Na čtyři desítky mrtvých po nepokojích v Oděse

• ČT24

2. 5. 20142. 5. 2014|Zdroj: ČT24

Požár Domu odborů v Oděse

Zdroj: ČT24

Kyjev – Nejméně 31 lidí zahynulo při požáru štábu proruských sil v Domě odborů v jihoukrajinské Oděse, který vypukl v důsledku potyček mezi proruskými a ukrajinskými demonstranty. Srážky mezi nimi si předtím vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a desítky zraněných. Ranění jsou na obou stranách a i mezi policisty, kteří se pokoušeli od sebe znesvářené tábory oddělit.

Při požáru Domu odborů zahynulo podle ukrajinského ministerstva vnitra nejméně 31 lidí; předchozí policejní údaje přitom hovořily o 38 obětech. Většinu jich otrávil dým, několik se jich zabilo při skoku z oken budovy ve snaze uniknout plamenům. Další padesátka lidí, včetně deseti policistů, vyhledala lékařské ošetření.

Při potyčkách byl podle deníku Ukrajinska pravda podpálen nejen Dům odborů, ale i před ním stojící stanový tábor odpůrců nynějšího ukrajinského režimu. Žhářství mají podle ruské agentury ITAR-TASS na svědomí radikální nacionalisté z organizace Pravý sektor. Prý i na lidi, kteří incident přežili, útočili obušky.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nadále sází na diplomacii:

„Upálení proruských aktivistů je přesně to, čeho se člověk nejvíce obává. Ta situace je v této chvíli nesmírně špatná, takže je skoro snadné být pesimistou, ale my si nemůžeme dovolit hodit flintu do žita.“

Podle ukrajinských médií napadli proukrajinští demonstranti stanový tábor proruských aktivistů, kteří se dali na útěk do budovy. Tu pak po útoku zápalnými lahvemi zachvátil požár. Ukrajinská agentura Unian uvedla, že „z budovy byla vedena mířená palba proti proukrajinským aktivistům“ a že „na zemi leží mnoho nehybných těl, některá jsou zakryta ukrajinskými vlajkami“. Požár prý zachvátil druhé a čtvrté patro pětipodlažní budovy, z níž byli evakuováni lidé. Na místě jsou nejen sanitky a policie, ale i příslušníci speciální jednotky, která „zadržela několik separatistů“.

Ruské ministerstvo zahraničí zareagovalo prohlášením, že jde o „další projev trestuhodné nezodpovědnosti kyjevských orgánů shovívavých k drzým radikálním nacionalistům“. Ti podle Moskvy „vedou kampaň fyzického teroru“ proti těm na Ukrajině, kdo usilují o větší autonomii pro proruské oblasti.

Při předchozím střetu mezi stoupenci a odpůrci Kyjeva tekla krev

Srážky mezi znepřátelenými tábory v centru Oděsy si předtím vyžádaly nejméně čtyři mrtvé. Jeden z nich utrpěl střelné zranění do plic, příčina smrti u ostatních zatím není známa. Podle agentury Interfax-Ukrajina k večeru ovládli centrum města přívrženci jednotné Ukrajiny, kteří rozehnali své odpůrce a pak je pronásledovali po skupinkách. Zraněni byli i tři novináři. Na ulici vyrostly barikády, podle místních médií byly slyšet výbuchy a výstřely, létaly kameny. Ukrajinská média uvádějí, že separatisté stříleli po svých odpůrcích ze střech.

V převážně ruskojazyčném přístavním městě se už několikrát střetli přívrženci obou táborů, k obětem na životech ale dosud nedošlo.

Vypuknutí potyček líčí každá ze stran odlišně. „Stoupenci Ruska napadli účastníky pochodu za jednotnou Ukrajinu,“ napsala ukrajinská agentura Unian; na počátku pochodu prý byl průvod fotbalových fanoušků, k nimž se přidali i lidé s ukrajinskými vlajkami. Po zpěvu ukrajinské hymny však na průvod zaútočili mladíci s baseballovými pálkami. Do rvačky se pak zapojilo několik tisíc lidí, potyčky se rozšířily do dalších ulic města. Separatisté jsou prý vyzbrojeni nejen plynovými, ale i automatickými zbraněmi, mačetami, baseballovými pálkami a zápalnými lahvemi, zatímco přívrženci jednotné Ukrajiny vrhají dlažební kostky z rozebíraných chodníků.

Podle ruské agentury ITAR-TASS naopak nepokoje vyprovokovalo asi 1 500 radikálně naladěných stoupenců kyjevského režimu a fotbalových 'ultras'. Maskovaní radikálové z Pravého sektoru prý skandují „Sláva Ukrajině!“ a „Smrt nepřátelům!“. Střetli se však s aktivisty protestujícími proti uchopení moci na Ukrajině a žádajícími vyhlášení referenda o federalizaci země a povýšení ruštiny na úřední jazyk.

V Oděse propukly krvavé střety (zdroj: ČT24)

Konflikt na Ukrajině si od svého počátku vyžádal přes 150 obětí

• 22. ledna – Střety demonstrantů s policisty si v Kyjevě vyžádaly první dvě oběti mezi protestujícími.
• 18. února – Do té doby nejkrvavější den od začátku protestů v Kyjevě – zahynulo přes 20 lidí, z toho několik příslušníků bezpečnostních jednotek, a údajně přes 1 000 lidí utrpělo zranění.
• 20. února – Po osmé hodině místního času skončilo v Kyjevě příměří a nové násilnosti si vyžádaly další desítky zabitých.
• 21. února – Byla podepsána dohoda o ukončení politické krize. Únorové srážky v centru Kyjeva si vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných.
• 13. března – V nemocnici v Kyjevě podlehli vážným zraněním dva lidé, počet obětí na Ukrajině tak stoupl na 104.
• 20. dubna – Při ozbrojeném střetu mezi dvěma skupinami na kontrolním stanovišti proruských separatistů u východoukrajinského města Slavjansk zemřeli tři lidé.
• 2. května – Nejméně 31 lidí zahynulo v Oděse na jihu Ukrajiny při požáru budovy odborů, který vypukl v důsledku potyček mezi proruskými a ukrajinskými demonstranty; při předchozích pouličních střetech zahynuli nejméně čtyři lidé. Při útoku ukrajinských jednotek na separatisty ve Slavjansku přiznalo ministerstvo obrany ztrátu tří vrtulníků a nejméně čtyř vojáků. Podle samozvaného slavjanského starosty Vjačeslava Ponomarjova přišli o život tři ozbrojenci a dva civilisté.

Kerry odmítl mluvit s Lavrovem o Ukrajině

Americký ministr zahraničí John Kerry dnes odložil plánovaný telefonický rozhovor se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, v němž chtěl šéf ruské diplomacie řešit situaci na Ukrajině. Podle ruských médií se měl rozhovor soustředit na Sýrii, ale ruská diplomacie požádala, aby se na pořad jednání dostala i situace na Ukrajině. Washington prý okamžitě telefonický rozhovor odložil nejméně do soboty.

RB OSN se o situaci na Ukrajině přela bezvýsledně

Rada bezpečnosti OSN dnes bezvýsledně jednala o kritické situaci na Ukrajině. Sešla se na popud Ruska, které kritizuje operaci ukrajinských vládních sil proti proruským vzbouřencům ve Slavjansku na jihovýchodě země. Západní mocnosti ale odmítly záležitost projednávat a naopak obvinily Rusko, že násilné počiny proruských aktivistů podněcuje. Šlo již o několikátou mimořádnou schůzi rady ke krizi na Ukrajině.

Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin vyzval k „okamžitému zastavení všeho násilí“, reakce Západu byla ale odmítavá. „Rusko vyslalo bandy kriminálníků na Ukrajinu a náhle zjišťuje, že tato směsice se může vymknout jeho kontrole,“ komentoval situaci francouzský velvyslanec při OSN Gérard Araud. Britský velvyslanec Mark Lyall Grant prohlásil, že „umělé ruské rozhořčení nepřesvědčí nikoho“, a velvyslankyně USA Samantha Powerová podotkla, že se Rusko „snaží urážet inteligenci světového společenství“ tím, že volá po dalším naléhavém zasedání rady.

„Kyjevský režim za povzbuzování svých západních sponzorů přistoupil k masivnímu použití vojenské síly, čímž fakticky zničil poslední naději na životaschopnost ženevských dohod,“ prohlásil Čurkin při jednání. „Pokud neprodleně neskončí zločinný hazard kyjevské kliky, nebude možné se vyhnout nejtěžším, tragickým následkům pro Ukrajinu. Již jsme před tím nejednou varovali,“ prohlásil diplomat s tím, že viníci krveprolití ponesou plnou odpovědnost před ukrajinským lidem.

Ukrajina popřela zákaz letů z Moskvy do Charkova a Doněcka

Ukrajina popřela dnešní tvrzení ruských úřadů, že Kyjev jednostranně zakázal lety z Moskvy do východoukrajinských měst Charkov a Doněck. Sdělil to šéf ukrajinské letecké služby v reakci na zprávu, kterou prostřednictvím ruských médií rozšířila ruská Federální agentura pro leteckou dopravu.

Ruská letecká agentura tvrdila, že jsou zakázané lety ruských aerolinek do Doněcka a Charkova a že společnosti, které na těchto linkách létají, mají vůbec zakázán vstup do ukrajinského vzdušného prostoru. Společnosti Aeroflot a Transaero už informovaly svoje zákazníky, že zakoupené letenky do Doněcka a Charkova mohou vrátit bez penále.

Moskva prý v této souvislosti slíbila, že symetrická odvetná opatření nepodnikne a ruský vzdušný prostor pro ukrajinské letecké společnosti neuzavře.

Tři čtvrtiny Němců se obávají vypuknutí nové studené války

Téměř tři čtvrtiny Němců vyjádřily v anketě veřejnoprávní televize ARD obavy z vypuknutí nové studené války. Průzkum také ukázal rostoucí nedůvěru obyvatel Spolkové republiky k Rusku – jen 14 procent účastníků průzkumu ho považuje za hodnověrného partnera.  Hospodářskou a finanční pomoc Ukrajině považuje v současné situaci za správné opatření 69 procent Němců. Rozšíření opatření proti ruským činitelům, jako je zákaz vstupu na území EU či zablokování účtů v bankách, považuje za přiměřené 51 procent dotázaných, přesná polovina se vyslovila i pro rozšíření hospodářských sankcí.