Na Ukrajině zadrželi dalšího Rusa, podle Kyjeva je to aktivní voják

Moskva – Na východě Ukrajiny už padlo v bojích nejméně tisíc Rusů, včetně řady vojáků, tvrdí Sergej Krivenko z ruské nevládní lidskoprávní organizace Memorial. Podle Krivenka ale může být reálné číslo ještě vyšší. Na východě Ukrajiny byl mezitím zadržen další - podle Kyjeva aktivní ruský voják. Informoval o tom šéf tamní kontrarozvědky SBU.

Krivenko tvrdí, že ví o řadě ruských vojáků, kteří v Donbasu přišli o život či padli do zajetí. Počet ruských vojáků v této oblasti odhadl na šest tisíc - ukrajinské odhady bývají bezmála dvojnásobné. Krivenko působí kromě Memorialu také v prezidentské radě pro lidská práva a občanskou společnost, což je Putinův poradní orgán.  

  • Údaje o vojácích padlých během speciálních operací v době míru spadají v Rusku pod státní tajemství.

Další ruský voják byl obviněn z terorismu

Podle SBU zadržela v minulých dnech v Doněcké oblasti ukrajinská hlídka sedmatřicetiletého majora ruské armády Vladimira Starkova. Muž přiznal, že slouží v posádce v ruském Novočerkassku nedaleko ukrajinských hranic ve funkci velitele raketové a dělostřelecké jednotky. Podle agentury Unian byl Starkov zadržen, když v nákladním automobilu převážel munici pro východoukrajinské separatisty.
  
Starkov údajně po zadržení vypověděl, že byl do Donbasu ruskou armádou vyslán jako poradce. Podle informací ukrajinských médií byl obviněn z terorismu. Ruské velení se zatím k informaci nevyjádřilo.

Kyjev a Západ obviňují Rusko, že podporuje separatisty zbraněmi, municí i vojáky. Moskva tato obvinění opakovaně popírá. Jeden z povstaleckých předáků Alexandr Zacharčenko ale loni přiznal, že po boku rebelů bojují i tisíce ruských dobrovolníků, z nichž část byli profesionální vojáci. Podle něj ale vyrazili na Ukrajinu v době své dovolené. 

Ruští vojáci
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Vitaly Nevar

Dva Rusové zajatí v květnu na Ukrajině nicméně přiznali, že jsou vojáci v aktivní službě a že byli vysláni na průzkum. Podle Kyjeva jde o jasný důkaz účasti ruských ozbrojených sil. Moskva ale tvrdí, že jde o „bývalé příslušníky armády“.  

  • V posledním průzkumu nezávislého sociologického střediska Levada 52 procent Rusů tvrdilo, že ruská vojska v Donbasu neválčí, ale 26 procent si myslelo opak. Zbytek se zdržel vyjádření.  

Tajné pohřby ruských vojáků zmiňuje celá řada médií 

O tajných pohřbech Rusů, kteří zemřeli na Ukrajině, se opakovaně zmiňuje mezinárodní tisk, ale i některá ruská média a hlavně ruští aktivisté kritizující Kreml. V médiích se objevilo i několik rozhovorů s bývalými vojáky a jejich rodinami. O působení Rusů na Ukrajině se shromažďují informace také na sociálních sítích. 

Na odvádění synů na Ukrajinu si dlouhodobě stěžují Ruské matky - jedna z největších občanských iniciativ, která jako jedna z mála na prezidenta Vladimira Putina platí. Matky mají i velký vliv na ruské veřejné mínění. Postoj veřejnosti obrátily už v 90. letech během první čečenské války. I tehdy Kreml nejdřív vojenské nasazení popíral. Za humanitární pomoc vydávala sovětská armáda i účast v afghánské válce po roce 1979. Pravdu přiznala až s návratem těl mnoha padlých. 

O roli Ruska v ukrajinské krizi chtěl psát rovněž opoziční politik Boris Němcov, který byl zastřelen koncem února nedaleko Kremlu. Jeho přátelé a spolupracovníci podklady pro dokument shromáždili a vydali 64stránkovou zprávu „Putin. Válka“

Mimo jiné v ní zmiňují, že v srpnu 2014 na Ukrajině padlo nejméně 150 ruských vojáků, když pomáhali proruským separatistům zastavit ofenzivu ukrajinské armády. Dalších 70 pak zemřelo letos v lednu a v únoru při prudkých bojích u východoukrajinského Debalceve. Zpráva také tvrdí, že malajsijský boeing loni nad Ukrajinou sestřelili separatisté ruskou raketou. Deset měsíců války na východní Ukrajině prý stálo Rusko v přepočtu 25,6 miliardy korun. 

  • Počet obětí bojů v Donbasu se podle odhadů blíží 7000. Ukrajinské ministerstvo obrany nedávno ztráty vládních sil vyčíslilo na 2300 zabitých a 270 nezvěstných, kteří nejspíše také zahynuli. Podle ukrajinského prezidenta se počet zabitých civilistů a vojáků blíží k 9000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 54 mminutami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Dalších šest lidí je zraněných. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok.
před 2 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 11 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...