Nejstarší mýdlo na světě se už tři a půl tisíce let vyrábí podle stejné receptury, jeho rodné město Aleppo je ale zdevastované dlouholetými boji. Aleppští mydláři se většinou přesunuli do Turecka, jeden z nejlepších ale provozuje své řemeslo kousek u Paříže.
Aleppská mýdla byla Evropě představena křižáky vracejícími se z dalekých cest. „Mýdlařství bylo vždy důležitým průmyslovým odvětvím v Aleppu,“ uvedla před pár lety pro BBC kurátorka Muzea islámského umění v Berlíně Julia Gonnellová.
„Bylo to město obchodníků – mýdla, hedvábí a mosaz se prodávaly v bazaru, který byl opravdovým srdcem města,“ podotkla. Továrny byly schované v místním súku a obchodníci prodávali své zboží na trzích.
Nyní ale tradiční odvětví zkomplikovala občanská válka. Ještě před ní se výrobě mýdel věnovala ve městě desítka rodin, které ale boje postupně vyháněly.
Rok po začátku syrského konfliktu se rozhodl Aleppo opustit i Hassan Harastání s rodinou. „Když jsme viděli, jak se situace zhoršuje, odešli jsme do sousedního Libanonu. Tam jsem zůstal dva roky, vyráběl jsem mýdlo v malé dílně a posílal je do Francie,“ podotkl Harastání, jehož továrna podle všeho lehla popelem při bombardování.
Mýdlo od něj kupoval i francouzský lékař syrského původu Sanir Constantini. „(Jeho) továrnu čtyřikrát bombardovali, dům vyplenili a ukradli mu auto,“ vzpomíná obchodník. Nakonec mydláře pozval, aby přijel do Francie a postavil si u Paříže novou továrnu. Harastání si pak sám navrhl stroje na výrobu věhlasného produktu.
Proti akné i ekzémům
Základ aleppského mýdla tvoří olivový a vavřínový olej, voda a soda. „Když obsahuje hodně vavřínového oleje, je velmi silné a má dermatologické účinky. Léčí například akné, svrab nebo ekzémy,“ podotkl Constantini, který vlastní firmu Alepia. Vavřínový olej ale zároveň může způsobovat alergické reakce.
Klíčová je kvalita surovin, jejich poměr a způsob vaření, ale také schnutí. „Olivový olej není ze Sýrie, je hlavně z Maghrebu – Maroka a Tuniska – ale je podobný tomu syrskému. Pokud jde o vavřínový olej, používá se stejně jako v Sýrii ten z Turecka,“ podotkl Constantini.
Stejně jako v Aleppu se i ve Francii vyrábí mýdlo v zimním období. Vaří se při teplotě 110 stupňů Celsia. Pak přijde ale oproti Sýrii změna – zatímco Syřané nalijí hmotu na podlahu a nechají mýdlo 24 ztvrdnout, než ho rozkrájí, zde se nalije do dřevěných forem a lidé na něj nestoupají – nakrájí ho stroj.
Mýdlo zraje tři čtvrtě roku
Aleppské mýdlo, které je ze 100 procent přírodní, po rozkrájení zraje v podstatě jako sýr – devět měsíců. Nejprve je zbarvené dohněda, později zezelená. „Francouzi chtějí dodržet tradici, tak si ho kupují dřív a nechávají dozrát doma,“ říká Harastání. Zájem mají kromě Francouzů i Španělé či Poláci, prosadit se firma snaží také v Asii.
Francouzská továrna ho vyrobí čtyři tuny každý týden. Vzhledem ke katastrofálnímu propadu výroby v samotné Sýrii ale zdaleka nestíhá pokrýt veškerou poptávku.
Devadesát procent aleppských továren je zničených a zbývající jen těžko shánějí suroviny. Dopravit výrobek k zákazníkovi je navíc extrémně složité – třeba z Aleppa do přístavu Latákíja trvá kvůli zničeným silnicím a zbořeným mostům místo původních tří hodin šest dní.
