Migranti ze států mimo EU, kteří nelegálně překročí hranice Schengenu, by neměli skončit za mřížemi, ale měli by být posláni zpět do země, odkud přišli, jak říká takzvaná směrnice o navracení. K takovému rozhodnutí dospěl Evropský soudní dvůr v Lucemburku.
Rozhodnutí nejvyšší soudní instance EU se týká ghanské migrantky Seliny Affumové. Ta byla zadržena francouzskou policií s falešnými belgickými doklady u Lamanšského průlivu. Kvůli nelegálnímu vstupu do země skončila ve vazbě, celou dobu ale tvrdila, že protiprávně, přičemž poukazovala právě na zmíněnou směrnici.
Podle ní má ilegální přistěhovalec dostat třicet dnů na to zemi opustit dobrovolně. V tomto období by neměl být zatčen nebo vystaven nebezpečí.
Francouzský kasační soud předal případ Affumové Evropskému soudnímu dvoru. „Směrnice o navracení zabraňuje tomu, aby občané zemí mimo EU, kteří dosud neprošli řízením o návratu, byli uvězněni pouze z důvodu, že vstoupili na území členského státu ilegálně přes vnitřní hranice schengenského prostoru,“ rozhodl nejvyšší unijní soudní orgán.
Směrnice stanoví jasné podmínky, kdy běženci smí být zadrženi
Stejné pravidlo platí i při zadržení osob, kteří Schengen opouštějí. Směrnice naopak říká, že až rok a půl mohou být zadržováni migranti, u kterých existuje riziko útěku. Běženci mohou skončit v cele i v případě, že už jednou byli deportováni a hranice opět překročili nelegálně.
Usnesení se netýká Velké Británie, Irska, Chorvatska, Rumunska, Bulharska a Kypru, které v Schengenu nejsou, ale ani Dánska, jež si dříve vyjednalo v této oblasti výjimku.
