Praha - Na Slunci se objevila letos zatím největší skupina skvrn. Jsou tak velké, že je možné je pozorovat už malým dalekohledem, samozřejmě s patřičným filtrem. Svědčí o probouzení Slunce po velmi dlouhém období s minimem aktivity. Erupce nad skvrnami ale nedosáhly takové síly, aby na Zemi hrozily velké magnetické bouře, uvedl Astronomický ústav Akademie věd.
Aktivní oblast na Slunci má číslo 1029 a podle polarity magnetického pole patří k začínajícímu 24. cyklu sluneční aktivity. Erupcí, které nad skupinou skvrn probíhají, už bylo několik. Patřily ale do třídy B a C, jde tedy o poměrně nízkou aktivitu, která by během slunečního maxima podle Michala Sobotky ze slunečního oddělení Astronomického ústavu snad ani nestála za povšimnutí. Pozornost teď budí jen díky tomu, že bylo několik let na Slunci skvrn jen málo.
V porovnání s ostatními letošními oblastmi skvrn na Slunci se tak jedná o nejaktivnější skupinu. Nicméně třída C podle Sobotky znamená, že erupce je slabá. Velké geomagnetické bouře na Zemi nastávají až při erupcích třídy M nebo X.
Sluneční erupce vyvrhne podle Sobotky oblak rychle letících částic, které se šíří meziplanetárním prostorem. Když se tyto částice potkají se zemskou magnetosférou, mohou vyvolat magnetickou bouři, tedy změny v magnetickém poli Země. Při běžné bouři lze zaznamenat poruchy v příjmu krátkých radiových vln. Extrémně silná bouře by dokázala indukovat bludné proudy v rozsáhlých vodivých systémech - třeba ve vedeních vysokého napětí, ropovodech nebo plynovodech.
Nynější aktivní oblast na Slunci zdaleka nedosahuje té úrovně, která před lety v Česku vyvolala polární záře. Během několika dní skvrny zapadnou za okraj slunečního disku, dodal astronom.
