Necelý rok války na Ukrajině připravil Rusko o 26 miliard a 220 vojáků

Moskva – V přepočtu 25,6 miliardy korun stála Rusko během deseti měsíců válka na východě Ukrajiny. V 64stránkové zprávě „Putin. Válka“ se rovněž uvádí, že v srpnu 2014 na Ukrajině padlo nejméně 150 ruských vojáků, když pomáhali proruským separatistům zastavit ofenzivu ukrajinské armády. Dalších 70 pak zemřelo letos v lednu a v únoru při prudkých bojích u východoukrajinského Debalceve. Zpráva také tvrdí, že malajsijský boeing loni nad Ukrajinou sestřelili separatisté ruskou raketou.

Zprávu „Putin. Válka“, která vyšla v minimálním nákladu dvou tisíc výtisků, vypracovala skupina expertů s využitím materiálů shromážděných bývalým předákem ruské opozice Borisem Němcovem, zavražděným koncem února v Moskvě. Zpráva se podle agentury RBK zabývá ztrátami ruského rozpočtu a armády vyplývajícími z ruské anexe ukrajinského Krymu a následné „účasti ve vojenské kampani“ v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Hodnocení toho, kolik stojí Rusko válka s Ukrajinou, vypracoval ruský ekonom Sergej Alexašenko.

Zmíněných 25,6 miliardy korun (53 miliard rublů) jsou podle Alexašenka náklady na podporu dobrovolníků a povstalců a na provoz a údržbu techniky. Pokud jde o výdaje určené pro běžence z regionálních rozpočtů, od července loňského roku dosáhly 80 miliard rublů.

Kromě toho Alexašenko spočítal, že od anexe Krymu ruští občané přišli ze svých mezd o dva biliony rublů a z úspor o 750 miliard rublů. Základ těchto výpočtů podle ekonoma vychází z dodatečného zvýšení cen o 5,5 procenta v důsledku západních sankcí vůči Rusku a odvetného embarga z ruské strany.

Boris Němcov o své zprávě:
"Přišel jsem na to, co je třeba udělat. Je nutné napsat zprávu 'Putin.Válka', vydat ji v obrovském nákladu a rozdávat ji lidem na ulici. Odhalíme, jak Putin rozpoutal tuhle válku. Jedině tak porazíme propagandu."

Podle politologa Alexandra Požalova jsou výsledky Němcovovy práce významné nikoliv v tom, že by odhalovaly dosud neznámá fakta, ale přilákat pozornost k tomuto témata a vyvolat příslušnou reakci Západu. Požalov zároveň pochybňuje, že by zpráva vyvolala nějaké konkrétní kroky ze strany ruských úřadů.

Kdo loni sestřelil malajsijský boeing?

Jak poznamenal zpravodaj ČT Miroslav Karas, autoři zprávy chtějí ukázat, že v čele Ruska stojí člověk, který lže nejen celému světu, ale i vlastnímu národu. Mají důkazy o účasti ruských vojáků, dobrovolníků i techniky v ukrajinském konfliktu. Nejsou podle nich pochyby ani o tom, že separatisté stojí za loňskou tragédií malajsijského letadla sestřeleného nad Ukrajinou.

Bývalý ruský vicepremiér a opoziční předák Boris Němcov byl zastřelen v noci na 28. února na mostu poblíž Kremlu, když se vracel se svou přítelkyní z večeře do svého bytu. Policie zadržela pět údajných vykonavatelů vraždy, kteří pocházejí z Čečenska, iniciátor a inspirátor zločinu ale dosud dopaden nebyl. Motivem činu údajně byla Němcovova tvrdá kritika lednového vyvraždění redakce francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, islámské stopě ale opozice příliš nevěří.

Tým odborníků, kteří dokončili Němcovem započatou studii, vedl opoziční politik Ilja Jašin, na něhož se Němcov tři dny před svou smrtí obrátil s prosbou o spolupráci, uvedlo ruské vysílání rozhlasové stanice Rádio svoboda. Po vraždě Jašin prohlásil, že považuje za svou povinnost práci dokončit. Úkol to podle něj nebyl snadný, protože mnohé tiskárny odmítly dokument vydat, údajně pod tlakem ruských úřadů. „Věděli jsme, že tlačíme na bolavé místo. Naším cílem je vyvrátit lež. Pro Putina je vždycky krajně nepříjemné, když je ze lži usvědčen,“ řekl Jašin.

Po únorové vraždě Němcova ruská policie provedla v jeho bytě prohlídku a zabavila veškeré písemnosti a datové nosiče. Do rukou vyšetřovatelů se dostala i část Němcovovy dokumentace pro připravovanou studii. Skupina vedená Jašinem pak ztracené dokumenty shromažďovala týden. Mnozí lidé, s nimiž Němcov spolupracoval, se po jeho násilné smrti báli promluvit. „Naším největším problémem byla zeď mlčení a strachu,“ prohlásil Jašin.

Hlavními osobami, které se na přípravě zprávy o Donbasu podílely, byli kromě Jašina zpravodaj listu Kommersant Ilja Barabanov, který bojiště v Donbasu mnohokrát navštívil, a funkcionář ruské opoziční strany Jabloko Lev Šlosberg, který byl loni surově zbit po zveřejnění zpráv o tajných pohřbech ruských vojáků zabitých na východní Ukrajině.

Proruští separatisté na Ukrajině
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Grits

Většina informací shromážděných Němcovem a po něm i Jašinem pochází z otevřených zdrojů, uvedlo Rádia svoboda. Němcov už dříve sestavil osm podobných expertních zpráv, mimo jiné o přípravě olympiády v Soči nebo o korupci v ruské státní správě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 3 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 7 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 8 hhodinami

Rusko se dvoří Madagaskaru. USA varují před „sahelským modelem“

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 8 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.