Největší stát Afriky si nezávislost musel vybojovat. Francouzskou kolonií bylo Alžírsko 132 let

Tři století bylo Alžírsko pod tureckou nadvládou, aby ji v roce 1830 vystřídala nadvláda francouzská. Dnes největší stát Afriky si Paříž jako koloniální mocnost udržela dlouhých 132 let. Cesta k alžírské nezávislosti vedla přes osm let trvající válečný konflikt. Na jeho konci byly tisíce zničených vesnic, desetitisíce mrtvých a traumata z válečných zločinů, se kterými se dodnes nevyrovnali Alžířané ani Francouzi. Poprvé od zvolení do bývalé kolonie přijel současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který o tehdejším počínání Francie otevřeně mluví jako o zločinech proti lidskosti.

Období kolonizace

Paříž zahájila okupaci Alžírska 5. července 1830 dobytím Alžíru. Do severoafrické země, rozlohou čtyřikrát větší než Francie, začaly v následujících letech proudit davy francouzských přistěhovalců. Zpočátku se usazovali ve městech, později zabírali nejúrodnější půdu na venkově.

Postupem času se území Alžírska, rozdělené do tří departementů, stalo integrální součástí Francouzské republiky. Alžířanům nebyla přiznána politická práva a zůstali občany druhé kategorie. Paříž vůči nim prováděla politiku národnostní asimilace.

Během druhé světové války slíbil exilový francouzský vůdce Charles de Gaulle Alžířanům samosprávu výměnou za jejich podporu. Po vítězném ukončení konfliktu se ale Paříž ke splnění svého slibu neměla. To vedlo k nárůstu protifrancouzských nálad, které přerostly v ozbrojený odpor.

Válka 1954–1962

Válka vypukla v noci na 1. listopadu 1954 sérií šedesáti útoků proti francouzským policejním stanicím a armádním objektům po celé zemi.

Příslušník alžírské osvobozenecké armády
Zdroj: ČTK

Na jedné straně barikády stály početné a dobře vyzbrojené francouzské jednotky a na druhé malá, spíše partyzánská složka Fronty národního osvobození (FLN) – Armáda národního osvobození (ALN). 

V brutalitě si obě strany nezadaly. Na francouzské straně se nejvíce prohřešili parašutisté a cizinecká legie, ALN napsala svoji nejkrvavější stránku v roce 1955 krutostmi na civilistech v Kusantíně. 

Z vojenského hlediska měla francouzská armáda nad alžírskými bojovníky jasnou převahu, kterou uplatňovala i mučením vojáků. Alžírská Armáda národního osvobození dávala přednost partyzánskému boji a teroristickým akcím.

Vlekoucí se konflikt, který nedával naději na brzké ukončení, vyvolával u francouzské veřejnosti stále větší nespokojenost. Generál de Gaulle, který v té době usiloval o prezidentskou funkci, proto začal nejprve tajně a posléze veřejně vyjednávat s vedením povstalců o ukončení bojů. 

Jednání však zkomplikoval dvojí pokus o puč ze strany francouzských důstojníků a vlastníků půdy, stejně jako teroristické akce prováděné Organizací tajné armády (OAS). Tuto tajnou skupinu v čele s generálem Raoulem Salanem založili v roce 1961 nacionalističtí alžírští Francouzi, kteří pokračovali v útocích i po vyhlášení nezávislosti Alžírska v samotné Francii.

Válka Francie s Alžírskem
Zdroj: Reporters Associes/Gamma-Keystone via Getty Images/ISIFA

Evianské dohody

Vojensky dosáhla Francie řady úspěchů, politicky ale válku prohrála. Ukončily ji mírové smlouvy z 18. března 1962. Takzvané Evianské dohody, kterými Francie zaručila Alžírsku nezávislost, byly podepsány v Evian-les-Bains u Ženevského jezera mezi pařížskou vládou prezidenta Charlese de Gaulla a prozatímní alžírskou vládou z Fronty národního osvobození (FLN).

Obě strany se po více než tříměsíčních tajných jednáních dohodly na ustavení komise pro dohled nad příměřím, Francie souhlasila s konáním referenda o budoucnosti Alžírska a FLN se zavázala, že zaručí práva evropských kolonistů v zemi.

Charles de Gaulle v Alžírsku 3. října 1958
Zdroj: ČTK/ZUMA/Keystone Pictures USA

V referendu ve Francii se pak 8. dubna 90 procent hlasujících vyslovilo pro nezávislost, v plebiscitu v Alžírsku 1. července bylo pro nezávislost Alžírska 99 procent hlasujících. Nezávislost byla slavnostně vyhlášena 5. července 1962. Ze země poté odešel více než milion francouzských občanů, jejichž rodiny žily v Alžírsku i několik generací.

Alžírská samostatnost

Po nabytí samostatnosti vyhlásila jediná vládnoucí FLN „socialistickou budoucnost“ země, stát převzal kontrolu nad většinou zahraničních společností a později byla zestátněna těžba nerostů, ropy i plynu.

Podle sovětského vzoru se v zemi stavěly gigantické kombináty, zatímco rozvoj ostatních odvětví byl zanedbáván. V kombinaci s byrokratickou správou, poklesem cen ropy a prudkým demografickým růstem dovedli vůdci FLN na ropu bohaté Alžírsko do hospodářských potíží, k zadluženosti, rozsáhlé nezaměstnanosti a bídě přelidněných měst. 

To obrátilo koncem 80. let mnoho Alžířanů ke koránu, podpoře islamistické Islámské fronty spásy (FIS) a k hladovým bouřím a demonstracím.

Po vítězství islamistů v prvním kole parlamentních voleb v prosinci 1991 začala v zemi krvavá občanská válka s řadou masakrů civilistů. Ve válce proti vládě bojovaly různé militantní islamistické skupiny, které útočily i na intelektuály, novináře či cizince. Krvavý střet skončil v únoru 2002 a zemřelo během něj 150 tisíc až 200 tisíc lidí.

Cena za nezávislost

Někteří historici tvrdí, že pro Francouze znamená alžírský konflikt podobné trauma jako vietnamská válka pro Američany. Teprve v roce 1999 například francouzský parlament uznal, že alžírský konflikt byl skutečně válkou. Paříž do té doby hovořila o potlačování vzpoury.

V roce 2000 přinesl francouzský list Le Monde svědectví dvou francouzských generálů, které potvrzovalo, že francouzští vojáci během války mučili své alžírské protivníky. Generál Jacques Massu v rozhovoru uvedl, že mučení bylo všeobecným jevem a postupně bylo „institucionalizováno“. „To si myslím, že je nejhorší ze všeho,“ řekl generál.

V dalším rozhovoru tehdejší člen vedení zpravodajských služeb v Alžírsku generál Paul Aussaresses řekl, že docházelo k mučení, i když mu „nikdy nedělalo radost“. Popřel, že by sám někoho mučil, ale připustil, že nechal zastřelit 24 lidí bez soudu

Podle Alžířanů během války na jejich straně zahynulo kolem milionu lidí. Jiné odhady ale mluví o zhruba 240 tisících alžírských obětí a více než 25 tisících mrtvých na straně Francouzů.

Postoj francouzských prezidentů

Nicolas Sarkozy a Abdalazíz Buteflika při setkání 14. listopadu 2006
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

První návštěvu francouzského prezidenta v Alžírsku po roce 1962 uskutečnil až v roce 2003 Jacques Chirac. Podepsal tehdy s alžírským prezidentem deklaraci, která měla podpořit politické, hospodářské, společenské a kulturní vztahy a vést k podpisu „smlouvy o přátelství“. To se ale nepodařilo. Smlouvu se nepodařilo uzavřít ani Chirakovu nástupci Nicolasi Sarkozymu, který na toto úsilí navázal při návštěvě Alžírska v roce 2007.

Alžírsko dlouhodobě žádá oficiální omluvu za křivdy z období francouzské koloniální nadvlády. Chirac i Sarkozy se ale omluvit odmítli. „Kát“ se nechtěl ani následující francouzský prezident Francois Hollande. Při návštěvě Alžírska v roce 2012 ovšem uvedl, že po 132 let byl Alžírsku vnucován hluboce nespravedlivý a krutý systém.

„Přiznávám, že kolonizace přinesla alžírskému lidu utrpení,“ řekl Hollande v projevu v alžírském parlamentu. Připustil také, že Francie spáchala v Alžírsku několik masakrů. V této souvislosti pak vyjádřil naději, že tato přiznání umožní zlepšit zásadním způsobem vztahy obou zemí. Alžírští zákonodárci uvítali jeho slova několikrát potleskem.

Stejně jako Sarkozy se Hollande setkal i s alžírským prezidentem Abdalazízem Buteflikou, který je v čele Alžírska od roku 1999.

Francois Hollande a Abdalazíz Buteflika v Alžírsku 20. prosince 2012
Zdroj: Reuters

Současný francouzský prezident Emmanuel Macron se k tehdejším událostem, které, jak sám přiznává, přesahují jeho zkušenosti, vyjadřuje bez servítků. Už během prezidentské kampaně nazval tehdejší kolonizaci „zločinem proti lidskosti“.

„Kolonizace tvoří součást francouzské historie. Je to zločin, zločin proti lidskosti, je to čiré barbarství. Je to část naší minulosti, které se musíme postavil čelem,“ uvedl letos v únoru v rozhovoru pro alžírskou televizi.

Jeho první návštěva Alžírska ve funkci hlavy státu byla předem označovaná jako pracovní a přátelská cesta, nikoliv jako státnická návštěva.

Macron nechce být rukojmím minulosti

Macron během návštěvy Alžírska vyjádřil naději na „otevření nové kapitoly“ ve vztazích mezi oběma zeměmi. „Je to také nová kapitola s novou alžírskou generací, která se pravděpodobně dívá na Francii jinak a která se musí dívat i na vyhlídky své vlastní země,“ řekl.

S alžírským prezidentem probral situaci v sousední Libyi a boj proti islámským extremistům v africkém Sahelu, přes který proudí na sever s cílem dostat se do Evropy desetitisíce migrantů.

V rozhovoru s alžírským deníkem Al-Vatan zdůvodnil svůj postoj ke společné historii právě poukazem na to, že patří ke generaci, která už francouzský kolonialismus nezažila, a že se raději dívá do budoucnosti. Zdůraznil, že nechce být „rukojmím minulosti“.

Emmanuel Macron u Památníku mučedníků v Alžíru
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 1 hhodinou

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...