Téma migrace je ve Švédsku před parlamentními volbami, které proběhnou 9. září, naprosto dominantní. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře to uvedl český velvyslanec ve Stockholmu Jiří Šitler. Hovořil i o náladách ve společnosti, možných výsledcích voleb a povolebních vyjednáváních.
Nálada ve Švédsku se mění kvůli ne zcela zvládnuté integraci migrantů, říká český velvyslanec Šitler
Velvyslanec ČR ve Stockholmu Jiří Šitler v pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
Švédsko v některých kruzích v Česku funguje jako země, kterou migrace úplně zničila nebo minimálně změnila k nepoznání. Je to tak?
To je dost přehnaný obraz. Samozřejmě tím, že za několik let do Švédska přišlo několik set tisíc imigrantů, není pro desetimilionové Švédsko lehké takovýto počet integrovat. Za zničenou zemi ale Švédsko rozhodně považovat nelze.
Jsou ve švédských městech nějaké oblasti, kam se nevydáváte, tzv. no-go zóny?
Z mého hlediska tam nejsou žádné zóny, u kterých bych se domníval, že se do nich není možné vydat. Ovšem švédská policie ale eviduje asi jedenašedesát tzv. ohrožených zón se zvýšenou kriminalitou. Jenomže ta kriminalita se týká spíše boje místních gangů; různé skupiny si vyřizují účty mezi sebou a běžného Švéda ani turisty se to vlastně netýká. On ji (kriminalitu) neuvidí a sám na sobě nepocítí.
Švédsko by své srdce běžencům už zřejmě neotevřelo
V roce 2014 měl švédský konzervativní premiér zásadní projev, v němž vybídl občany „aby otevřeli svá srdce žadatelům o azyl“. Umíte si představit, že by nynější premiér, levicový, sociální demokrat pronesl podobná slova?
Neumím.
Co se změnilo?
Ve Švédsku probíhá předvolební boj. Devátého září proběhnou parlamentní i místní volby. Téma migrace je v nich naprosto dominantní a právě zkušenost s ne zcela zvládnutou integrací několika set tisíc migrantů do Švédska vede k tomu, že většina Švédů by dnes takový projev asi slyšela nerada.
Takže obecný pocit je, že postoj, který ukázali v roce 2015, byl chybný?
Ano. Myslím, že většina Švédů by dneska odpověděla tak, že je to chyba. Ovšem část z nich by možná odpověděla, že jde o nezvládnutou integraci – nešlo by o odmítnutí imigrace.
Kritický pohled na Visegrád
Jak se ve Švédsku dívají na to, že Česká republika odmítá přijmout byť jediného nelegálního migranta? Nechápou to, nebo to naopak obdivují?
Pokud se týče oficiálního Švédska, mainstreamových politických stran, tak se k politice České republiky a ostatních zemí V4 stavějí výrazně kriticky. To se týká i většiny médií ve Švédsku. Pokud se týká běžného Švéda, řekl bych, že v tom je Švédsko rozděleno. Většinu Švédů Česká republika, upřímně řečeno, příliš nezajímá. Značná část švédské veřejnosti se s ohledem na tuto politiku staví k České republice kriticky, ale je tam poměrně výrazná skupina, zvláště voliči Švédských demokratů (strana, která vede žebříček preferencí – pozn. red.), kteří na to možná hledí s určitými sympatiemi.
Nedávno v zemi vzplálo osmdesát aut, viditelně to byla organizovaná akce a komentoval ji i premiér. Některá média v Česku tehdy psala, že jen korektnost nedovolí jasně označit pachatele – migranty. Je to tak?
Tady musím říct, že je tomu tak. Ve Švédsku je skutečně naprosté tabu jakkoliv zmiňovat původ pachatelů. Nejde jen o původ etnický, ale například i o to, ze které země či jakého občanství dotyční jsou. Ani to není obvyklé.
Víte tedy, že to byli migranti? Je vyšetřování uzavřené?
Vyplývá to spíše z pohledu na oblasti, kde se to dělo. O některých pachatelích se informovalo, že utekli do Turecka. Z toho se usuzovalo, jakého jsou původu. Ale jinak média jejich původ nijak zvlášť nerozebírala.
Protimigrační Švédští demokraté mohou získat vliv tichou podporou
Zmíním jedno jméno, které asi budou znát i ti, kteří švédskou politiku běžně nesledují. Fotbalista Zlatan Ibrahimovič je sice narozený ve Švédsku, ale jeho rodiče pocházeli z Bosny. Když uprchlíci z Balkánu přicházeli, mnoho Švédů je vítalo s nedůvěrou, nicméně teď jsou vydáváni za příklad pozitivní integrace. Myslíte si, že současná vlna se obrátí v podobný příběh, nebo že už je definitivně odsouzena k tomu, že to nebude fungovat?
To si popravdě řečeno netroufnu odhadnout. Jisté je, že se nálada ve Švédsku docela výrazně mění, v preferencích narůstá podpora Švédských demokratů, tedy strany nacionální, která se staví proti imigraci. V některých průzkumech i přes dvacet procent.
Čeká Švédsko, tradičně sociálnědemokratickou zemi, podobná revoluce, jakou zažila třeba Itálie? Tedy že Švédští demokraté budou schopni sestavit vládu a otočit kormidlem, jako otočila současná italská vládní koalice, ostře protiimigrační?
To si nemyslím. Možná sice dosáhnou dvaceti procent, ale sociální demokraté možná podle některých průzkumů dosáhnou až na pětadvacet procent, byť je to pro ně historicky velmi špatný výsledek. Moderáti, tradiční, středopravá strana budou mít možná osmnáct, devatenáct procent. A ani jedna z těchto stran není ochotna jít se Švédskými demokraty do koalice, takže bude hodně záležet na výsledku malých stran (v zemi čtyřprocentní klauzule pro vstup do parlamentu). Každopádně asi půjde o vládu menšinovou. Švédští demokraté ale možná získají určitý vliv tím, že by mohli například tolerovat středopravou vládu vedenou Moderáty a vyžádat si za to určité ústupky právě v oblasti imigrační politiky.
Jaký národní konsensus nyní převládá ve Švédsku? „Cesta k otevřenosti byla špatná, pojďme se vydat jiným směrem“, nebo „směr byl dobrý, jenom jsme trošku přesáhli hranice, které si můžeme dovolit“?
Myslím, že právě v tom nyní ve Švédsku žádný konsensus neexistuje. Švédsko je v tomto rozdělená země. Možná, že existuje (konsensus) nejvýše v tom, že je potřeba nějakým způsobem lépe integrovat přišedší, možná přece jenom trochu omezit imigraci. Ale myslím, že mezi Švédskými demokraty na jedné straně a například Zelenými či Stranou středu, což je jakási bývalá farmářská strana, která je také proimigrační, se bude těžko hledat nějaký kompromis.