Na těle oběšeného běloruského aktivisty našli odřeniny, sdělila ukrajinská policie

Pohřešovaný běloruský aktivista Vital Šyšov, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, byl v úterý ráno nalezen oběšený v parku v Kyjevě. Oznámila to ukrajinská policie, která také potvrdila, že se na těle aktivisty našly odřeniny, ale zatím nelze říct, jak vznikly. Úřady vyšetřují i možnost, že byl Šyšov zavražděn. Nevládní organizace, v jejímž čele aktivista stál, uvedla, že běloruský režim ho vnímal jako nebezpečí. Jeho úmrtí označila za likvidaci.

Pátrání po Šyšovovi policie vyhlásila poté, co se aktivista v pondělí nevrátil domů, když si šel zaběhat. Tělo nakonec našli v parku nedaleko jeho bydliště. Podle serveru Censor.net na místě vyšetřovatelé zajistili jeho mobilní telefon.

„Snažíme se zjistit všechny okolnosti jeho smrti. Prošetřujeme všechny videonahrávky z kamer a hledáme možné očité svědky této události,“ uvedl policejní prezident Igor Klymenko. „Vyšetřovatelé prověřují možné verze včetně sebevraždy, ale také vraždy maskované jako sebevražda.“

Podle Klymenka měl Šyšov odřený nos, koleno a hrudník. „To je charakteristické pro jednorázový pád, jak uvedli odborníci,“ sdělil podle serveru Ukrajinska pravda Klymenko s tím, že aktivista měl rovněž odřeninu na levé části horního rtu. Je však podle něj příliš brzy na to, říci, zda zranění vznikla v důsledku násilí, či nikoliv.

Vyšetření aktivistovy smrti slíbil i ukrajinský ministr zahraničí. „Ukrajina udělá všechno pro to, aby případ plně vyšetřila. Je v našem plném zájmu odhalit pravdu o jeho tragické smrti,“ napsal šéf diplomacie Dmytro Kuleba na Twitteru.  

Šyšovova organizace: Je to akce tajných služeb

Organizace Běloruský dům na Ukrajině označila na svém účtu na sociální sít Telegram jeho úmrtí za likvidaci. Podle ní byl aktivista sledován, o čemž uvědomila policii. Uvedla také, že jak místní zdroje, tak lidé z Běloruska je varovali před možnou provokací, která může zahrnovat i únos a likvidaci. Organizace je přesvědčena, že Šyšovovu likvidaci jako Bělorusa nebezpečného režimu mají na svědomí příslušníci tajné služby.

„Myslím, že to udělali agenti běloruských speciálních sil a část jednotek Alexandra Lukašenka známých jako oddíly smrti,“ uvedl Jurij Šučko, vedoucí Běloruského domu na Ukrajině. „Na základě okolností a určitých výhrůžek je jasné, že toto je akce běloruských tajných služeb. Je to vražda. Vital byl nalezen zmlácený a oběšený,“ tvrdí Šyšovův přítel Jurij Lebeděv.

Aktivistova přítelkyně Bažena Žoludzová agentuře AP řekla, že nevěří, že by spáchal sebevraždu. „Nic z Vitalova chování nenaznačovalo, že by se chtěl zabít. Nezanechal ani žádnou poznámku nebo vzkaz. Byli jsme to ráno spolu a šel si ven prostě zaběhat,“ uvedla s tím, že si nedávno všiml lidí, kteří jej měli údajně sledovat.

Agentura Reuters poznamenala, že Minsk aktivistovu smrt zatím nijak nekomentoval a mluvčího běloruského prezidenta se jí nepodařilo zkontaktovat. 

Před běloruským velvyslanectvím v Kyjevě se mezitím sešlo na dvě stě lidí, kteří si připomínají památku mrtvého aktivisty, uvedl večer web Ukrajinska pravda. Skandují: „Ať žije Bělorusko!“ a „Hrdinové neumírají, dokud se na ně vzpomíná.“

Šyšovova organizace pomáhá Bělorusům na Ukrajině

Běloruský dům na Ukrajině pomáhá uprchlým Bělorusům hledat ubytování, práci a poskytuje jim právní poradenství. Ukrajina, stejně jako Polsko a Litva, poskytla útočiště mnoha Bělorusům, kteří z vlasti utekli kvůli represím režimu Alexandra Lukašenka, jež následovaly loňské prezidentské volby. 

Podle oficiálních výsledků ve volbách opět zvítězil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Podle opozice, Evropské unie a některých dalších zemí ale byly výsledky hlasování zfalšované. Po volbách následovaly hromadné protesty, proti nimž tvrdě zasáhly bezpečnostní složky. Desetitisíce lidí zatkly. Nátlak režimu vyhnal na Ukrajinu odhadem až pět tisíc lidí, Šyšov z Běloruska odešel po účasti na protestech na jihu země.

Cichanouská: Smrt Šyšova mě šokovala

Lukašenkova soupeřka z voleb a podle opozice jejich skutečná vítězka Svjatlana Cichanouská, která žije v litevském exilu, reagovala na zprávu o smrti Šyšova na Twitteru.

„Je znepokojující, že ti, kteří prchají z Běloruska, stále nemohou být v bezpečí,“ napsala a dodala, že děkuje ukrajinským úřadům, že jeho smrt vyšetřují. „Smrtí Vitala Šyšova jsem hluboce šokovaná,“ řekla později agentuře Reuters, podle níž odmítla spekulovat o tom, kdo by mohl být za jeho smrt zodpovědný.

Cichanouská také řekla, že nenásilný přechod k demokracii v Bělorusku je podle ní možný. „Absolutně věřím v nenásilné předání moci,“ prohlásila osmatřicetiletá politička. „Chceme, aby to peklo v naší zemi skončilo co nejdříve. Když vyvineme na režim dostatečný tlak, nebude jiné východisko. Skutečně věřím, že Bělorusko může být úspěšným příkladem pokojného předání moci,“ dodala Cichanouská.

V interview rovněž vyjádřila názor, že mezinárodní sektorové sankce vůči Bělorusku by mohly být velmi účinné a mohly změnit prezidentovo chování.

Mohlo se jednat o rusko-běloruskou operaci, míní Šír

Podle politologa Jana Šíra z Univerzity Karlovy je pravděpodobné, že za smrtí běloruského aktivisty stojí tajné služby. „Vzhledem k tomu, o jak politicky exponovanou osobnost se jednalo, s jakými si lidmi se stýkal a čím vším se zabýval, tak možnost, že by se mohlo jednat o rusko-běloruskou operaci, se přímo nabízí.“

Dle Šíra se může jednat o vzkaz Bělorusům v zahraničí, že nikde nejsou v bezpečí. „Je to určitě možná interpretace. Zároveň je důležité zmínit, že jde o událost, která vrhá mezinárodně velice špatné světlo na běloruský režim. To je i klíčovým bodem toho, že Rusko může tak pokročit v satelitizaci Běloruska,“ řekl.

Pokud by se podezření z násilné smrti potvrdilo, umožňovalo by to podle Šíra ruským tajným službám provádět podobné operace pod běloruskou vlajkou. Politolog očekává, že ukrajinské vyšetřování dojde k jasnému závěru. „Problém ale může nastat, pokud případně obviněná strana tento závěr přijme, nebo zdali bude svoji účast popírat,“ doplnil. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 19 mminutami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 2 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 10 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 11 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled