Násilí v Hamburku: Kurdové se bili s radikálními muslimy

Hamburk - Několik stovek Kurdů a radikálních muslimů se v noci na dnešek střetlo v severoněmeckém Hamburku. Násilnosti, při kterých byla zraněna řada lidí, ukončila svým zásahem až policie, napsal list Die Welt. Kurdové po celé Evropě demonstrují, aby se domohli mezinárodního zásahu proti radikálnímu hnutí Islámský stát (IS), které ovládá značné území v Iráku a Sýrii, mimo jiné i část tamních kurdských oblastí. Kurdové protestují i na řadě míst v Turecku, kde dosud zahynulo nejméně 18 lidí.

Asi čtyři stovky Kurdů se večer shromáždily u jedné z hamburských mešit, kde se jim postavil zhruba stejný počet muslimů, kteří byli podle všeho příznivci radikálního salafistického hnutí. Právě řada salafistů bojuje na straně IS. Ačkoli policie oblast u mešity uzavřela, střetům se jí zabránit nepodařilo. Obě znesvářené skupiny na sebe útočily mimo jiné železnými tyčemi a mačetami. Počet zraněných zatím upřesněn nebyl. O několik hodin dříve uspořádali Kurdové v Hamburku jinou demonstraci, která byla pokojná. Protestující asi hodinu blokovali několik kolejí na hlavním nádraží.

Početné kurdské enklávy vyjádřily nespokojenost i v několika evropských městech, mimo jiné v Haagu, Vídni, Bernu, Paříži, Kodani, Berlíně či Stockholmu. V Bruselu včera demonstranti pronikli dokonce do budovy Evropského parlamentu.

Miloš Mendel, arabista

„Islámský stát útočí na kdekoho, v podstatě i na sunnitské muslimy, kteří nejsou srozuměni s jeho ideologickým přístupem – vulgarizací islámského náboženství. Na Kurdy útočí jednak proto, že je to národnostně jiná skupina a zadruhé proto, že nejsou dostatečně bigotní sunnité.“

Rašíd Chalíl, kurdský aktivista syrského původu

„V důsledku syrské revoluce zažíváme možná nejhorší období. Islámský stát přišel válčit proti všem a proti demokratickým principům. Tihle lidé jsou výtvor režimu Bašára Asada. Ten na začátku revoluce tvrdil, že bojuje proti teroristům, kteří ale neexistovali, protože šlo o čistě mírové protesty.“

Silné nepokoje probíhaly také v převážně kurdských oblastech na východě Turecka. Demonstrace se v úterý ale konaly po celé zemi. Místní autority vyhlásily v šesti oblastech na jihu státu zákaz vycházení. K hranicím se Sýrií přesto míří skupiny Kurdů, kteří chtějí městu Kobani pomoci - okolo 300 jich zastavila policie v hraničním městě Surucu. Opačným směrem už přitom zamířilo přes 180 tisíc uprchlíků.

Kurdům docházejí síly, letecká pomoc ale donutila IS k ústupu
Kurdové už tři týdny brání severosyrské město Kobani před ozbrojenci Islámského státu. Ti po několikatýdenním obléhání začali postupně toto klíčové kurdské město dobývat. Kurdům ale stojí v zádech letadla americko-arabské koalice. Poslední vlna leteckých útoků podle všeho donutila islamisty k částečnému stažení z některých částí města - tvrdí to alespoň syrští aktivisté.

Jak dnes uvedl Ramí Abdar Rahmán z exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), „bojovníci IS byli donuceni se stáhnout z některých oblastí ve východní části města Ajn al-Arab (arabský název pro Kobani) a z jeho jihozápadních předměstí“. „Nyní už džihádisté neoperují na západě města, ale stále si udržují určité pozice na východě a na jižních předměstích,“ řekl Rahmán.

IS má ve vzduchu dalšího nepřítele

Zapojení do leteckých úderů proti Islámskému státu v Iráku nově schválil kanadský parlament. Konzervativní premiér Stephen Harper požádal poslance o svolení připojit se k náletům, na kterých se kromě USA podílí také Británie, Francie, Austrálie, Dánsko, Nizozemsko a Belgie, už minulý týden. Kanadské letectvo se ale zapojí pouze do náletů v Iráku, nikoliv na syrském území.

Kanadský premiér Stephen Harper
Zdroj: ČT24/ISIFA

Vzhledem k tomu, že Harperovi konzervativci mají v parlamentě většinu, byl výsledek předem prakticky jasný. Pro hlasovalo 157, proti 134 přítomných poslanců. Podle nedávného průzkumu podporuje kanadskou účast v operaci celkem 64 % obyvatel země.

Parlament schválil kanadskou misi na šest měsíců, přičemž výslovně vyloučil vyslání pozemních jednotek. Součástí kontingentu bude šest stíhaček CF-18, tankovací letoun, dvě průzkumná a jedno dopravní letadlo. Do operace se zapojí kolem 600 kanadských vojáků.

Počet mrtvých civilistů se blíží 10 tisícům

  • Organizace Islámský stát letos vyhlásila na severu Iráku a Sýrie chalífát.
  • Od začátku roku přišlo v Iráku o život přes 9 300 civilistů a zraněno bylo přes 17 tisíc osob, přitom polovina z nich od léta, kdy Islámský stát začal obsazovat irácký sever.
  • Podle odhadu americké tajné služby má hnutí k dispozici kolem 31 tisíc bojovníků.
  • V současné době se největší boje mezi radikálními islamisty a Kurdy už tři týdny odehrávají o strategické město Kobani na severu Sýrie u turecké hranice.
  • Z města Kobani a okolí už do Turecka uprchlo kolem 160 tisíc lidí, převážně Kurdů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...