Největší stát Afriky si nezávislost musel vybojovat. Francouzskou kolonií bylo Alžírsko 132 let

Tři století bylo Alžírsko pod tureckou nadvládou, aby ji v roce 1830 vystřídala nadvláda francouzská. Dnes největší stát Afriky si Paříž jako koloniální mocnost udržela dlouhých 132 let. Cesta k alžírské nezávislosti vedla přes osm let trvající válečný konflikt. Na jeho konci byly tisíce zničených vesnic, desetitisíce mrtvých a traumata z válečných zločinů, se kterými se dodnes nevyrovnali Alžířané ani Francouzi. Poprvé od zvolení do bývalé kolonie přijel současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který o tehdejším počínání Francie otevřeně mluví jako o zločinech proti lidskosti.

Období kolonizace

Paříž zahájila okupaci Alžírska 5. července 1830 dobytím Alžíru. Do severoafrické země, rozlohou čtyřikrát větší než Francie, začaly v následujících letech proudit davy francouzských přistěhovalců. Zpočátku se usazovali ve městech, později zabírali nejúrodnější půdu na venkově.

Postupem času se území Alžírska, rozdělené do tří departementů, stalo integrální součástí Francouzské republiky. Alžířanům nebyla přiznána politická práva a zůstali občany druhé kategorie. Paříž vůči nim prováděla politiku národnostní asimilace.

Během druhé světové války slíbil exilový francouzský vůdce Charles de Gaulle Alžířanům samosprávu výměnou za jejich podporu. Po vítězném ukončení konfliktu se ale Paříž ke splnění svého slibu neměla. To vedlo k nárůstu protifrancouzských nálad, které přerostly v ozbrojený odpor.

Válka 1954–1962

Válka vypukla v noci na 1. listopadu 1954 sérií šedesáti útoků proti francouzským policejním stanicím a armádním objektům po celé zemi.

Příslušník alžírské osvobozenecké armády
Zdroj: ČTK

Na jedné straně barikády stály početné a dobře vyzbrojené francouzské jednotky a na druhé malá, spíše partyzánská složka Fronty národního osvobození (FLN) – Armáda národního osvobození (ALN). 

V brutalitě si obě strany nezadaly. Na francouzské straně se nejvíce prohřešili parašutisté a cizinecká legie, ALN napsala svoji nejkrvavější stránku v roce 1955 krutostmi na civilistech v Kusantíně. 

Z vojenského hlediska měla francouzská armáda nad alžírskými bojovníky jasnou převahu, kterou uplatňovala i mučením vojáků. Alžírská Armáda národního osvobození dávala přednost partyzánskému boji a teroristickým akcím.

Vlekoucí se konflikt, který nedával naději na brzké ukončení, vyvolával u francouzské veřejnosti stále větší nespokojenost. Generál de Gaulle, který v té době usiloval o prezidentskou funkci, proto začal nejprve tajně a posléze veřejně vyjednávat s vedením povstalců o ukončení bojů. 

Jednání však zkomplikoval dvojí pokus o puč ze strany francouzských důstojníků a vlastníků půdy, stejně jako teroristické akce prováděné Organizací tajné armády (OAS). Tuto tajnou skupinu v čele s generálem Raoulem Salanem založili v roce 1961 nacionalističtí alžírští Francouzi, kteří pokračovali v útocích i po vyhlášení nezávislosti Alžírska v samotné Francii.

Válka Francie s Alžírskem
Zdroj: Reporters Associes/Gamma-Keystone via Getty Images/ISIFA

Evianské dohody

Vojensky dosáhla Francie řady úspěchů, politicky ale válku prohrála. Ukončily ji mírové smlouvy z 18. března 1962. Takzvané Evianské dohody, kterými Francie zaručila Alžírsku nezávislost, byly podepsány v Evian-les-Bains u Ženevského jezera mezi pařížskou vládou prezidenta Charlese de Gaulla a prozatímní alžírskou vládou z Fronty národního osvobození (FLN).

Obě strany se po více než tříměsíčních tajných jednáních dohodly na ustavení komise pro dohled nad příměřím, Francie souhlasila s konáním referenda o budoucnosti Alžírska a FLN se zavázala, že zaručí práva evropských kolonistů v zemi.

Charles de Gaulle v Alžírsku 3. října 1958
Zdroj: ČTK/ZUMA/Keystone Pictures USA

V referendu ve Francii se pak 8. dubna 90 procent hlasujících vyslovilo pro nezávislost, v plebiscitu v Alžírsku 1. července bylo pro nezávislost Alžírska 99 procent hlasujících. Nezávislost byla slavnostně vyhlášena 5. července 1962. Ze země poté odešel více než milion francouzských občanů, jejichž rodiny žily v Alžírsku i několik generací.

Alžírská samostatnost

Po nabytí samostatnosti vyhlásila jediná vládnoucí FLN „socialistickou budoucnost“ země, stát převzal kontrolu nad většinou zahraničních společností a později byla zestátněna těžba nerostů, ropy i plynu.

Podle sovětského vzoru se v zemi stavěly gigantické kombináty, zatímco rozvoj ostatních odvětví byl zanedbáván. V kombinaci s byrokratickou správou, poklesem cen ropy a prudkým demografickým růstem dovedli vůdci FLN na ropu bohaté Alžírsko do hospodářských potíží, k zadluženosti, rozsáhlé nezaměstnanosti a bídě přelidněných měst. 

To obrátilo koncem 80. let mnoho Alžířanů ke koránu, podpoře islamistické Islámské fronty spásy (FIS) a k hladovým bouřím a demonstracím.

Po vítězství islamistů v prvním kole parlamentních voleb v prosinci 1991 začala v zemi krvavá občanská válka s řadou masakrů civilistů. Ve válce proti vládě bojovaly různé militantní islamistické skupiny, které útočily i na intelektuály, novináře či cizince. Krvavý střet skončil v únoru 2002 a zemřelo během něj 150 tisíc až 200 tisíc lidí.

Cena za nezávislost

Někteří historici tvrdí, že pro Francouze znamená alžírský konflikt podobné trauma jako vietnamská válka pro Američany. Teprve v roce 1999 například francouzský parlament uznal, že alžírský konflikt byl skutečně válkou. Paříž do té doby hovořila o potlačování vzpoury.

V roce 2000 přinesl francouzský list Le Monde svědectví dvou francouzských generálů, které potvrzovalo, že francouzští vojáci během války mučili své alžírské protivníky. Generál Jacques Massu v rozhovoru uvedl, že mučení bylo všeobecným jevem a postupně bylo „institucionalizováno“. „To si myslím, že je nejhorší ze všeho,“ řekl generál.

V dalším rozhovoru tehdejší člen vedení zpravodajských služeb v Alžírsku generál Paul Aussaresses řekl, že docházelo k mučení, i když mu „nikdy nedělalo radost“. Popřel, že by sám někoho mučil, ale připustil, že nechal zastřelit 24 lidí bez soudu

Podle Alžířanů během války na jejich straně zahynulo kolem milionu lidí. Jiné odhady ale mluví o zhruba 240 tisících alžírských obětí a více než 25 tisících mrtvých na straně Francouzů.

Postoj francouzských prezidentů

Nicolas Sarkozy a Abdalazíz Buteflika při setkání 14. listopadu 2006
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

První návštěvu francouzského prezidenta v Alžírsku po roce 1962 uskutečnil až v roce 2003 Jacques Chirac. Podepsal tehdy s alžírským prezidentem deklaraci, která měla podpořit politické, hospodářské, společenské a kulturní vztahy a vést k podpisu „smlouvy o přátelství“. To se ale nepodařilo. Smlouvu se nepodařilo uzavřít ani Chirakovu nástupci Nicolasi Sarkozymu, který na toto úsilí navázal při návštěvě Alžírska v roce 2007.

Alžírsko dlouhodobě žádá oficiální omluvu za křivdy z období francouzské koloniální nadvlády. Chirac i Sarkozy se ale omluvit odmítli. „Kát“ se nechtěl ani následující francouzský prezident Francois Hollande. Při návštěvě Alžírska v roce 2012 ovšem uvedl, že po 132 let byl Alžírsku vnucován hluboce nespravedlivý a krutý systém.

„Přiznávám, že kolonizace přinesla alžírskému lidu utrpení,“ řekl Hollande v projevu v alžírském parlamentu. Připustil také, že Francie spáchala v Alžírsku několik masakrů. V této souvislosti pak vyjádřil naději, že tato přiznání umožní zlepšit zásadním způsobem vztahy obou zemí. Alžírští zákonodárci uvítali jeho slova několikrát potleskem.

Stejně jako Sarkozy se Hollande setkal i s alžírským prezidentem Abdalazízem Buteflikou, který je v čele Alžírska od roku 1999.

Francois Hollande a Abdalazíz Buteflika v Alžírsku 20. prosince 2012
Zdroj: Reuters

Současný francouzský prezident Emmanuel Macron se k tehdejším událostem, které, jak sám přiznává, přesahují jeho zkušenosti, vyjadřuje bez servítků. Už během prezidentské kampaně nazval tehdejší kolonizaci „zločinem proti lidskosti“.

„Kolonizace tvoří součást francouzské historie. Je to zločin, zločin proti lidskosti, je to čiré barbarství. Je to část naší minulosti, které se musíme postavil čelem,“ uvedl letos v únoru v rozhovoru pro alžírskou televizi.

Jeho první návštěva Alžírska ve funkci hlavy státu byla předem označovaná jako pracovní a přátelská cesta, nikoliv jako státnická návštěva.

Macron nechce být rukojmím minulosti

Macron během návštěvy Alžírska vyjádřil naději na „otevření nové kapitoly“ ve vztazích mezi oběma zeměmi. „Je to také nová kapitola s novou alžírskou generací, která se pravděpodobně dívá na Francii jinak a která se musí dívat i na vyhlídky své vlastní země,“ řekl.

S alžírským prezidentem probral situaci v sousední Libyi a boj proti islámským extremistům v africkém Sahelu, přes který proudí na sever s cílem dostat se do Evropy desetitisíce migrantů.

V rozhovoru s alžírským deníkem Al-Vatan zdůvodnil svůj postoj ke společné historii právě poukazem na to, že patří ke generaci, která už francouzský kolonialismus nezažila, a že se raději dívá do budoucnosti. Zdůraznil, že nechce být „rukojmím minulosti“.

Emmanuel Macron u Památníku mučedníků v Alžíru
Zdroj: Zohra Bensemra/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 2 hhodinami

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 8 hhodinami
Načítání...