Ve Varšavě se koná mimořádný kongres tisíce soudců, kteří se tak chtějí bránit před útoky konzervativní vlády na ústavní soud a nezávislost justice. Prezident Andrzej Duda, premiérka Beata Szydlová ani ministr spravedlnosti mezi soudce nezavítali, přestože obdrželi pozvání.
Po loňském vítězství ve volbách, díky němuž získala většinu v obou parlamentních komorách, se vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) snaží dostat pod kontrolu nejdůležitější instituce v zemi, včetně ústavního soudu.
Její zákonodárci prosadili dvě ústavní novely týkající se pravidel fungování ústavního soudu. Ten ovšem dospěl k závěru, že některá nová ustanovení odporují základnímu zákonu země. Protiústavní je například ustanovení umožňující čtyřem soudcům až půl roku blokovat rozhodování celého ústavního soudu, anebo zásada posuzovat návrhy podle pořadí, v jakém k soudu dorazily, a ne podle důležitosti.
Na společenské pnutí nyní reaguje i kongres polských soudců. Ti ovacemi poctili předsedu ústavního soudu Andrzeje Rzeplińského, kterého vládní tábor vnímá jako úhlavního nepřítele.
Gersdorfová: Nebráníme vlastní křesla, ale právní stát
„Nejsme politici. Soudci nejsou opozice, ani mafie, ani banda kolegů, která brání předchozí systém či vlastní křesla a výsady. Jediné, co máme právo i povinnost bránit, je právní stát,“ prohlásila na úvod setkání předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová s použitím výrazů, kterými politici vládnoucího PiS častují členy ústavního soudu.
Profesorku Gersdorfovou povolal do čela nejvyššího soudu předloni ještě předchozí prezident Bronislaw Komorowski, nacházející se nyní v opozičním táboře liberálů.
Emotivní projev přednesl i předchůdce Gersdorfové Adam Strzembosz: „S velikým znepokojením hledím na to, co se v Polsku děje, a vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby rozdělení moci (na výkonnou, zákonodárnou a soudní) zůstalo zachováno tak, jako se musí zachovat právo v našem státu.“
Bývalý předseda ústavního soudu: Zvládne se ústava ubránit?
Bývalý předseda ústavního soudu Marek Safjan, který nyní působí u soudního dvora Evropské unie, upozornil, že nejde jen o nátlak na ústavní soud, ale tvrdým politickým útokům musí čelit i další soudci a soudy: „Máme co do činění s mezní, velice nebezpečnou situací.“
Kritický hlas zazněl i od dalšího expředsedy ústavního soudu a bývalého ombudsmana Andrzeje Zolla: „Čelíme naprosto zásadním a systémovým problémům, jako je dělba moci, nezávislost soudů a soudců. Vyvstává otázka, zda ústava je s to ubránit tyto hodnoty před kroky politiků momentálně spravujících moc.“
