Prezidentské volby v Demokratické republice Kongo (bývalý Zair) vyhrál podle volební komise opoziční kandidát Felix Tshisekedi, který by ve funkci měl nahradit dlouholetého vůdce země Josepha Kabilu. Pro mnohé překvapivý výsledek však vyvolal v Kongu napětí, neboť vlivná katolická církev podle diplomatů citovaných agenturou Reuters označila za vítěze jiného opozičního politika Martina Fayulua, jenž výhru konkurenta nazval „volebním pučem“.
Napětí v Kongu po prezidentských volbách. Měly být prvním demokratickým předáním moci
Kolem sídla volební komise byly rozmístěny zásahové policejní síly s vodními děly. Podle agentury AP byl v Kongu víceméně klid, ve městě Kikwit na západě země ale přišly při nepokojích o život tři osoby.
Podle komise získal Tshisekedi přes sedm milionů hlasů a Fayulu 6,4 milionu. S odstupem poražen skončil se 4,4 milionu hlasů někdejší ministr vnitra Emmanuel Ramazani Shadary vybraný jako nástupce Kabilou.
„Budu prezidentem všech obyvatel Konga,“ pronesl podle agentury Reuters Tshisekedi k tisícovkám jásajících příznivců. Zároveň vzdal hold odcházející hlavě státu a označil Kabilu za „důležitého politického partnera“.
Očekává se, že pochybnosti o výsledcích vyvolají hněv mezi Fayuluovými stoupenci. Jejich kandidát byl ještě v posledních průzkumech před Tshisekedim, jehož část lidí podezírá z uzavření mocenského paktu s odstupujícím prezidentem. Kabilův mandát vypršel už v roce 2016, avšak bez ohledu na to odmítal odstoupit. Jeho lidé podle některých Fayuluových příznivců dopomohli Tshisekedimu k vítězství manipulací s hlasy.
„Tyhle výsledky nemají nic společného s pravdou volebních uren,“ řekl Fayulu francouzské rozhlasové stanici RFI a vyzval pozorovatele, aby zveřejnili své výsledky. Kolem sídla volební komise byly rozmístěny zásahové policejní síly s vodními děly.
Konžská národní biskupská konference, která do voleb nasadila na čtyřicet tisíc pozorovatelů, oficiálně své závěry nesdělila. Podle diplomatických zdrojů Reuters však dospěla k závěru, že jednoznačným vítězem voleb se stal Fayulu. Diplomatické zdroje agentury AP uvedly, že ke stejným výsledkům jako církev dospěly také mise Africké unie a Jihoafrického rozvojového společenství.
Obavy vyjadřují Belgie, Francie, i OSN
Pochybnosti nad překvapivými výsledky prezidentského klání vyjádřil šéf belgické diplomacie Didier Reynders. Kongo bylo do roku 1960 belgickou kolonií. Reynders prohlásil, že Belgie chce výsledky voleb projednat i v rámci Rady bezpečnosti OSN.
Obavy vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, který zdůraznil, že závěry volební komise se neshodují s výsledky církevních pozorovatelů.
Generální tajemník OSN António Guterres mezitím prostřednictvím svého mluvčího vyzval všechny strany, aby se zdržely násilí a směřovaly jakékoliv pochybnosti na příslušné úřady působící podle konžské ústavy a volebních zákonů.
Volby doprovázelo násilí, zmatky a zpoždění
Teorii o možných manipulacích s hlasy podporuje podle některých zástupců opozice i fakt, že na výsledky se čekalo o několik dní déle, než bylo původně plánováno. Prezidentské volby se konaly 30. prosince a měly být prvním demokratickým předáním moci od roku 1960, kdy země získala nezávislost na Belgii. Hlasování však doprovázelo násilí, zmatky a zpoždění.
Více než 300 různých konžských aktivistických organizací ve středu podle agentury AP vyzvalo Konžany, aby „byli připraveni masově vyjít do ulic“, pokud volební komise nezveřejní výsledky prezidentských voleb v souladu s „pravdou volebních uren“. Organizace přitom tvrdí, že předseda komise Nangaa dostal od Kabilovy vlády instrukci zveřejnit výsledky elektronického hlasování, nikoli ručního sčítání hlasů.