Na Kubě skončila omylem americká protitanková střela. Kubánci ji teď vrátili

Kubánské úřady vrátily Spojeným státům raketu Hellfire, která se kvůli chybě nebo nepovedené manipulaci dostala na komunistický ostrov v červenci 2014. Původně měla být odeslána na cvičení do Evropy. Podle listu The Wall Street Journal si americké úřady dělaly starosti se ztrátou značně citlivé vojenské technologie, o kterou by se Kubánci mohli podělit s KLDR, Čínou či Ruskem.

„Můžeme říci, bez zabíhání do detailů, že deaktivovaná cvičná střela byla vrácena ve spolupráci s kubánskou vládou,“ potvrdil informace kubánského ministerstva zahraničí také mluvčí americké diplomacie Mark Toner.

O tom, že Spojené státy v roce 2014 nedopatřením místo na cvičení do Evropy zaslaly deaktivovanou protitankovou střelu Hellfire na Kubu, informoval minulý měsíc právě list The Wall Street Journal.

Střela počátkem roku 2014 odletěla na palubě letadla z USA do Španělska, kde měla být využita při cvičení NATO. Za dosud nevyjasněných okolností ale byla naložena na kamion a převezena do Německa, odkud se dostala na pařížské letiště, odkud místo na Floridu odletěla na Kubu.

Hellfire Kubánce zpočátku znepokojil

Střela vzduch-země Hellfire byla vyvinuta jako protitanková zbraň dlouhého dosahu, odpalovaná z vrtulníků či bezpilotních letounů. V rámci tažení proti terorismu se stala jedním z klíčových prostředků, které USA proti teroristům používají. Ve výzbroji ji mají mimo jiné i bezpilotní stroje, které podnikají nálety na pozice radikálů.

„Neohlášená vojenská zásilka amerického původu vyvolala znepokojení,“ uvedla kubánská diplomacie. Ujistila, že jakmile ale americká vláda vyjádřila zájem o vrácení střely, Havana jednala „seriózně a transparentně“ a spolupracovala při vyřešení problému, a tak se tuto sobotu skupina expertů americké vlády a zbrojovky Lockheed Martin vrátila do USA i s raketou.

Kuba a USA, které rozdělovalo dlouhé nepřátelství za studené války, loni v červenci po více než 50 letech obnovily diplomatické styky a nyní pracují na zlepšení hospodářských a obchodních vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
14:07Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU. Informace nelze nezávisle ověřit.
12:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Oděské oblasti jsou po ruském útoku desetitisíce lidí bez elektřiny

Jihoukrajinská Oděsa v noci na pátek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, tvrdí úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
před 4 hhodinami

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
před 5 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 5 hhodinami

V Bangladéši vypukly násilné nepokoje po úmrtí vůdce protestního hnutí

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.
před 7 hhodinami
Načítání...