Nový jihokorejský prezident Mun Če-in složil slavnostní přísahu a oficiálně se tak ujal své funkce. V proslovu následně uvedl, že je ochoten za určitých podmínek navštívit Severní Koreu a hovořit s jejím vůdcem Kim Čong-unem. Syn severokorejských uprchlíků je dokonce nakloněn i ekonomické pomoci diktátorskému režimu dynastie Kimů. Jednat chce rovněž s Čínou a Spojenými státy o kontroverzním americkém protiraketovém štítu THAAD.
„Chci zajistit mír v celé severovýchodní Asii.“ Právě s tímto heslem a slibem lepších vztahů s Čínou a Severní Koreou získal Mun Če-in v prezidentských volbách přes 41 procent hlasů. Prezident nejlidnatější země světa Si Ťin-pching již do Soulu zaslal své blahopřání.
První vstřícné gesto směrem k Číně je na spadnutí. Minulý týden byl v zemi k čínské nelibosti a za protestů části jihokorejského obyvatelstva rozmístěn americký protiraketový štít. „Je nevhodné, aby rozmisťování systému THAAD vzhledem k probíhajícím událostem pokračovalo,“ nechal se slyšet Mun Če-in.
Nový prezident podle odborníka z katedry asijských studií Metropolitní univerzity Praha Michala Kolmaše sice nehodlá systém zrušit, pro jeho instalaci by však chtěl uplatnit demokratické procedury. „Znamená to, že by ho nechal schválit v parlamentu,“ uvedl Kolmaš.
Takový krok by mohl vyvolat uspokojení v Pekingu, který se systému obává, avšak zároveň by mohl nahlodat dobré vztahy s Washingtonem. Ty přitom Mun Če-in považuje za základ jihokorejské i asijské bezpečnosti, jak několikrát zdůraznil v kampani. „Všechny své kroky hodlá se Spojenými státy koordinovat co možná nejvíce,“ informoval Kolmaš.
Americký prezident Donald Trump už ve středu telefonicky poblahopřál Munovi ke zvolení a dodal, že bude s novým prezidentem spolupracovat v otázce severokorejského jaderného programu. Zároveň Mun Če-ina pozval k návštěvě Washingtonu.
Dialog s KLDR
Podle agentury Reuters už stihl nově zvolený jihokorejský prezident hovořit s náčelníkem jihokorejského generálního štábu o vztazích se severním sousedem. V proslovu po složení přísahy uvedl, že je ochoten za určitých podmínek navštívit Severní Koreu, s níž je jeho země od korejského konfliktu z let 1950 až 1953 technicky stále ve válečném stavu.
Mun propaguje dialog s KLDR, hovořit je ochoten i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. „Na druhou stranu se snaží být dobrým spojencem Spojených států a s Donaldem Trumpem hodlá co se týče Severní Koreje koordinovat v podstatě všechno, co bude dělat,“ zopakoval Kolmaš. Připomněl, že i sám Trump nedávno prohlásil, že by se byl ochoten se severokorejským vůdcem sejít.
- Liberál Mun Če-in podle volební komise získal v úterním hlasování 41,1 procenta hlasů. S velkým odstupem skončil na druhém místě s 24 procenty hlasů konzervativec Hong Čun-pchjo. On i centrista An Čchol-so, který získal 21,4 procenta hlasů, uznali svou porážku již v úterý.
Omezení vlivu byznysu
Munovo vítězství uzavřelo desetiletou vládu konzervativců. Ukončit by mělo také vleklou politickou krizi, která vedla k sesazení prezidentky Pak Kun-hje kvůli její roli v rozsáhlém korupčním skandálu. Exprezidentka je v současnosti ve vazbě, kde čeká na začátek soudního procesu.
Boj proti korupci byl také jedním z hlavních momentů kampaně. Podle Kolmaše se v korejském kontextu jedná o nesmírně náročný úkol, protože více než polovinu hospodářství země tvoří obří firmy, které mají velkou moc. „Jejich vazby na politiky jsou známým tajemstvím,“ prozradil Kolmaš.
Nová hlava státu si proto jako cíl vytkla vliv velkých společností omezit. „Něco s nimi udělat bude velmi složité. Zaměstnávají spoustu lidí, mají významný vliv, podílí se do jisté míry na zahraniční politice Koreje,“ vysvětlil Kolmaš a dodal, že ze strany korporací očekává odpor.
Liberální vůdce byl manažerem předvolební prezidentské kampaně Ro Mu-hjona a po Roově zvolení v roce 2003 se stal vedoucím jeho sekretariátu. Je považován za hlavního favorita voleb.
Vystudoval práva na prestižní univerzitě v Soulu. V roce 1988 stál u zrodu korejského deníku Hankjoreh sinmun. Do politiky vstoupil Mun později, v květnu 2012 se stal členem Národního shromáždění za liberální opoziční Jednotnou demokratickou stranu (UDP). V letech 2015 až 2016 stál v čele UDP.
