Abuja – Nigerijské ministerstvo vnitra odmítlo vyměnit vězněné členy islamistických milicí Boko Haram za více než dvě stovky unesených školaček. Reagovalo tak na dnešní nabídku velitele extremistů Abubakara Shekaua, který požadavek výměny oznámil na 17minutové videonahrávce zaslané agentuře AFP. Na videu se asi stovka dívek modlí na neznámém místě. Nelze ovšem poznat, zda jde skutečně o školačky unesené z několika míst v severonigerijské provincii Borno.
Abubakar Shekau na záznamu tvrdí, že unesené školačky, z nichž většina vyznávala křesťanství, přestoupily k islámu. „Nemějte o vaše dívky strach, ve skutečnosti jsme je osvobodili. Chcete vědět jak? Ty dívky se staly muslimkami,“ uvedl. Řekl také, že výměna, kterou nabízí, se nebude týkat těch dívek, které islám nepřijaly. Shekau na videu vystupuje sám, ani v jednom záběru není spolu s dívkami. Není tedy jasné, zda se nachází na stejném místě.
Dívky na záznamu jsou oblečené v muslimském hidžábu, obličeje mají odhalené. Sedí na zemi kdesi v přírodě a modlí se verše z koránu. Na záznamu hovoří tři z nich. Dvě se označují za křesťanky, jež konvertovaly k islámu, třetí o sobě tvrdí, že je muslimka. Děvčata působí klidným dojmem a tvrdí, že jim únosci neubližují.
Guvernér severonigerijské provincie Borno Kashim Shettima dnes v rozhovoru s britskou stanicí BBC řekl, že má informace o tom, kde by se mohli ozbrojenci z hnutí Boko Haram s více než dvěma sty unesených dívek skrývat. Zprávy o výskytu únosců prý předal armádě, která by je měla v krátké době prověřit. Guvernér si prý nemyslí, že by se dívky nacházely v zahraničí. Některé zprávy z minulých dní tvrdily, že ozbrojenci dívky odvlekli do sousedních zemí, Čadu nebo Kamerunu.
Vzbouřenci patřící k radikální islamistické skupině Boko Haram unesli v dubnu nejprve více než 250 školaček ve věku 15 až 18 let z gymnázia v severonigerijském městě Chibok. Minulý týden se zmocnili dalších jedenácti dívek z vesnic Warabe a Wala. Nejméně 53 dívkám se podařilo ze zajetí uniknout, další se stále pohřešují. Únosci dali najevo, že unesené hodlají buď prodat na černém trhu s otroky, nebo využívat jako sexuální otrokyně. Takový výklad islámu ale kritizovali muslimští duchovní v Egyptě i média nejlidnatější muslimské země - Indonésie. Možná právě proto radikálové z Boko Haram změnili tón a označují dívky za rukojmí, která jsou ochotni vyměnit za své vězněné „bratry“.
Nigerijské úřady po počátečním váhání podle agentury AP postupně přijaly nabídky pomoci od Spojených států, Velké Británie, Francie, Číny a Španělska. Prezident Goodluck Jonathan souhlasil i s pomocí Izraele, který by měl do země vyslat několik odborníků na boj s terorismem. Francouzský prezident Francois Hollande už v neděli uvedl, že Francie je připravena hostit summit Nigérie a sousedních zemí, který by se zabýval skupinou Boko Haram.
Události v Nigérii vyvolaly vlnu solidarity po celém světě. Únosy odsoudil americký prezident Barack Obama, ke kampani za propuštění dívek se na twitterovém účtu přihlásila i jeho manželka Michelle, herečka Angelina Jolie nebo šestnáctiletá pákistánská bojovnice za práva žen na vzdělání Malala Júsufzaiová. Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan kritizoval za nečinnost nigerijskou vládu i ostatní africké země. Paralelně na internetu znovu ožila i tři roky stará kampaň Demi Moore a Ashtona Kutchera Opravdoví chlapi si dívky nekupují.
Tomáš Trampota, sociolog médií
„Celebrity se snaží obětem pomoci, ale zároveň k nim stahují ještě větší mediální pozornost, protože dnešní mediální svět samozřejmě po celebritách prahne a jakákoli událost, ve které jsou angažovaní, má ještě větší mediální pokrytí. Jinak ale to, že se událostem z centrální Afriky dostává takové pozornosti, je zcela unikátní. Média často vykreslují střední část Afriky jako oblast nejistoty, kde se děje řada zločinů. Zdůrazňují slabost tamních autorit zajistit pořádek na svém vlastním území. Taková mediální kampaň je na škodu už ze své podstaty – silné mediální pokrytí a tím ovlivnění veřejnosti je jedním z cílů teroristických aktů.“
Severonigerijský stát Borno je baštou islamistických milic Boko Haram, které odmítají západní vzdělávání. Proti centrální vládě bojují od roku 2009. Na svědomí mají životy několika tisíc lidí, terčem jejich útoků byly často školy, mešity a státní instituce, a také policie či armáda. Od začátku letošního roku skupina pozabíjela více než 1 500 lidí.
