Boj s terorismem nebo sběr zpravodajských informací budou úkolem nové bezpečnostní operace NATO ve Středozemním moři. Na summitu ve Varšavě to oznámil šéf Aliance Jens Stoltenberg. NATO chce úzce spolupracovat s unijní operací Sophia, která umožňuje prohledávat a zadržet plavidla pašeráků migrantů. Nová alianční operace nese název Sea Guardian (Mořský strážce).
NATO spustilo v říjnu 2001 ve Středozemním moři námořní operaci Active Endeavour, jejímž cílem je sledování a obrana před teroristickými hrozbami. Šlo o reakci na teroristické útoky z 11. září poté, co byl poprvé v historii Aliance využit článek pět o kolektivní obraně.
Tato operace se nyní přetransformuje do Mořského strážce. „Konkrétní úkoly budeme definovat podle konkrétních potřeb,“ uvedl Stoltenberg s tím, že nyní si plánovači NATO sednou se svými partnery z EU, aby zjistili, jak nejlépe kombinovat možnosti obou organizací. „Jen v minulém měsíci jsme udělali víc než za předchozích třináct let,“ poznamenal šéf Aliance.
V reakci na migrační krizi NATO už v únoru vyslalo několik lodí do Egejského moře, kde pomáhají sledovat situaci a předávají získané informace řecké a turecké pobřežní stráži, ale i unijní agentuře Frontex.
Příliv uprchlíků z Turecka do Řecka se i díky uzavření takzvané balkánské trasy daří kontrolovat, do středu pozornosti EU se tak opět dostala migrační trasa v centrálním Středomoří, kde především z Libye míří k italským břehům stále přibližně stejné počty migrantů jako loni. Nebezpečnou plavbu nepřežijí tisíce lidí ročně.
- Summit schválil vyslání čtyř vícenárodních praporů do Pobaltí a do Polska od příštího roku na rotačním principu (celkem 3000 až 4000 vojáků); Američané se stanou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě. Součástí posílení východního křídla bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku.
- Vojenští plánovači mají pro říjnové jednání ministrů obrany zemí NATO připravit podklady k diskusi o tom, jak posílit alianční přítomnost ve vzduchu a na moři v oblasti Černého moře.
- Summit zdůraznil, že Rusko nesmí být izolováno; podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga NATO posiluje obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, zároveň se ale dál snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.
- NATO potvrdilo politickou i praktickou podporu Ukrajině. Stoltenberg ovšem upozornil, že ukrajinské členství v Alianci není na pořadu dne. Stoltenberg také vyzval Rusko k ukončení politické, vojenské a finanční podpory východoukrajinských separatistů. Aliance chce s Kyjevem nově spolupracovat v oblastech, jako je likvidace nástražných výbušných zařízení nebo hybridní konflikty.
- Radarové letouny AWACS budou moci poskytovat přímou leteckou podporu široké mezinárodní koalici, která v Iráku a Sýrii bojuje s teroristickou organizací Islámský stát.
- NATO spustí novou námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce); chce úzce spolupracovat s loděmi operace Sophia, kterou Evropská unie zahájila kvůli migrační krizi.
- NATO začne od ledna 2017 s výcvikem iráckých důstojníků přímo v Iráku, pokračuje v obdobné činnosti v Jordánsku. Aliance je připravena pomoci Libyi s budováním bezpečnostních struktur i s výcvikem.
- Alianční nebojová operace Resolute Support bude v Afghánistánu pokračovat i po letošním roce; počet vojáků – zhruba 12 tisíc – se nezmění. Spojenci potvrdili závazek podílet se na financování afghánské armády a policie do roku 2020. Alianční země přislíbily přispět miliardou dolarů na afghánské ozbrojené síly; tato částka se připočítá k americkému příspěvku ve výši 3,45 miliardy dolarů a k afghánskému rozpočtu ve výši kolem 420 milionů
dolarů. - Představitelé NATO a EU podepsali dohodu o prohloubení spolupráce; těsnější vazby by obě instituce mohly navázat třeba v oblastech kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb nebo při námořní spolupráci.
- USA, Británie a Francie podle závěrečného dokumentu summitu zajistí, že všechny prvky jaderného odstrašování NATO budou zabezpečené, spolehlivé a efektivní.
- „Mezisummit“ NATO se bude konat příští rok na jaře; uskuteční se v Bruselu v souvislosti s americkými prezidentskými volbami a otevřením nového centrálního komplexu.
- Podle ministra obrany Martina Stropnického Česko, které nyní na obranu vynakládá kolem jednoho procenta svého HDP, by Aliancí doporučovaných dvou procent mohlo dosáhnout v roce 2025.
- Česká delegace vedená prezidentem Milošem Zemanem jednala na okraj summitu NATO s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Stropnický poté řekl, že je téměř jistá generální oprava čtyř afghánských vrtulníků ruské výroby ve firmě LOM Praha; zaplatí ji Američané. O opravách dalších afghánských strojů řady Mi, kterých má Afghánistán několik desítek, se jedná. V Česku by také mohli být cvičeni piloti vrtulníků.
