Ukrajinská vláda chce více pomáhat občanům, kteří před válkou utekli do zahraničí. Vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková v rozhovoru s ukrajinskou spolupracovnicí ČT Vitalijí Tokarčukovou vysvětlila, že je důležité, aby se tito lidé měli kam obrátit. Má také plán na to, jak zajistit, aby se lidé na Krymu vrátili do ukrajinského prostoru.
„Musíme pracovat na tom, aby ti Ukrajinci, kteří odjeli za hranice, neměli pocit, že vztah s jejich zemí oslabuje,“ vysvětluje v rozhovoru Vereščuková. Jako důležitý aspekt svého snažení zmiňuje vzdělávání. Pro mladé lidi, kteří kvůli válce dokončili školu v některé z Evropských zemí, chce otevřít pobočky ukrajinských univerzit. Jako další důležitý bod jmenuje třeba vyplácení důchodů.
Ukrajincům žijícím na roky okupovaném Krymu Vereščuková radí, aby se co nejrychleji evakuovali a spolu s Kyjevem pracovali na osvobození poloostrova. Vláda chce, aby lidé na Krymu neztratili s vlastí kontakt, aby dostávali své důchody a nechali si své doklady a dokumenty.
Strategii osvobození a reintegrace Krymu schválil prezident Volodymyr Zelenskyj ještě před masivní ruskou invazí v únoru minulého roku. Podle plánu kolonizátoři budou muset poloostrov opustit a ti, kteří spáchali zločiny, za ně ponesou odpovědnost. Zůstanou původní obyvatelé, kteří chtějí žít v jednotné zemi, a ti se budou zapojovat do zbytku společnosti, předpokládá Kyjev.
Záchrana unesených dětí
Zpátky na Ukrajinu se vláda snaží dostat také děti, které okupanti drží na ovládaných územích nebo zavlečou do Ruska, kde je podle Vereščukové nabízí k adopci. Zpět se ukrajinským úřadům podařilo získat 126 dětí, návrat každého z nich ale může zabrat i dva nebo tři měsíce, říká Vereščuková.
Dříve se ministerstvo reintegrace soustředilo také na organizaci humanitárních koridorů a evakuaci civilistů. Od začátku konfliktu do poloviny května se podařilo otevřít 165 humanitárních koridorů – na těch se podílela i ruská strana tím, že zastavila palbu.
Koridory pomohly zachránit nejméně 350 tisíc lidí. Dnes už Rusko na snahách vyrobit tranzitní zóny nespolupracuje. To podle Vereščukové prakticky znamená to, že vše, co se na okupovaných územích děje, je deportací. Lidé se mohou pokusit uprchnout do Ruska a přes třetí země, je to ale velmi složité.
Celý rozhovor s ukrajinskou vicepremiérkou Vereščukovou můžete zhlédnout ve videu v úvodu článku.
