Prezidentské volby v Demokratické republice Kongo (bývalý Zair) vyhrál podle volební komise opoziční kandidát Felix Tshisekedi, který by ve funkci měl nahradit dlouholetého vůdce země Josepha Kabilu. Pro mnohé překvapivý výsledek však vyvolal v Kongu napětí, neboť vlivná katolická církev podle diplomatů citovaných agenturou Reuters označila za vítěze jiného opozičního politika Martina Fayulua, jenž výhru konkurenta nazval „volebním pučem“.
Kolem sídla volební komise byly rozmístěny zásahové policejní síly s vodními děly. Podle agentury AP byl v Kongu víceméně klid, ve městě Kikwit na západě země ale přišly při nepokojích o život tři osoby.
Podle komise získal Tshisekedi přes sedm milionů hlasů a Fayulu 6,4 milionu. S odstupem poražen skončil se 4,4 milionu hlasů někdejší ministr vnitra Emmanuel Ramazani Shadary vybraný jako nástupce Kabilou.
„Budu prezidentem všech obyvatel Konga,“ pronesl podle agentury Reuters Tshisekedi k tisícovkám jásajících příznivců. Zároveň vzdal hold odcházející hlavě státu a označil Kabilu za „důležitého politického partnera“.
Očekává se, že pochybnosti o výsledcích vyvolají hněv mezi Fayuluovými stoupenci. Jejich kandidát byl ještě v posledních průzkumech před Tshisekedim, jehož část lidí podezírá z uzavření mocenského paktu s odstupujícím prezidentem. Kabilův mandát vypršel už v roce 2016, avšak bez ohledu na to odmítal odstoupit. Jeho lidé podle některých Fayuluových příznivců dopomohli Tshisekedimu k vítězství manipulací s hlasy.
„Tyhle výsledky nemají nic společného s pravdou volebních uren,“ řekl Fayulu francouzské rozhlasové stanici RFI a vyzval pozorovatele, aby zveřejnili své výsledky. Kolem sídla volební komise byly rozmístěny zásahové policejní síly s vodními děly.
Konžská národní biskupská konference, která do voleb nasadila na čtyřicet tisíc pozorovatelů, oficiálně své závěry nesdělila. Podle diplomatických zdrojů Reuters však dospěla k závěru, že jednoznačným vítězem voleb se stal Fayulu. Diplomatické zdroje agentury AP uvedly, že ke stejným výsledkům jako církev dospěly také mise Africké unie a Jihoafrického rozvojového společenství.
Obavy vyjadřují Belgie, Francie, i OSN
Pochybnosti nad překvapivými výsledky prezidentského klání vyjádřil šéf belgické diplomacie Didier Reynders. Kongo bylo do roku 1960 belgickou kolonií. Reynders prohlásil, že Belgie chce výsledky voleb projednat i v rámci Rady bezpečnosti OSN.
Obavy vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, který zdůraznil, že závěry volební komise se neshodují s výsledky církevních pozorovatelů.
Generální tajemník OSN António Guterres mezitím prostřednictvím svého mluvčího vyzval všechny strany, aby se zdržely násilí a směřovaly jakékoliv pochybnosti na příslušné úřady působící podle konžské ústavy a volebních zákonů.
Volby doprovázelo násilí, zmatky a zpoždění
Teorii o možných manipulacích s hlasy podporuje podle některých zástupců opozice i fakt, že na výsledky se čekalo o několik dní déle, než bylo původně plánováno. Prezidentské volby se konaly 30. prosince a měly být prvním demokratickým předáním moci od roku 1960, kdy země získala nezávislost na Belgii. Hlasování však doprovázelo násilí, zmatky a zpoždění.
Více než 300 různých konžských aktivistických organizací ve středu podle agentury AP vyzvalo Konžany, aby „byli připraveni masově vyjít do ulic“, pokud volební komise nezveřejní výsledky prezidentských voleb v souladu s „pravdou volebních uren“. Organizace přitom tvrdí, že předseda komise Nangaa dostal od Kabilovy vlády instrukci zveřejnit výsledky elektronického hlasování, nikoli ručního sčítání hlasů.
