Moskva – Generální rekonstrukce čeká poprvé během jeho více než osmdesátileté existence mauzoleum bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina na moskevském Rudém náměstí. Opravy mají trvat čtyři měsíce a mauzoleum bude znovu otevřeno 30. dubna. Do té doby se ocitne pod obřím stanem, do něhož bude vháněn teplý vzduch, aby práce mohly pokračovat i za nepříznivého zimního počasí.
Důvodem rekonstrukce je katastrofální stav objektu, který na Rudém náměstí stojí od roku 1930. Mauzoleum bylo u stěny Kremlu postaveno na místě někdejšího příkopu, který byl po válce v roce 1812 zasypán. V poslední době se podloží dalo do pohybu a stavba z červené žuly se silně naklonila. Navíc dovnitř zatéká, písmena tvořící nad hlavním vchodem mohutný nápis Lenin se uvolnila a dokonce hrozí, že začnou opadávat vnitřní obklady stěn.
Po celou dobu rekonstrukce má Leninovo tělo zůstat na svém místě. Od rozpadu Sovětského svazu, u jehož zrodu Lenin stál, se přitom v ruské společnosti vedou spory o další osud ostatků bolševického vůdce. Hlasy volající po zrušení mauzolea a po Leninově řádném pohřbu zůstávají v menšině. Za přívržence opačného tábora je mimo jiné považován prezident Vladimir Putin, jehož mluvčí tento měsíc prohlásil, že otázka odstranění Leninových ostatků není na pořadu dne.
Lenin opustil mauzoleum jen za druhé světové války, kdy v obavě před německými nálety bylo tělo evakuováno z Moskvy. Konzervace ostatků se postupně stala unikátním experimentem v oblasti balzamování; někteří odborníci tvrdí, že Leninovo tělo je v dobrém stavu a může být vystavováno ještě stovky let.
Vůdce takzvané Velké říjnové socialistické revoluce z roku 1917 zemřel v roce 1924 a jeho nabalzamované tělo bylo zprvu uloženo v dřevěném mauzoleu, které později nahradila kamenná budova. V ní Leninovi osm let dělala společnost mumie jeho následníka Josifa Stalina; ta byla odstraněna v roce 1961 poté, co byly kritizovány Stalinovy zločiny.
