Naše vystoupení z Unie může ohrozit mír v celé Evropě, varuje Brity Cameron

Nahrávám video
Cameronova vlastenecká výzva před červnovým referendem
Zdroj: ČT24

Britský premiér David Cameron varoval před izolacionismem a řekl, že případné vítězství zastánců odchodu Británie z Evropské unie v červnovém referendu by ohrozilo mír na celém kontinentu. Varianta vystoupení z osmadvacítky podle Camerona představuje pro Evropu bezpečnostní riziko a Británie by si neměla namlouvat, že by ji jako nečlenskou zemi Unie případné konflikty nezasáhly.

„Můžeme si být jisti, že mír a stabilita kontinentu jsou bez jakékoli pochybnosti zaručené? Je to riziko, které stojí za to podstupovat? Takový ukvapený závěr bych nedělal,“ řekl mimo jiné předseda britské vlády, jenž je zastáncem setrvání Británie v Unii.

Pravda je taková, že to, co se děje v našem sousedství, je pro nás důležité. Bylo to tak v roce 1914, v roce 1940 i v roce 1989… Pokud půjdou záležitosti v Evropě špatným směrem, nemůžeme předstírat, že jsme chráněni před jejich následky… Kdykoli se otočíme k Evropě zády, budeme toho dříve či později litovat.
David Cameron

Británie hraje podle Camerona v Evropě nezastupitelnou roli a přispěla k tomu, že sjednocování kontinentu pomohlo zabránit opakování krvavých konfliktů z první poloviny minulého století. „Jednou věcí jsem si naprosto jistý. Evropská unie pomohla navzájem smířit země, které si po dlouhá desetiletí šly po krku,“ řekl s tím, že Británie v historii ovlivňovala evropské dějiny stejně, jako Evropa ovlivňovala ty britské, a že toto úzké propojení nelze přehlížet.

Cameron připomněl, že rozhodnutí, které voliči nyní učiní, nebude mít vliv pouze na jedno či dvě volební období: „Ovlivní to osud naší země ne na pět let, ale na celá desetiletí a možná napořád.“

Už minulý týden řekl, že pokud se Britové rozhodnou z EU odejít, negativně to ovlivní i bezpečnost samotné Velké Británie.

Mezi soupeřícími tábory se před referendem vypsaným na 23. června stala národní bezpečnost klíčovou oblastí názorových sporů, a to zejména ve světle teroristických útoků Islámského státu v Paříži a Bruselu.

O víkendu dva bývalí šéfové britských tajných služeb varovali, že by se Spojené království stalo po opuštění EU zranitelnější vůči teroristickým útokům, a to hlavně kvůli oslabení zpravodajských toků mezi Británií a zbytkem Evropy.

Odpůrci členství Velké Británie v osmadvacetičlenné Unii tvrdí, že odchod by zemi umožnil lépe kontrolovat své hranice.

Johnson se po odchodu z čela Londýna plně pustil do kampaně o vystoupení z Unie

Boris Johnson a David Cameron
Zdroj: Toby Melville/Reuters

Kampaň před referendem nyní v Británii vstupuje do své ostré fáze. Na Cameronův projev ve své řeči reagoval jeho stranický rival, bývalý starosta Londýna Boris Johnson.

Jeden z hlavních představitelů tábora zastánců vystoupení Británie z EU řekl, že premiérova varování ohledně bezpečnosti nemůže brát jako argument vážně. „Nedomnívám se, že by si ministerský předseda mohl skutečně myslet, že odchod z EU spustí v Evropě válku,“ řekl Johnson. 

Podle něj Cameron při vyjednávání s Bruselem neuspěl a nepodařilo se mu vyřešit některé klíčové otázky týkající se například možnosti regulovat imigraci, což byl cíl, který si premiér původně sám vytyčil. „Pro důvěru veřejnosti je velice zhoubné, když každý rok vedení země tvrdí, že omezí imigraci na desítky tisíc lidí, a pak to nesplní. Nemáme vůbec žádný způsob, jak kontrolovat počty příchozích,“ uvedl Johnson.

Bývalý starosta také obvinil Brusel, že jeho snahy o další centralizaci, regulaci a vytvoření „státu jménem Evropa“ přináší „erozi demokracie“. Katastrofické scénáře, které nastiňují odpůrci odchodu Británie z EU, se podle něj nesplní, prý jen podrývají britské sebevědomí.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že výsledky referenda by mohly být velice těsné. Podle šetření společnosti ICM ze začátku května by pro vystoupení Británie hlasovalo 46 procent dotázaných, pro setrvání 43 procent. Jedenáct procent dotázaných se ještě nerozhodlo. Jiné průzkumy naopak naznačují mírnou převahu stoupenců setrvání v EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chameneí je po smrti, zní z Izraele i USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
21:07Aktualizovánopřed 19 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 22 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 37 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 43 mminutami

Izraelem opakovaně zněly sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informoval o opakovaných úderech, jimž v sobotu několikrát předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...