Káhira - Bývalý egyptský prezident Husní Mubarak nejspíš stráví zbytek života ve vězení. Soud v Káhiře mu vyměřil doživotní trest za podíl na smrti demonstrantů při loňských protivládních nepokojích, jež vedly k pádu Mubarakova režimu, který trval 30 let. Během 18 dnů protestů bylo tehdy zabito skoro 850 lidí, za což svržené hlavě státu hrozil až trest smrti. Mubarakův advokát krátce po rozsudku oznámil, že se hodlá odvolat. Mubarak se údajně vstupu do věznice velmi bránil.
Čtyřiaosmdesátiletý Mubarak byl prvním arabským vůdcem souzeným před vlastním lidem od vypuknutí loňské vlny povstání v zemích severní Afriky a Blízkého východu. Po dobu procesu trval na své nevině, soud mu však neuvěřil. Při vynesení rozsudku nedal exprezident na sobě znát žádné emoce, jeho oči zakrývaly tmavé brýle.
Soud: Adlí a Mubarak nevyužili pravomocí k zastavení násilí
Společně s Mubarakem byl k doživotnímu vězení za podíl na smrti demonstrantů odsouzen i někdejší ministr vnitra Habíb Adlí. Soudce při vynesení rozsudku uvedl, že Adlí a Mubarak nevyužili svých pravomocí k zastavení násilností, jichž se dopouštěly ozbrojené složky vůči demonstrantům.
Naopak šest bývalých vysokých bezpečnostních představitelů egyptského režimu dnes soud zprostil viny ze smrti protestujících. Společně s Mubarakem byli souzeni také jeho synové Gamál a Alá, kteří čelili obvinění z korupce. Soud je ale oba zbavil obvinění.
Někteří právníci rozsudek nahlas kritizují. „Osvobodili jeho syny, to znamená, že jsou u soudu a v zemi zase skrytí hráči. Systém, proti kterému se lidi bouřili, trvá dál,“ tvrdí Amir Ahmed Saíd. „Rozhodnutí o nevině v případě korupce vážně poškodí snahy dostat zpátky peníze, které si ulili do ciziny,“ dodává obyvatel Alexandrie Ajman Mahmúd.
„Soudce nemůže soudit podle toho, co si přeje ulice, ale pouze podle dokumentů a dokladů, které má,“ říká spolupracovnice ČT Anna Janků. Podle většiny egyptských odborníků prý soud rozhodl správně. Mubarakův advokát však po vynesení rozsudku prohlásil, že se hodlá odvolat. „Rozsudek je plný právních chyb,“ řekl. Vyjádřil také přesvědčení, že odvolací soud bývalého prezidenta osvobodí.
Muslimské bratrstvo, které bylo za Mubarakova režimu zakázanou organizací a které se nyní stalo nejsilnější parlamentní frakcí, dnešní rozsudek kritizovalo. „Prokuratura nesplnila svou povinnost shromáždit dostatečné důkazy pro odsouzení těch, kdo byli obviněni ze zabíjení demonstrantů,“ prohlásil mluvčí bratrstva. Vyzval k opakování celého procesu.
Prokuratura krátce po rozsudku nařídila převezení Mubaraka do káhirské věznice, uvedla egyptská státní televize. Bývalý prezident přitom dosud ze zdravotních důvodů nebyl ve vazební cele, ale v luxusní nemocnici.
Nejprve se zdržoval v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, loni v srpnu se pak přesunul do prezidentského apartmá nemocnice na káhirském předměstí, aby se mohl účastnit jednání soudu. V káhirské nemocnici Mubaraka navštívili představitelé Kuvajtu, Ománu a Spojených arabských emirátů, exprezident také mohl využívat místní bazén a volně se procházet po zahradě.
Mubarak se odmítal opustit vrtulník, který ho dopravil k vězení
Mubarak se údajně vstupu do věznice velmi bránil. Odmítal opustit vrtulník, který ho do ní dopravil přímo od soudu, a eskortě trvalo asi půl hodiny, než bývalého prezidenta k vystoupení z helikoptéry přinutili. Mubarak ve věznici ihned nastoupil do tamní nemocnice. Podle egyptské státní televize se u něj po převozu do vězení projevila náhlá „zdravotní krize“.
Bez ohledu na další osud Mubaraka proces spíš prohloubil rozpolcení společnosti. Rok po revoluci Egypt neprosperuje ekonomicky ani politicky. Volí se Mubarakův nástupce a přitom není jasné, jaké mantinely dá vítězi nová ústava. Výzvy znovu naplnit náměstí Tahrír zní hlasitě z mnoha stran.
Na vynesení rozsudku čekaly před soudní budovou stovky Egypťanů. Po oznámení doživotního trestu pro Mubaraka propukli v jásot. Podle záběrů televize Al-Džazíra nadšeně mávali vlajkami a stříleli do vzduchu. Brzy však vypukly na ulicích potyčky s policií; demonstranti tvrdí, že Mubarak měl být popraven.
V soudní síni vypukly po vynesení rozsudku rvačky. Někteří diváci obviňovali soudce z přílišné shovívavosti vůči představitelům Mubarakova režimu, kteří byli zbaveni obvinění. Kritika se na soud snášela také kvůli osvobozujícímu rozsudku nad Mubarakovými syny.
Doživotí dostaly hlavy států za podíl na vraždách i za korupci
Výběr bývalých vládců, kteří byli v posledních desetiletích odsouzeni na doživotí:
JOSEPH ESTRADA (Filipíny) - Někdejší populární filmový herec byl prezidentem Filipín od června 1998 do ledna 2001. V září 2007 byl odsouzen k doživotnímu vězení za korupci a rozkrádání státního majetku - za dobu své vlády podle soudu zpronevěřil přes čtyři miliardy pesos (tehdy kolem 1,6 miliardy Kč). V říjnu téhož roku mu prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová udělila milost.
MENGISTU HAILE MARIAM (Etiopie) - Diktátor přezdívaný Africký Stalin, za jehož vlády v letech 1977-1991 bylo popraveno 50.000 až 200.000 lidí a další asi milion zemřel hlady. Soud v Etiopii s ním začal v roce 1994 a v lednu 2007 byl spolu s dalšími představiteli jeho vlády za zločiny proti lidskosti, genocidu a vraždy odsouzen na doživotí. V květnu 2008 Etiopský nejvyšší soud rozsudek změnil na trest smrti. Mengistu ale od roku 1991 žije jako politický exulant v Zimbabwe, která ho odmítá vydat.
HUSNÍ MUBARAK (Egypt) - Po zavraždění prezidenta Anvara Sadata se stal v říjnu 1981 čtvrtým prezidentem Egypta (zvolen i v roce 1987, 1993, 1999 a 2005). Z funkce odstoupil až po 18denních protivládních protestech 11. února 2011, poté v květnu byl se svými dvěma syny obviněn z vraždy téměř 850 demonstrantů při protivládních protestech začátkem roku 2011, zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování. Dnes byl Mubarak odsouzen na doživotí.
JORGOS PAPADOPULOS (Řecko) - Za jeho vlády (1967-1974) tzv. černých plukovníků uprchly ze země tisíce příslušníků levice a intelektuálů, další byli vystaveni v Řecku pronásledování a věznění. Po obnovení demokracie byl odsouzen za vlastizradu k smrti, trest byl později změněn na doživotí. Zemřel v roce 1999.
POL POT (Kambodža) - Jako předseda vlády v letech 1976-1979 a nejvyšší představitel Rudých Khmerů nastolil v zemi ultralevicový genocidní režim, během něhož přišlo o život až 3,3 milionu lidí. V červenci 1997 byl Rudými Khmery odsouzen za zradu země k doživotnímu vězení. Zemřel v dubnu 1998.
MOUSSA TRAORÉ (Mali) - V subsaharské zemi vládl tvrdou rukou 23 let až do března 1991. Ihned po svém svržení byl zatčen a v únoru 1993 odsouzen k trestu smrti za potlačení protivládních nepokojů (106 mrtvých), korupci a zpronevěru. V prosinci 1997 mu byl trest změněn na doživotí. V lednu 1999 byl opět odsouzen k trestu smrti za zpronevěru, v květnu 2002 byl ale omilostněn.
JORGE RAFAEL VIDELA (Argentina) - Po převratu v březnu 1976 nastolil v zemi diktaturu a u moci byl do března 1981. Po pádu vojenských režimů v zemi v roce 1983 byli Videla a další vysocí důstojníci v prosinci 1985 odsouzeni na doživotí (za podíl na únosech, mučení a vraždách; koncem 70. let „zmizelo“ v Argentině na 30.000 osob). V roce 1989 byli všichni z tohoto procesu prezidentem Carlosem Menemem omilostněni, ale v roce 2007 soud amnestii zrušil jako neústavní. V prosinci 2010 byl Videla odsouzen na doživotí za vraždu 31 politických vězňů po puči z roku 1976 a další zločiny proti lidskosti.
