Lipsko - Jen stovky lidí dorazily na demonstraci pořádanou lipskou radikální odnoží protiislámské Pegidy. Menší počet protestujících v tu samou dobu vyjadřoval nesouhlas s názory Legidy. Odehrálo se několik potyček. Lipsko pro jistotu nasadilo dva tisíce policistů. Očekávala se totiž účast 40 tisíc lidí. Při poslední demonstraci Legidy minulou středu se odehrály potyčky mezi oběma tábory.
Lipská odnož Pegidy (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu) je považována za mnohem radikálnější organizaci než její drážďanský předobraz. Zvláště po rozkolu ve vedení Pegidy panovaly obavy, že se dnešní demonstrace zúčastní především krajně pravicoví příznivci obou sesterských hnutí.
Mluvčí lipské radnice ale krátce před zahájením ohlášené manifestace konstatoval, že na Augustově náměstí se shromáždilo kolem 900 lidí. Také na devět hlášených protidemonstrací, přišlo podle reportérů DPA méně lidí než minulý týden.
Podle policie se také před dnešní akcí odehrálo několik incidentů. Například u lipské univerzity někdo na policisty házel pytlíky s barvou. Stejně jako minulý týden někdo poškodil železniční tratě, zřejmě s cílem zabránit demonstrantům v příjezdu do Lipska. Neznámí pachatelé založili požár na železničních tratích mezi Lipskem a Míšní a mezi Lipskem a Saskou Kamenicí. Provoz byl přerušen.
Lipskou Legidu si oblíbili neonacisté
Celkově třetí demonstrace Legidy v Lipsku se měla konat už ve středu, ale na poslední chvíli byla odložena na dnešek. Podle pozorovatelů to není náhoda. Právě 30. ledna 1933 se totiž národní socialisté v Německu chopili moci. S lipskou Legidou přitom sympatizuje řada neonacistů.
Radikální povaha Legidy byla také jedním z důvodů, proč se od hnutí odklonilo několik jeho drážďanských spoluzakladatelů. Ti nyní chtějí založit novou organizaci, která nebude zaměřena proti údajně hrozící islamizaci, a místo toho bude prosazovat prvky přímé demokracie.
