přiletěl do Severní Ameriky s několikahodinovým zpožděním.

Heiko Maas odlétá do New Yorku náhradním strojem. V pozadí porouchaný A321
Zdroj: Kay Nietfeld/ČTK/DPA

Stroj na odpis

Nejvážnějším incidentem německé vládní letky bylo v půlce dubna nouzové přistání Bombardieru Global 5000 na letišti Berlín-Schönefeld.

Letadlo se vracelo z třicetiměsíční generální kontroly, když během letu do Kolína nad Rýnem začalo hlásit poruchu. Piloti se rozhodli pro návrat do Berlína, při přistání ale nedokázali kontrolovat pohyby stroje a ten oběma křídly střídavě narážel do ranveje. Oba piloti i letuška vyvázli bez zranění.

Společnost Bombardier během pětiměsíčního vyšetřování incidentu zjistila, že jeho technici při kontrole špatně namontovali jeden z prvků v kokpitu. Škody na stroji jsou tak velké, že by se jej nevyplatilo opravovat. Luftwaffe jej proto vyřadila z provozu. 

obrázek
Zdroj: ČT24
  • Služební cesta po třech jihoafrických zemích se letos v lednu změnila ministru Gerdu Müllerovi v malou odyseu. Jeho letadlo Bombardier Global 5000 postihly hned dvě závady a Müller musel poslední plánovanou zastávku v Namibii zrušit.
  • V říjnu 2018 překazily ministrovi financí Olafu Scholzovi návrat ze zasedání Mezinárodního měnového fondu na Bali krysy, které se dostaly do speciálu Konrad Adenauer a zničily v něm kabely. Scholz musel zpátky do Německa běžnou linkou s přestupem v Hongkongu a Curychu.
  • V červnu 2018 kvůli poškozené hydraulice na Konradu Adenauerovi přiletěl spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier na návštěvu Běloruska se zpožděním. A náhradním letadlem.
  • V únoru 2017 letěla tehdejší ministryně obrany Ursula von der Leyenová do Litvy demonstrativně novým transportním airbusem bundeswehru A400M. Cesta tam byla bez potíží, zpátky už ale von der Leyenová musela kvůli závadě nového letadla použít starší stroj Transall.
  • V květnu 2016 mířil Frank-Walter Steinmeier ještě jako ministr zahraničí do Afriky. Při startu ovšem došlo na Airbusu A340 k defektu pneumatiky a delegace odletěla s tříhodinovým zpožděním.
  • V říjnu 2015 musela kancléřka Angela Merkelová i s delegací vyrazit na plánovanou návštěvu Indie airbusem Kurt Schumacher, který je upraven pro transport vojáků bundeswehru. Vládní speciál totiž nemohl nastartovat.

Vládní letku zachrání nové stroje. Do té doby musí ministři linkou

Kvůli stále častějším zádrhelům na vládních strojích vydalo na jaře ministerstvo obrany nařízení, podle kterého jsou vládní letadla k dispozici výhradně spolkovému prezidentovi, kancléřce, vicekancléři a ministrům zahraničí a vnitra.

Lety kancléřky a prezidenta jsou z bezpečnostních důvodů jištěny dalším strojem, který je buď i s posádkou připraven na zemi ke startu, nebo rovnou první stroj na cestě doprovází. Pro ostatní ministry má opatření nevyhnutelný dopad: cestovat musí běžnými linkami.

Jedním z nejhlasitějších kritiků nových pořádků je ministr pro místní rozvoj Gerd Müller. „Plnit své povinnosti v osmi desítkách zemí v Africe, Asii a Latinské Americe není jednoduché. A pokud u toho ještě musím letět linkou, je to vlastně nemožné,“ postěžoval si magazínu Der Spiegel. Místo letošní plánované jihoamerické mise, během které se měl zastavit v Mexiku, na Haiti, v Kolumbii, Ekvádoru a Brazílii, tak Müller vyrazil linkou jenom do Mexika.

V omezeném leteckém režimu budou muset němečtí představitelé fungovat minimálně do příštího roku, kdy by se měla vládní letka dočkat nové posily. Začátkem letošního roku totiž objednala tehdejší ministryně obrany Ursula von der Leyenová tři stroje Airbus A350-900, každý za 180 milionů eur.

Ursula von der Leyenová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Další stovky milionů spolknou úpravy letadel včetně osazení protiraketovým systémem, který je u letadel světových představitelů běžný. „Je to nutné a myslím, že to každý chápe,“ prohlásila von der Leyenová k nákupu, který německé daňové poplatníky ve finále vyjde zhruba na 1,2 miliardy eur.

První nové letadlo má být do služeb německé vládní letky nasazeno v roce 2020, zbylá dvě o dva roky později. Airbusy A340 Konrad Adenauer a Theodor Heuss budou následně vyřazeny z provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.
03:12Aktualizovánopřed 43 mminutami

Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu. Slovensko zavádí stav ropné nouze

Slovenská rafinerie Slovnaft zastavuje vývoz nafty na Ukrajinu a veškeré její produkty budou nyní určeny pro domácí trh, uvedl podle slovenských médií premiér Robert Fico (Smer). Opatření je reakcí na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Zastavení dodávek nafty na Ukrajinu oznámilo rovněž Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury PAP uvedl, že země dodávky obnoví teprve tehdy, až Ukrajina obnoví tranzit ropovodem Družba.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americké úřady otočily, mRNA vakcínu proti chřipce začnou schvalovat

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) změnil svůj postoj a oznámil společnosti Moderna, že nakonec přece jen přezkoumá její žádost o registraci nové vakcíny proti chřipce, oznámila společnost. Úřad přitom ještě minulý týden tvrdil, že žádost zamítl a vůbec se jí nebude zabývat.
před 1 hhodinou

Rubio tajně jedná s vnukem kubánského exvůdce Raúla Castra, tvrdí Axios

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vede tajná jednání s vnukem bývalého kubánského vůdce Raúla Castra, a to v době, kdy Spojené státy vyvíjejí na režim v Havaně v poslední době nebývalý tlak. S odvoláním na tři nejmenované zdroje to ve středu napsal server Axios. Rozhovory ministra Rubia a Raúla Guillerma Rodrígueze Castra se konají mimo oficiální struktury kubánské vlády a dle Axiosu svědčí o tom, že vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa vnímá 94letého revolucionáře Raúla Castra jako toho, kdo na Kubě rozhoduje.
před 1 hhodinou

Ukrajinští funkcionáři budou kvůli účasti Ruska bojkotovat paralympiádu

Ukrajinští politici a další představitelé budou bojkotovat březnové paralympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Oznámil to ukrajinský ministr sportu Matvij Bidnyj v reakci na to, že na Hrách budou pod svými státními vlajkami soutěžit sportovci z Ruska a Běloruska. Ukrajinští sportovci se paralympiády zúčastní.
před 3 hhodinami

CBS zatrhla vysílání rozhovoru s demokratem, uvedl moderátor Colbert

Moderátor pořadu The Late Show Stephen Colbert obvinil televizní stanici CBS, že z obav z Federální komise pro komunikace (FCC) odmítla vysílání jeho rozhovoru s demokratickým kandidátem na texaského senátora Jamesem Talaricem. Stanice prohlášení moderátora odmítla s tím, že šlo o právní upozornění. Rozhovor byl později nahrán na platformu YouTube, na níž se pravidla FCC nevztahují.
před 3 hhodinami

USA zabily v Karibiku a Pacifiku za den jedenáct lidí

Armáda USA zabila jedenáct lidí při dalších třech leteckých úderech na lodě v Karibiku a východním Tichém oceánu, jejichž posádky podle ní pašovaly drogy. Velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti veškeré operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe, pondělní útoky oznámilo na sociální síti X. Podle agentury AP tak vzrostl počet obětí amerických úderů v Karibiku a Tichém oceánu na nejméně 145.
před 3 hhodinami

V Německu se koná největší letošní cvičení NATO

Severoatlantická aliance v Německu procvičuje jednotky schopné rychlého nasazení na největším aliančním cvičení roku Steadfast Dart 2026. Testuje se proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek i jejich společné působení. Zapojuje se přes deset tisíc vojáků z jedenácti členských států NATO včetně komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, které má plnit úkoly v přední linii.
před 5 hhodinami
Načítání...