Rusko a Čína chtějí intenzivnější spolupráci na Dálném východě. Vzájemný obchod obou zemí sice nedosáhl plánovaných objemů kvůli ekonomickým problémům Ruska, o to živější jsou ale kontakty v pohraničí. Dálný východ je díky asijským investorům jediným ruským regionem, který se ekonomicky nepropadl, ale naopak roste.
Hospodářská situace v Rusku i v Číně sice neumožnila dosáhnout očekávané obchodní výměny ve výši 100 miliard dolarů, ale stále zůstává strategická. Úřady označují Dálný východ za bránu Ruska k atraktivní obchodní zóně: Japonsku, Číně a Koreji.
Proto se spíš orientují na obchod se sousedy než se zbytkem Ruska. „Ruský evropský trh je odtud vzdálen devět tisíc kilometrů, přičemž do jednoho tisíce kilometrů se nacházejí gigantické trhy,“ poznamenal ředitel Centra ekonomického rozvoje Alexandr Abramov.
Dálný východ jako jediný region v Rusku zaznamenal hospodářský růst. Během nejbližších patnácti let by se měl hrubý regionální produkt zvýšit čtyřnásobně. „Samozřejmě, že čínská ekonomika je rozvinutější a je možné říct, že spíše Rusko potřebuje Čínu, ale na druhé straně se obě doplňují, protože Čína má kapitál a technologie a Rusko zase suroviny,“ podotkl Ivan Zujenko z Ruské akademie věd.
Pád rublu přiměl Číňany k nákupům v Rusku. Ceny jsou výhodné. „Rádi nakupují zlato, čokoládu, potraviny, med, kaviár, bylinky a houby,“ říká Jevgenija. Obchodní výměna mezi Ruskem a Čínou sice klesla o třicet procent, na obou stranách hranice ale mluví o krátkodobém výpadku.
Obě země spolupracují také v oblasti vzdělávání. Na univerzitě v Chabarovsku studuje 120 Číňanů. Všichni jsou přesvědčeni, že se s ruštinou uplatní. „Myslím, že obě země teď budou hodně spolupracovat a já při tom najdu práci,“ konstatoval jeden ze studentů Lu Ja.
Ruští studenti mají zase nebývalý zájem o čínštinu. „Lidé mohou dostat dobrou práci, když umějí čínsky,“ je přesvědčena studentka Dálněvýchodní univerzity Julija Chrjakovskaja.
