NATO rozmístí v Polsku a Pobaltí čtyři mezinárodní prapory

Severoatlantická aliance rozmístí v každé zemi Pobaltí a také v Polsku jeden „robustní vícenárodní prapor“, a to na rotačním základě. Oznámil to generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg po jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Aliance tak podle Stoltenberga posiluje svou obranu a schopnost odstrašení případného útočníka.

Každá z jednotek bude podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga plně bojeschopná a pod aliančním vedením. Jejich základem budou síly některé z členských zemí, které doplní menší příspěvky jiných států. Jádrem by tak měli být vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.

Stoltenberg připomněl, že čtyři prapory, každý čítající okolo tisícovky vojáků, jsou jen částí širší alianční odpovědi na současné složitější bezpečnostní prostředí.

Estonský ministr obrany: Vyjadřuje se odhodlání k akci

Estonský ministr obrany Hannes Hanso označil rozhodnutí za obrat v regionální bezpečnosti pobaltských zemí. „Je to silný signál každému možnému agresorovi,“ uvedl. Jednoznačně se tím podle něj vyjadřuje odhodlání k vojenské a politické reakci, což nedává prostor pro nedorozumění.

„NATO v případě útoku na některou členskou zemi zareaguje,“ uvedl estonský ministr. Také podle Stoltenberga je silný odstrašující účinek nejlepším způsobem, jak zabránit válce. Také však prohlásil, že Aliance nevidí žádnou bezprostřední hrozbu vůči některé členské zemi.

Jen Stoltenberg na jednání ministrů obrany zemí NATO v Bruselu
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) Česká republika nepočítá, že by se podílela na některém z těchto praporů. Česko se ale bude spolu se Slovenskem, Polskem a Maďarskem podílet příští rok na výcviku vojáků pobaltských zemí. Stropnický také připomněl trvající účast českých vojáků v jiných operacích a silách Aliance či Evropské unie.

Na jihovýchodě, tedy v oblasti Černého moře, Aliance hledá další posílení Rumunska a Bulharska nad už zvýšené námořní a letecké hlídkování a vojenská cvičení. Na dnešním jednání se zvažovala možnost vzniku vícenárodní brigády založené na základě rumunských sil. O přesných detailech se bude podle Stoltenberga ještě jednat.

Naplnění cílů ze summitu z Walesu

Stoltenberg zdůraznil, že Aliance plní to, co si kvůli zhoršené bezpečnostní situaci předsevzala na summitu ve Walesu před dvěma roky. Znásobeny byly počty sil rychlé reakce na 40 tisíc lidí, celkem pět tisíc z nich tvoří takzvané „hrotové“ síly schopné začít pracovat už v řádu dní. Generální tajemník také připomněl, že zemím NATO se loni podařilo zastavit několikaletý trend propadu výdajů na obranu.

Současná schůzka ministrů obrany členských států Aliance je posledním jednáním na této úrovni před summitem NATO ve Varšavě na počátku července. Konkrétní podoba rozhodnutí o umístění praporů by měla být dokončena právě do varšavské schůzky šéfů států a vlád NATO.

Nadcházející summit NATO by měl také definovat kyberprostor jako operační prostředí na stejné úrovni, jako je například vzdušný prostor, moře či země. Kybernetický útok na členskou zemi Severoatlantické aliance by tak v budoucnu mohl být důvodem k aktivaci článku alianční smlouvy o kolektivní obraně všech států NATO, řekl Stoltenberg.

„Kybernetická obrana je částí naší kolektivní obrany. Většina dnešních krizí a konfliktů má kybernetickou dimenzi,“ upozornil. Kybernetický útok by ale neměl podle něj být něco, co by článek o kolektivní obraně Aliance spouštělo vždy. Reakce NATO by podle něj měla být obranná, je proto důležité, aby si Aliance vytvořila potřebné schopnosti reagovat. Základem přitom bude už jen přesná identifikace útočníka, připomněl generální tajemník NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteVe Vatikánu se koná pohřeb papeže Františka

V bazilice svatého Petra ve Vatikánu začal pohřeb papeže Františka, který zemřel v pondělí ve věku 88 let. Příčinou smrti hlavy katolické církve byla mozková mrtvice. Rozloučení s papežem Františkem se účastní celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko na pohřbu zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).
09:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky v Bílém domě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků v Bílém domě, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní. Do italské metropole přicestovali oba státníci na pohřeb papeže Františka. Trump po příletu na své sociální síti Truth Social napsal, že Ukrajina a Rusko jsou velmi blízko mírové dohodě a měly by uspořádat setkání na velmi vysoké úrovni, aby tuto dohodu dokončily.
07:24Aktualizovánopřed 9 mminutami

Trump chce obřím balíkem zbraní zlepšit vztahy se Saúdskou Arábií

Spojené státy nabídnou Saúdské Arábii prodej zbraní za bezmála dvě a čtvrt bilionu korun. Jedná se například o dopravní letadla C-130, rakety nebo radary. Prezident USA Donald Trump má návrh představit během květnové návštěvy Rijádu. Nabídka velkého zbrojního balíku by měla napomoct překonat rozpory klíčového amerického spojence a předchozí administrativy Joea Bidena. Ta tehdy uvalila zákaz na prodej zbraní do státu Arabského poloostrova, čímž ho chtěla přinutit k ukončení války v Jemenu.
před 1 hhodinou

FBI zadržela soudkyni kvůli podezření z maření zadržení migranta

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pátek zatkli soudkyni ve Wisconsinu. Čelí podezření, že se pokusila zabránit zadržení migranta. Šéf FBI Kash Patel to napsal v příspěvku na sociání síti X, který brzy smazal. Informaci ale následně potvrdila federální policejní služba (USMS). Soudkyně už předstoupila před soud, který ji z vazby propustil do dalšího pokračování soudního řízení. Žena čelí obvinění z maření imigračního řízení a skrývání osoby s cílem zabránit jejímu zatčení.
před 1 hhodinou

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Itálie si připomíná osmdesát let od pádu fašismu

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.
před 12 hhodinami
Načítání...