Berlín - Na seznam UNESCO kandidují dvě čtvrti symbolizující rozdělení Berlína. Modernistická Hansa-Viertel vznikla jako odpověď Západu na pompézní stalinistickou architekturu Karl-Marx-Allee. Teď si jejich obyvatelé vymohli, aby čtvrti společně bojovaly o místo na seznamu světového kulturního dědictví.
Karl-Marx-Allee vznikla jako nové srdce socialistického Berlína. Na fasádách gigantických budov, inspirovaných stalinistickou Moskvou, nechybějí dělníci a inženýři. „Kdo tu bydlel? Samozřejmě aktivisti nového režimu,“ prohlásil historik architektury Thomas Flierl.
Karl-Marx-Allee měla být branou do nové socialistické budoucnosti. Jenže právě tady se našla rozbuška prvního velkého povstání v sovětském bloku. Zostření pracovních norem vyvolalo v roce 1953 nepokoje mezi stavebními dělníky, nepokoje na tepně východního Berlína musely rozehnat tanky.
Ve stejné době chystal Západní Berlín protiútok. Ze spolupráce těch největších jmen světové moderny vzešla Hansa-Viertel. Domy mimo jiné od Waltera Gropia nebo Oscara Niemeyera dodnes představují pro odborníky vysněné bydlení. „Na světě nenajdete místo, kde by žilo na jednom kilometru čtverečním tolik architektů co tady,“ podotkl Thilo Geisler, předseda Sdružení Hansa-Viertel.
Členité budovy, navržené tak, aby se v nich lidé co nejčastěji setkávali, mají k uniformním panelákům daleko. Po půl století představuje hlavní problém stárnoucí populace - kdo se sem nastěhuje, nechce už pryč. Dnes patří Hansa-viertel i Karl-Marx-Allee k nejžádanějším adresám v Berlíně. Vzájemné soupeření s pádem „zdi“ skončilo. Občanským iniciativám z obou čtvrtí se podařilo prosadit, aby kandidovaly na seznam UNESCO.
