Reykjavík - Z Islandu vypluli první rybáři, kteří mohou na základě pondělního vládního povolení tuto sezonu ulovit 40 plejtváků malých. Ministryně zahraničí Ingibjörg Sólrún Gísladóttirová ale varovala, že to může poškodit zájmy země. Island by mohl mnohem více profitovat z turistického ruchu spojeného s velrybami než z jejich zabíjení. Lov těchto velryb Island loni dočasně pozastavil, jeho obnovení zřejmě znovu vzbudí bouřlivé protesty ochránců přírody.
Islandští velrybáři předpokládají, že stanovená kvóta bude naplněna do začátku července. Loni ulovili 45 plejtváků, jejichž maso skončilo na pultech místních obchodů. Rozhodnutí ministerstva rybolovu obhajují rybáři svými zájmy postiženými omezením na lov tresek a dalších druhů ryb. Podle nich ve vodách v okolí Islandu žije asi 50 000 kytovců a lov několika desítek z nich prý jejich populaci nijak neohrozí.
Před rokem 2006 na Islandu 20 let platil zákaz komerčního lovu velryb. Pak ale ministerstvo lov povolilo, a to na základě kvót. Kromě Islanďanů velryby loví ještě Norové a Japonci, kteří tvrdí, že jde o lov pro vědecké účely. Ve skutečnosti je ale v Japonsku velrybí maso stále oblíbenou pochoutkou, především mezi starší generací. Většina mladých Japonců naopak velrybí maso odmítá. Japonsko uloví několik stovek velryb ročně.
Velryby, savci plnící specifickou roli v ekosystému na vrcholu přirozeného potravinového řetězce, jsou stále ohroženy vyhubením. Tomu by měl zabránit mezinárodní zákaz lovu velryb vydaný v roce 1986 Mezinárodní velrybářskou komisí (IWC). Česká republika, která je členem IWC od roku 2004, zákaz lovu velryb podporuje.
Lov velryb v 19. a v první polovině 20. století patří mezi nejmasovější vybíjení velkých savců člověkem všech dob, které svým rozsahem převyšuje lov slonů a nosorožců v Africe nebo bizonů v Severní Americe.
