Na seznam hrazených nemocí z 11. září přibyly rakoviny

New York – Asi padesátku typů rakoviny přidala americká vláda na seznam nemocí souvisejících s 11. zářím, kdy jsou výlohy na léčení hrazeny americkým státem. Rozhodnutí se týká asi 70 tisíc záchranářů a dalších lidí, kteří přežili teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001.

Americký ústav pracovní hygieny a ochrany zdraví doporučil už v červnu, aby bylo několik desítek typů rakoviny přidáno na seznam nemocí souvisejících s 11. zářím. Týkají se desítek tisíc osob, například policistů nebo hasičů, kteří byli vystaveni toxickému prachu a dalšímu odpadu po zřícení obou mrakodrapů Světového obchodního střediska. Na financování léčení nemocí, jako je astma, deprese a nyní nově i rakovina, bylo vyčleněno 4,3 miliardy dolarů, ústav pracovní hygieny ale usiluje o to, aby se tato částka zvýšila.

Do seznamu je nově zařazena rakovina plic, tlustého střeva, prsu a močového měchýře, leukémie, melanom a všechny dětské rakoviny. „Nové rozhodnutí nadále zaručí, že těm, kdo onemocněli v důsledku hanebných útoků z 11. září, se dostane zdravotní péče, kterou potřebují a jakou si zaslouží,“ zdůraznil newyorský starosta Michael Bloomberg.

Trosky „dvojčat“ doutnaly tři měsíce, jedovatý prach z nich stoupal i potom. Na nemoci způsobené toxickým prachem už zemřelo tisíc lidí. Stavební dělníci, záchranáři, hasiči, policisté a další pracovníci většinou onemocněli roky po tragické události. Vedle psychických problémů trpí především chronickými dýchacími problémy. Podle lékařů je u nich o 19 procent větší pravděpodobnost výskytu rakoviny než u běžných pacientů. „Ztratili jsme 23 policistů hned ten den, ale od té doby zemřelo dalších 52 na nemoci, které dostali jako následek 11. září,“ říká komisař newyorské policie Ray Kelly.

Prezident Barack Obama loni podepsal zákon s názvem James L. Zadroga 9/11 zdravotní kompenzace. Zákon nese jméno po Jamesi Zadrogovi, který v roce 2006 zemřel na selhání plic. Na Ground Zero trávil těsně po útocích stovky hodin. Stal se tak oficiálně prvním člověkem, jehož smrt je spojována s 11. zářím. Trvalo rok, než Kongres zákon schválil. Nakonec z něj vypadli lidé, kteří tvrdili, že trpěli traumaty, protože tragédii sledovali v televizi.

USA uctili oběti teroristických útoků z 11. září 2001 už pojedenácté. Obřadu na newyorském Ground Zero se letos poprvé neúčastnili politici. Barack Obama se tak k ceremoniálu připojil před Bílým domem a u Pentagonu. Pozůstalí nechtěli, aby výročí zasáhlo do boje o prezidentské křeslo. Jména obětí četli jen pozůstalí a zástupci hasičů, policistů a záchranářů. Právě pro ně je letošní výročí přelomové, protože se konečně dočkají kompenzace za léčbu.

Potrestání viníků se ovšem příbuzní obětí nedočkali dodnes. V květnu sice na Guantánamu začal soud s pěti strůjci útoků v čele s Pákistáncem Chálidem Šajchem Muhammadem, proces ale vázne. Těsně před 11. výročím kontaktoval americkou CNN v Káhiře bratr šéfa al-Káidy Ajmána Zavahrího s nabídkou příměří výměnou za propuštění obviněných a odchod amerických jednotek z muslimských zemí. „Věznění islamisté musejí být propuštěni. Pak můžeme otočit list a zapomenout na minulost,“ prohlásil Muhammad Zavahrí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 59 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...