Více než čtyři stovky německých pravicových extremistů jsou na svobodě i přes to, že na ně byl vydán zatykač. Policie totiž neví, kde se hledaní radikálové nachází. S odvoláním na data, která na dotaz poslankyně opoziční strany Levice poskytla německá vláda, o tom informoval list Neue Osnabrücker Zeitung. Zhruba tři desítky hledaných extremistů utekly podle úřadů do zahraničí, hlavně do Česka, Polska a Rakouska.
Navzdory zatykačům jsou na svobodě stovky německých extremistů, mohou být i v Česku
Podle údajů německé vlády policie navzdory vydanému zatykači v současnosti marně pátrá po 467 pravicových extremistech. Počet hledaných radikálů ovšem meziročně klesl. Na konci loňského září pátrali policisté na základě zatykače po 501 pravicových extremistech, kteří se dopustili trestného činu. V roce 2014 takových hledaných bylo 253.
Z více než čtyř stovek lidí se podle vládních údajů 32 pravicových extremistů skrývá nejspíš v sousedních zemích, především v Rakousku, Polsku a v Česku.
„Fakt, že se s každým vyřešeným zatykačem objeví jeden nový, je stejně znepokojující jako to, že se stovkám neonacistů daří vyhýbat se od roku 2017 a částečně ještě déle zatčení,“ říká poslankyně Levice Ulla Jelpkeová, na jejíž popud vláda data zveřejnila.
Před pravicovými extremisty varují tajné služby. Celkem jich evidují 24 tisíc, více než polovinu z nich považují za násilně orientované. „V oblasti pravicového extremismu mě obzvlášť znepokojuje, že vzrostl počet těch, které nelze přiřadit k žádným klasickým pevným strukturám,“ řekl v červenci během představení zprávy o kriminalitě v Německu ministr vnitra Horst Seehofer.
Příkladem jsou pachatelé útoků na ubytovny pro běžence. Podle kriminalistů většinou nemají předchozí záznam v trestním rejstříku a nepatří k organizované neonacistické scéně.
Nejznámějším případem, kdy se dařilo neonacistům dlouhodobě skrývat před německými úřady, je pátrání po členech skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU), které policie hledala od konce devadesátých let. V letech 2000 až 2007 Uwe Mundlos, Uwe Böhnhardt a Beate Zschäpeová spáchali deset převážně rasově motivovaných vražd a další trestné činy včetně ozbrojených loupeží. Muži později spáchali sebevraždu, Zschäpeová dostala nedávno doživotí.