Berlín – V Německu dnes začíná sčítání lidí, bytů a domů. Pro mnohé Němce to bude premiéra: poslední sčítání se tam totiž konalo v roce 1987, a to jen v tehdejším západním Německu. V bývalé komunistické NDR ho dělali ještě o šest let dřív. Účast na sčítání je povinná, o jeho uspořádání rozhodla vláda před pěti lety. Sčítání potrvá do konce července; při nedodání údajů hrozí pokuta tři sta až pět tisíc eur.
Podle předsedy Spolkového statistického úřadu Rodericha Egelera potřebuje Německo provést sčítání: už jen proto, aby zjistilo, zda má skutečně předpokládaných 81,8 milionu obyvatel. „Jsme přesvědčeni, že skutečný počet obyvatel Německa by mohl být zhruba o 1,3 milionu nižší, než ukazují úřední statistiky,“ tvrdí Egeler.
Němečtí statistici dodnes používají data získaná při sčítání v roce 1987, respektive 1981. V obou případech je statistický úřad pravidelně aktualizuje podle informací ve veřejných registrech, sami jeho pracovníci ale přiznávají, že tyto údaje už mohou být značně nepřesné.
Podle toho, kolik kde žije lidí, se přidělují peníze pro jednotlivé spolkové země a obce nebo se určují obvody při volbách. Některá města tak mohou přijít o tučné příspěvky do svých rozpočtů. Sčítání před 24 lety totiž odhalilo, že v řadě lokalit žilo mnohem méně lidí, než úřady prezentovaly. Týkalo se to například i bavorské metropole Mnichova. Výsledek nynějšího sčítání by se mohl citelně dotknout hlavně východoněmeckých měst. Po pádu železné opony a znovusjednocení země v roce 1990 z nich totiž odešly zástupy lidí na západ, řada z nich se ale podle statistiků neodhlásila. Jiné obce na něm naopak mohou vydělat.
Sčítání se aktivně zúčastní třetina Němců
Sčítání se koná podle odlišného modelu, než jaký si nedávno vyzkoušeli Češi. Hlavní rozdíl je v tom, že do německého cenzu se zapojí jen část populace. Projekt počítá se zjišťováním údajů u všech majitelů domů a bytů, kterých je okolo 17,5 milionu, mezi asi dvěma miliony lidí žijících v ubytovnách, na internátech nebo v domovech pro seniory a u dalších téměř osmi milionů obyvatel v rámci mapování domácností. Celkem by se tak měla sčítání v Německu aktivně zúčastnit asi třetina občanů. Svým obsahem se německé formuláře příliš od českých neliší. Podrobněji se dotazují na vyznání a migrační původ. Tyto údaje mají podle úřadů pomoci při tvorbě integrační politiky.
Získané informace jen doplní, případně upřesní data, která statistici vyčtou z veřejných registrů. Tento kombinovaný systém obstarávání údajů Němci zvolili hlavně kvůli ušetření peněz. I tak je ale letošní sčítání, které po všech svých členských státech požaduje Evropská unie, vyjde na 710 milionů eur (17,2 miliardy Kč).
První poznatky by měly být zveřejněny příští rok na podzim, celkové vyhodnocení má být hotové do dvou let. Samotní statistici ale pochybují o tom, že se termín dodrží.
Michael Ebeling, odpůrce sčítání:
"Časy se změnily: lidé jsou zvyklí rozdávat údaje o sobě všude možně. (…) Vadí mi hodně ta zvláštní kategorie – že se budou extra sčítat pacienti psychiatrických léčeben nebo vězni."
Sčítání provází nedůvěra některých obyvatel, zejména kvůli obavám ze shromažďování osobních dat a zajištění jejich bezpečnosti. Nicméně se neočekává bojkot v takovém rozsahu, že by výsledky zjišťování statisticky znehodnotil. „Pozitivní je, že se už neúčastní veškeré obyvatelstvo. Problém je bezpečí dat a skutečnost, že jsou všechny otázky povinné. S výjimkou jediné - náboženství,“ říká berlínský zmocněnec pro ochranu dat Alexander Dix.
- Německý protest proti sčítání lidu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2534/253327.jpg
- Německý Spolkový sněm autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253248.jpg
- Německý protest proti sčítání lidu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2534/253335.jpg
