Pasadena (USA) - Půda na povrchu Marsu se podobá vulkanickému písku na Havajských ostrovech. Na základně rozboru vzorku, který z povrchu rudé planety odebrala sonda Curiosity, k tomu dospěli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Marsovské vozítko odebralo z povrchu čtvrté planety sluneční soustavy směs prachu a písku, kterou následně prozkoumalo pomocí různých přístrojů, včetně rentgenového zářiče. Výsledky analýzy ukázaly, že z mineralogického hlediska je vzorek podobný půdě sopečného původu, kterou lze najít na Zemi, uvedla v úterý NASA.
Analýza vzorků půdy je klíčová pro pátrání vědců po tom, jaké v minulosti panovaly na Marsu podmínky. Vědci totiž mohou na základě objevených minerálů odvodit, v jakém prostředí se vytvořily. Lze tak prokázat, zda na rudé planetě v minulosti byly příhodné podmínky pro vznik života, byť na úrovni mikroorganismů.
Odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl v rozhovoru pro ČT upřesnil, že sice nejde o nijak překvapivý objev, nicméně je to střípek do mozaiky, kam vlastně sonda Curiosity přistála. Přibyl se nedomnívá, že by sonda mohla na Marsu najít život. Upřesnil, že jde o chemickou laboratoř, která hledá prvky a sloučeniny a základní kameny života, nicméně nedokáže poznat, jestli to, co objevila, je živé. To bude úkolem případných dalších misí.
Sonda Curiosity přistála v srpnu v Galeově kráteru na Marsu a od té doby urazila po povrchu planety asi půl kilometru. Tunové vozítko, poháněné energií termoelektrického generátoru využívajícího přirozeného rozpadu plutonia 238, na čtvrté planetě sluneční soustavy pátrá po možné existenci života. Mise sondy by měla trvat 23 měsíců.
