Moskva trpělivě čeká na Mistraly, Hollande se k předání nemá

Paříž – Paříž odkládá plánované předání jedné z válečných lodí Rusku. Oznámila to kancelář francouzského prezidenta. Zdůvodňuje to současnou situací na Ukrajině. Jedno ze dvou plavidel třídy Mistral měla ruská armáda dostat už v říjnu. Rusko plánuje na lodě čekat. V případě nedodržení kontraktu se ovšem hodlá soudit.

Kontrakt v hodnotě 1,12 miliardy eur (takřka 31 miliard korun) je největším prodejem zbraní jakékoliv země NATO Rusku. První loď měla být Rusům odevzdána do konce října, Paříž ale kvůli vývoji na Ukrajině předání odložila s tím, že se v listopadu uvidí, jaká je situace.    

Náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov podle státní agentury RIA Novosti reagoval na nejnovější prohlášení Paříže slovy, že Rusko „zatím“ nebude vznášet proti Francii žádné požadavky ohledně dodávky prvního Mistralu. Očekává totiž, že se kontrakt naplní. „Budeme trpělivě čekat. Zatím nepočítáme s žádnou akcí,“ konstatoval Borisov.

Reakce Moskvy: 

„Pokud nám Mistral nedají, budeme se soudit a uplatníme sankce. Chování Ruska se bude přísně řídit podepsanou smlouvou.“

Paříž je pod tlakem ze strany Aliance, ozývá se z Ruska

Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov označil další odklad za důkaz nátlaku na Francii ze strany NATO. „Kdyby záleželo na rozhodnutí (prezidenta Françoise) Hollandea, loď by nám dodali. Francie se snaží balancovat mezi svými závazky vůči Rusku a závazky vůči Severoatlantické alianci a Evropské unii,“ uvedl ruský poslanec. „Hollande se snaží projevit jakousi solidaritu, podstatnou roli hraje americký nátlak,“ soudí Puškov.    

RIA Novosti minulý týden s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného ruského činitele uvedla, že Moskva dává Paříži lhůtu do konce listopadu na předání první ze dvou válečných lodí. Pokud se tak nestane, má v úmyslu požadovat tučné finanční odškodnění.

Jak šel čas s Mistraly…

Smlouvu o dodávce dvou plavidel, která mohou převážet vrtulníky a tanky či velitelské štáby, podepsala Francie s Ruskem v roce 2011, tedy dlouho před ukrajinskou krizí. Ruská armáda měla první ze dvou moderních výsadkových lodí od Francie převzít již na konci října, ale Paříž kvůli situaci na Ukrajině předání odložila. Někteří spojenci Francie v čele s USA dlouhodobě vyvíjejí na Paříž tlak, aby ruské vojenské námořnictvo neposilovala.    

První loď nazvaná Vladivostok je prakticky připravena k předání v západofrancouzském přístavu Saint-Nazaire. Ovládat plavidlo se již ve Francii učilo 400 ruských námořníků. Druhá loď, pojmenovaná Sevastopol, by měla být dokončena do konce nadcházejícího roku. Jméno nese po velkém přístavu na Krymu, kde sídlí ruská černomořská flotila. Krymský poloostrov v březnu Rusko přes zahraniční protesty anektovalo. Ukrajina ho ale dál považuje za své území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...