Bad Münstereifel (Německo) – Na západě Německa začíná prý znovu řádit „houbová mafie“. Jde o skupiny houbařů - zřejmě hlavně z východní Evropy - kteří v rojnici procházejí lesy a systematicky tam vysbírávají ty nejlepší kousky. Půlmetrákové úlovky přitom nejsou žádnou výjimkou. Koncem září se o tomto tématu opět začalo mluvit poté, co „houboví mafiáni“ napadli jednoho lesníka v pohoří Eifel. Ten se je pokusil zastavit, když viděl, že s sebou vláčejí velké množství hříbků.
Jak píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung, v případě houbové mafie nejde o nový fenomén. V oblasti se totiž pohybuje řada lidí, kteří si před sklizní hroznů rádi přivydělají nějaké to euro i houbami - zvlášť když jsou v tomto období pevnou součástí jídelních lístků téměř všech lepších restaurací. Pěstovat se hříbky nedají a většina z těch, které se v Německu objeví na trhu, se dováží z východní Evropy. Ale protože právě u tohoto zboží je čerstvost obzvláště důležitá, kupují restauratéři raději houby domácí produkce přímo z lesa - za kilo hříbků jsou ochotni zaplatit 50 eur. A Východoevropané jsou, jak známo, na houby experti z nejpovolanějších.
Problém je v tom, že v Německu není sbírání hub zakázané, ale smí se jich sbírat jen „omezené množství pro vlastní potřebu“. Zákon přitom nedefinuje, co je omezené množství a co vlastní potřeba. Pro někoho to znamená pár kousků k večeři, jiní si zase houby do zásoby usuší a namrazí. Po zpřísnění pravidel pro houbaře volají i ve Velké Británii. Tam se rovněž smějí houby sbírat pro vlastní potřebu, nikoliv ale pro komerční účely. Ve Švýcarsku jsou naproti tomu hranice jasně vymezené: dva kilogramy hub na člověka a den. Německo podle expertů nechává v tomto ohledu schválně volnost, protože chodit na houby je tu stará tradice.
Načapat ilegální houbaře proto není jednoduché: museli by být dopadeni při tom, jak odvážejí kvanta těchto lesních dobrot. Kromě toho není nijak obtížné získat od ochránců přírody povolení ke sběru pro komerční účely. Příslušných žádostí ale nebývá mnoho, protože příslušné povolení se vystavuje jen pro malou část konkrétního lesa. Problematické je také obvinit houbovou mafii z toho, že v lesích páchá škodu, protože správný sběr, při němž se neničí podhoubí, lesu nijak neublíží. Jen to naštve ostatní houbaře, kteří se z lesa vracejí s prázdnou. Lesníci ale vidí problém v tom, že houbařská mafie bezohledně plaší zvěř právě v době říje. Myslivci se tak již těší na zimu, kdy houbařská sezona skončí a v lese bude zase klid.
Houboví mafiáni se přitom chovají jako skuteční mafiáni: Do lesníka Ernsta A. najeli v pohoří Eifel autem a způsobili mu zranění poté, co načapal čtyři muže, kteří u sebe měli 24 kilo hříbků. Několik dní po incidentu jej spolupracovníci upozornili na další dva podezřelé houbaře v bílé dodávce s polskou poznávací značkou. Přivolaná policie u nich zajistila 64 kilogramů hub, podle lesníka jich ale bylo kolem 80 kilogramů, protože před příjezdem mužů zákona prchli z místa dva další muži s plnými taškami hříbků.
