Moskvě se nelíbí americko-španělské raketové námluvy

Moskva - Ruská vláda dnes ostře reagovala na středeční oznámení o rozmístění amerických plavidel s protiraketovými střelami na námořní základně ve Španělsku. Označila to za snahu Washingtonu vytvářet „hotová fakta“ a pohrozila, že takový postup hrozí ukončením rusko-americké spolupráce v protiraketové obraně.

„Další krok USA při uskutečňování 'fázového adaptivního přístupu' k budování protiraketové obrany v Evropě může vyvolat jen znepokojení, protože už v první fázi jeho realizace dochází k podstatnému navýšení protiraketového potenciálu USA v evropské oblasti,“ uvedla ruská diplomacie.

Ruská strana považuje americkou praxi hotových faktů v otázkách protiraketového vybavení Evropy za nepřijatelnou, protože bez kolektivního posouzení, bez zohlednění názoru všech zainteresovaných zemí jsou přijímána řešení schopná ovlivnit stav bezpečnosti a stabilitu v euroatlantickém prostoru, dodává prohlášení. „Pokud se budou události nadále vyvíjet tímto způsobem, bude zničena šance přeměnit protiraketovou obranu z předmětu soupeření na předmět spolupráce, jak to umožňovala dohoda rady Rusko-USA uzavřená na Lisabonském summitu loni v listopadu,“ zdůrazňuje prohlášení.

Moskva tak reaguje na čtvrteční oznámení, že USA a Španělsko se dohodly na rozmístění amerických lodí s protiraketovým systémem AEGIS vybaveným střelami SM-3 na námořní základně Rota u Cádizu. Lodě tam mají začít operovat nejpozději v roce 2013. Šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen poté ocenil Španělsko jako člena NATO, který se angažuje do kolektivní obrany Evropy.  

Protiraketový systém NATO budují a financují hlavně Spojené státy a je vnímán jako kompromis Washingtonu vůči původně zamýšlenému americkému systému, v jehož rámci měla být raketová základna v Polsku a radar v Česku. Proti tomu ostře vystupovalo Rusko, které v tom spatřovalo vlastní ohrožení. Plán byl nakonec prezidentem Barackem Obamou změněn, „odlehčen“ a Česko z něj vypadlo. Na nové formě štítu se všech 28 členských zemí NATO shodlo v roce 2010. Rusko má i proti tomuto „odlehčenému“ protiraketovému štítu výhrady a žádá, aby aliance od projektu upustila, nebo do něj Rusko zapojila. Spolurozhodování Moskvy však aliance nechce připustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 4 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 5 hhodinami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 8 hhodinami
Načítání...