Brusel - Severoatlantická aliance obnoví jednání s Ruskem, zatím ale podmíněně a pozvolna na neformální úrovni. Neznamená to ovšem návrat do starých kolejí nebo to, že NATO souhlasí s některými nedávnými kroky ze strany Moskvy v konfliktu s Gruzií, řekl po dnešním jednání ministrů zahraničí zemí NATO šéf aliance Jaap de Hoop Scheffer. Aliance dnes také zopakovala příslib, že počítá s Gruzií s Ukrajinou jako budoucími členy bloku.
Scheffer na brífinku po jednání ministrů kritizoval Moskvu za ruské uznání nezávislosti gruzínských separatistických oblastí Jižní Osetie a Abcházie či hrozbu rozmístění ruských raket poblíž hranic s Polskem. „Spojenci se dohodli na tom, co bych hodnotil jako podmíněné a postupné obnovení vztahů s Ruskem,“ řekl šéf NATO. Neupřesnil podmínky, za jakých by se mohly vztahy s Moskvou normalizovat.
Formální dialog s Moskvou na úrovni velvyslanců a výše aliance v srpnu přerušila v reakci na vojenský zásah Ruska v Gruzii. Jak uvedla bruselská zpravodajka ČT Barbora Šámalová, vztahy mezi NATO a Ruskem jsou velmi citlivé téma a do normálních kolejí se zatím nevracejí. NATO neobnoví vojenskou spolupráci a nebudou se konat ani zasedání NATO-Rusko na úrovni velvyslanců. V úvahu přicházejí pouze neformální schůzky nebo jednání na nižší úrovní.
Názory členských zemí se v této otázce různí. Podle Německa nebo Itálie je Moskva velmi důležitý partner a je třeba se vrátit k jednacímu stolu. Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová už v pondělí naznačila, že USA jsou pro oteplení vztahů s Moskvou, avšak kontakty na vojenské úrovni jim zatím připadají problematické. I jiné země upozorňují, že problémy přetrvávají a do normálních kolejí se vrátit nelze, připomíná Šámalová. NATO sice s Ruskem jedná, avšak pouze na nižších expertních úrovních, nikoli ve formátu Rady NATO-Rusko.
Jaap de Hoop Scheffer:
„Spojenci se dohodli na tom, co bych hodnotil jako podmíněné a postupné obnovení vztahů s Ruskem.“
Gruzie a Ukrajina zatím pozvánku asi nedostanou
Ministři na dvoudenní bruselské schůzce NATO znovu potvrdili příslib, že se bývalé sovětské republiky Ukrajina a Gruzie jednou budou moci stát členskými státy nyní 26členného bloku. Podle očekávání jim ale zatím nenabídla zařazení do Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm plného začlenění do NATO.
Proti je především Francie, Německo a Itálie. Sbližování Gruzie a Ukrajiny s aliancí vyvolává v Rusku velmi negativní reakce. Některé země NATO další prohloubení jednání s Tbilisi a Kyjevem do jisté míry podmiňují i určitým oživením vztahů s Ruskem bohatým na energetické zdroje. Aliance se dnes nicméně dohodla, že posílí spolupráci s oběma státy v rámci již stávajících možností, tedy komisí NATO-Ukrajina a NATO-Gruzie, které vznikly v roce 1997, respektive letos.
Válka v Gruzii skončila, napětí trvá dál
Rusko a Gruzie oficiálně nebojují od poloviny srpna, slovní přestřelky ale stále pokračují. Obě země přerušily diplomatické styky, vzájemná nevraživost panuje i mezi obyvatelstvem. V Moskvě teď například slaví úspěch nová videohra Konfrontace, v níž ruští vojáci bojují nejen proti Gruzínům, ale i celé Severoatlantické alianci.
Moskva a Tbilisi se přou hlavně o status Jižní Osetie a Abcházie. Pro Gruzíny je to pořád součást jejich území, pro Rusko dva nezávislé státy. Spory obou stran se má pokusit vyřešit mezinárodní konference v Ženevě, jednání ale teprve začala a konkrétní výsledky jsou zatím v nedohlednu, připomíná moskevský zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Na sporných územích v Gruzii se navíc pořád střílí. Napětí roste i v samotném Tbilisi. Zasedá tam parlamentní vyšetřovací komise, která má vyjasnit začátek letní války a sejmout z gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho podezření, že válku neuváženě rozpoutal. Když ho z toho ale minulý týden znovu obvinil bývalý velvyslanec v Moskvě, začali na něj členové komise házet tužky.
Saakašvili svoji letní politiku rezolutně brání: „Museli jsme zasáhnout. Stovky ruských tanků a další techniky stály na naší hranici a měli jsme zpravodajské informace o tom, že se rozjely směrem k nám.“
Zničená Gruzie se mezitím chystá na tvrdou zimu. V zemi jsou desítky rozbitých domů a 30 tisíc uprchlíků. Gruzínská vláda neustále opakuje, že bez zahraniční pomoci situaci nezvládne.
