Misuráta - Obklíčená Misuráta na měsíce bojů tvrdě doplatila. Ve městě není jediná budova, která by nenesla stopy po urputné bitvě. Lidé se tu chodili po davech dívat na mrtvého Kaddáfího, teď se musí město dostat znovu na nohy. V Misurátě natáčel zvláštní zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Přístav v Misurátě byla jediná cesta, kudy do obleženého města dostat pomoc. Dnes se tady vykládají ovce z Balkánu. Před pár měsíci se tudy pod těžkou palbou snažili někteří lidé dostat pryč.
„Když začali Kaddáfího lidé útočit, musel jsem se s rodinou evakuovat do bezpečnější čtvrti. Tam jsme nakonec zůstali celé tři měsíce a byli jsme závislí na dodávkách humanitární pomoci z přístavu,“ popisuje obchodník z Misuráty.
Ředitel přístavu Misuráta Ramadán Sádat Muhda se přidává: „Bombardoval nás ze země, z moře i ze vzduchu. Když NATO vyhlásilo bezletovou zónu, namaloval na svoje letadla znaky Červeného půlměsíce a nálety pokračovaly. Byla to těžká doba.“
Ti, co bojovali nejtvrději, nakonec složili zbraně jako první. Právě jednotka z Misuráty totiž šla příkladem ostatním a předala prozatímní radě své samopaly. „Byli jsme nuceni nosit zbraně, abychom ubránili čest i životy. Dnes už nejsou potřeba,“ vysvětluje velitel misurátské jednotky Sálim Omran.
A zbraně předávají i další jednotky. „Už máme příslib od dalších jednotek, že zbraně odevzdají. Snad to půjde rychle. Tolik zbraní v ulicích, to by mohl být problém,“ myslí si Saláh Bin Abidín, koordinátor národní bezpečnosti. Už teď se objevují rozepře mezi některými milicemi. Není proto vyloučené, že si zbraně budou chtít ponechat, aby mohly dál bránit své zájmy.
