Na těle oběšeného běloruského aktivisty našli odřeniny, sdělila ukrajinská policie

Pohřešovaný běloruský aktivista Vital Šyšov, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, byl v úterý ráno nalezen oběšený v parku v Kyjevě. Oznámila to ukrajinská policie, která také potvrdila, že se na těle aktivisty našly odřeniny, ale zatím nelze říct, jak vznikly. Úřady vyšetřují i možnost, že byl Šyšov zavražděn. Nevládní organizace, v jejímž čele aktivista stál, uvedla, že běloruský režim ho vnímal jako nebezpečí. Jeho úmrtí označila za likvidaci.

Pátrání po Šyšovovi policie vyhlásila poté, co se aktivista v pondělí nevrátil domů, když si šel zaběhat. Tělo nakonec našli v parku nedaleko jeho bydliště. Podle serveru Censor.net na místě vyšetřovatelé zajistili jeho mobilní telefon.

„Snažíme se zjistit všechny okolnosti jeho smrti. Prošetřujeme všechny videonahrávky z kamer a hledáme možné očité svědky této události,“ uvedl policejní prezident Igor Klymenko. „Vyšetřovatelé prověřují možné verze včetně sebevraždy, ale také vraždy maskované jako sebevražda.“

Podle Klymenka měl Šyšov odřený nos, koleno a hrudník. „To je charakteristické pro jednorázový pád, jak uvedli odborníci,“ sdělil podle serveru Ukrajinska pravda Klymenko s tím, že aktivista měl rovněž odřeninu na levé části horního rtu. Je však podle něj příliš brzy na to, říci, zda zranění vznikla v důsledku násilí, či nikoliv.

Vyšetření aktivistovy smrti slíbil i ukrajinský ministr zahraničí. „Ukrajina udělá všechno pro to, aby případ plně vyšetřila. Je v našem plném zájmu odhalit pravdu o jeho tragické smrti,“ napsal šéf diplomacie Dmytro Kuleba na Twitteru.  

Šyšovova organizace: Je to akce tajných služeb

Organizace Běloruský dům na Ukrajině označila na svém účtu na sociální sít Telegram jeho úmrtí za likvidaci. Podle ní byl aktivista sledován, o čemž uvědomila policii. Uvedla také, že jak místní zdroje, tak lidé z Běloruska je varovali před možnou provokací, která může zahrnovat i únos a likvidaci. Organizace je přesvědčena, že Šyšovovu likvidaci jako Bělorusa nebezpečného režimu mají na svědomí příslušníci tajné služby.

„Myslím, že to udělali agenti běloruských speciálních sil a část jednotek Alexandra Lukašenka známých jako oddíly smrti,“ uvedl Jurij Šučko, vedoucí Běloruského domu na Ukrajině. „Na základě okolností a určitých výhrůžek je jasné, že toto je akce běloruských tajných služeb. Je to vražda. Vital byl nalezen zmlácený a oběšený,“ tvrdí Šyšovův přítel Jurij Lebeděv.

Aktivistova přítelkyně Bažena Žoludzová agentuře AP řekla, že nevěří, že by spáchal sebevraždu. „Nic z Vitalova chování nenaznačovalo, že by se chtěl zabít. Nezanechal ani žádnou poznámku nebo vzkaz. Byli jsme to ráno spolu a šel si ven prostě zaběhat,“ uvedla s tím, že si nedávno všiml lidí, kteří jej měli údajně sledovat.

Agentura Reuters poznamenala, že Minsk aktivistovu smrt zatím nijak nekomentoval a mluvčího běloruského prezidenta se jí nepodařilo zkontaktovat. 

Před běloruským velvyslanectvím v Kyjevě se mezitím sešlo na dvě stě lidí, kteří si připomínají památku mrtvého aktivisty, uvedl večer web Ukrajinska pravda. Skandují: „Ať žije Bělorusko!“ a „Hrdinové neumírají, dokud se na ně vzpomíná.“

Šyšovova organizace pomáhá Bělorusům na Ukrajině

Běloruský dům na Ukrajině pomáhá uprchlým Bělorusům hledat ubytování, práci a poskytuje jim právní poradenství. Ukrajina, stejně jako Polsko a Litva, poskytla útočiště mnoha Bělorusům, kteří z vlasti utekli kvůli represím režimu Alexandra Lukašenka, jež následovaly loňské prezidentské volby. 

Podle oficiálních výsledků ve volbách opět zvítězil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Podle opozice, Evropské unie a některých dalších zemí ale byly výsledky hlasování zfalšované. Po volbách následovaly hromadné protesty, proti nimž tvrdě zasáhly bezpečnostní složky. Desetitisíce lidí zatkly. Nátlak režimu vyhnal na Ukrajinu odhadem až pět tisíc lidí, Šyšov z Běloruska odešel po účasti na protestech na jihu země.

Cichanouská: Smrt Šyšova mě šokovala

Lukašenkova soupeřka z voleb a podle opozice jejich skutečná vítězka Svjatlana Cichanouská, která žije v litevském exilu, reagovala na zprávu o smrti Šyšova na Twitteru.

„Je znepokojující, že ti, kteří prchají z Běloruska, stále nemohou být v bezpečí,“ napsala a dodala, že děkuje ukrajinským úřadům, že jeho smrt vyšetřují. „Smrtí Vitala Šyšova jsem hluboce šokovaná,“ řekla později agentuře Reuters, podle níž odmítla spekulovat o tom, kdo by mohl být za jeho smrt zodpovědný.

Cichanouská také řekla, že nenásilný přechod k demokracii v Bělorusku je podle ní možný. „Absolutně věřím v nenásilné předání moci,“ prohlásila osmatřicetiletá politička. „Chceme, aby to peklo v naší zemi skončilo co nejdříve. Když vyvineme na režim dostatečný tlak, nebude jiné východisko. Skutečně věřím, že Bělorusko může být úspěšným příkladem pokojného předání moci,“ dodala Cichanouská.

V interview rovněž vyjádřila názor, že mezinárodní sektorové sankce vůči Bělorusku by mohly být velmi účinné a mohly změnit prezidentovo chování.

Mohlo se jednat o rusko-běloruskou operaci, míní Šír

Podle politologa Jana Šíra z Univerzity Karlovy je pravděpodobné, že za smrtí běloruského aktivisty stojí tajné služby. „Vzhledem k tomu, o jak politicky exponovanou osobnost se jednalo, s jakými si lidmi se stýkal a čím vším se zabýval, tak možnost, že by se mohlo jednat o rusko-běloruskou operaci, se přímo nabízí.“

Dle Šíra se může jednat o vzkaz Bělorusům v zahraničí, že nikde nejsou v bezpečí. „Je to určitě možná interpretace. Zároveň je důležité zmínit, že jde o událost, která vrhá mezinárodně velice špatné světlo na běloruský režim. To je i klíčovým bodem toho, že Rusko může tak pokročit v satelitizaci Běloruska,“ řekl.

Pokud by se podezření z násilné smrti potvrdilo, umožňovalo by to podle Šíra ruským tajným službám provádět podobné operace pod běloruskou vlajkou. Politolog očekává, že ukrajinské vyšetřování dojde k jasnému závěru. „Problém ale může nastat, pokud případně obviněná strana tento závěr přijme, nebo zdali bude svoji účast popírat,“ doplnil. 

9 minut
Události, komentáře: Politolog Jan Šír ke smrti běloruského aktivisty
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 7 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 46 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...