Nejvyšší slovenský soud rozhodl ve sporu dvou obcí o Štrbské pleso

Tatry - Ve slovenských Vysokých Tatrách dnes vyvrcholil boj o jednu z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit Štrbské pleso. O tu se už 20 let přou dvě obce - Vysoké Tatry a Štrba. Nejvyšší soud dnes rozhodl, že středisko bude spravovat obec Štrba, té středisko patřilo už před druhou světovou válkou.

V obci Štrba ohlašovaly vítězství v dlouhodobém sporu zvony, spokojenost s rozsudkem neskrýval ani starosta Michal Sýkora. Primátor Vysokých Tater Ján Mokoš naopak netajil zklamání. Podle něj senát nerespektoval verdikt ústavního soudu, podle něhož byly v minulosti Vysoké Tatry o Štrbské pleso připraveny protiprávně. Podle jeho slov ho mrzí, že se nerozhodovalo podle práva, ale na základě politických tlaků. „To není proti zájmům města Vysoké Tatry a jeho občanů, ale hlavně proti zájmům celého Slovenska,“ prohlásil.

Obyvatelům i návštěvníkům Štrbského plesa je ale jedno, komu toto lukrativní území patří. Spor o Štrbské pleso ale zřejmě ani dnešním rozhodnutím Nejvyššího soudu nekončí. Mokoš totiž po vynesení verdiktu prohlásil, že využije na obranu svých práv další právní prostředky a zřejmě se obrátí i na evropské instituce.

Nejvyšší soud už jednou v tomto případě rozhodoval a rozhodl ve prospěch obce Štrba, město Vysoké Tatry ale tento rozsudek napadlo u Ústavního soudu, ten rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil a vrátil mu případ k dalšímu projednání. Nejvyšší soud ale dnes potvrdil, že Štrbské pleso patří pod správu Štrby.

Štrbské pleso před II. světovou válkou patřilo k obci Štrba, po válce ale připadlo Vysokým Tatrám. V roce 1990 začala obec Štrba uplatňovat nárok na Štrbské pleso. Spor se navíc vyhrotil poté, co proti sobě obce vyhlásily takzvanou tabulovou válku. Města si vyměňovala tabule, na kterých bylo střídavě Štrbské pleso - Vysoké Tatry nebo Štrbské pleso - Štrba.

V horské osadě Štrbské pleso žije asi 150 obyvatel, místo je ale častým cílem letních i zimních návštěvníků Tater. Pro samosprávu však může být z finančního hlediska lukrativní záležitostí. V katastru osady je řada hotelů, rekreačních zařízení či hojně navštěvované lyžařské středisko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...