Místo sankcí proti Íránu je potřeba okamžité řešení

Rijád/Teherán/Moskva - Saúdská Arábie pochybuje o účinnosti dalších sankcí OSN proti Íránu v souvislosti s jeho jaderným programem. Domnívá se, že je třeba najít rychlejší řešení. Vyplynulo to ze schůzky saúdského ministra zahraničí Saúda Fajsala ibn Abdala Azíze a jeho americké kolegyně Hillary Clintonové. Ta arabské země žádá, aby k podpoře sankcí přesvědčily Čínu, která má v Radě bezpečnosti právo veta. Do Teheránu mezitím míří turecký ministr zahraničí, aby Írán přesvědčil ke zmírnění postoje. Před nebezpečím sankcí dnes Teherán varovala i Moskva.

Podle prince Saúda sankce představují dlouhodobé řešení, hrozba má ale naléhavější charakter. „Sankce jsou dlouhodobým řešením. My ale vidíme záležitost v kratším horizontu, protože my jsme hrozbě blíže,“ poznamenal ministr v narážce na Írán. „Potřebujeme okamžité řešení spíše než postupné rezoluce.“ Bližší představu o rychlém řešení však neuvedl. Clintonové také řekl, že úsilí USA o očištění Blízkého východu od jaderných zbraní se musí týkat rovněž Izraele.

Jeden z členů delegace Clintonové řekl, že by Rijád mohl pomoci obtížným jednáním v RB OSN tím, že by Pekingu poskytl záruku na dodávku ropy v případě, že by se ocitl v nesnázích.

Írán kritizuje výroky Clintonové a blízkovýchodní politiku USA

Šéfka americké diplomacie v pondělí ještě v Kataru řekla, že sankce by se měly zaměřit na revoluční gardy coby oporu režimu a organizaci, která vleče Írán k vojenské diktatuře.

Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí dnes nad výroky Clintonové vyjádřil zklamání. „Oni sami jsou chyceni do pasti určité vojenské diktatury, překonané militaristické politiky, když podněcují napětí a nestabilitu a prakticky ignorují realitu a pravdy v regionu,“ kritizoval Američany Mottakí. Prezident Mahmúd Ahmadínežád dnes na tiskové konferenci v Teheránu prohlásil, že Írán rázně odpoví na jakékoliv snahy západních mocností uvalit na něj nové sankce kvůli jeho jadernému programu.

„Samozřejmě, že jestliže někdo bude postupovat proti Íránu, naše odpověď bude rozhodně dostatečně tvrdá na to, aby toho litoval,“ řekl Ahmadínežád. Írán je podle něj stále ochoten k dohodě se západními mocnostmi, tato záležitost prý není uzavřená. „Už jsme oznámili, že jsme připraveni na výměnu uranu v rámci férového ujednání.“ Írán je podle Ahmadínežáda ochoten k simultánní výměně svého uranu za jaderné palivo, a to třeba i s Washingtonem.

„Jsme připraveni k výměně. USA nám mohou poskytnout svůj uran obohacený na 20 procent a my jim za to zaplatíme nebo za to dodáme náš uran obohacený na 3,5 procenta. Tato výměna ale musí být simultánní a my pak svůj uran necháme pod dohledem MAAE,“ řekl Ahmadínežád.

Teherán v pondělí oznámil, že dostal nové nabídky od Francie, USA a Ruska a že je právě studuje. Moskva, Paříž i Washington to ale popřely a trvají na tom, že platný je pouze loňský návrh, který Írán dostal při vyjednávání pod záštitou MAAE.

Rusko varovalo Teherán před nebezpečím sankcí

Rusko dnes varovalo Írán, že může čelit nebezpečí sankcí, pokud se mu nepodaří rozptýlit obavy mezinárodního společenství z jeho jaderného programu. V souvislosti s dnešním jednáním ruského premiéra Vladimira Putina s jeho izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem mluvčí Kremlu vyzvala Teherán, aby těsněji spolupracoval s OSN a s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Netanjahu přijel v pondělí do Moskvy, aby si při besedách s prezidentem Dmitrijem Medveděvem a premiérem Putinem vyžádal co nejtvrdší sankční scénář proti Íránu.

Po dvouhodinovém jednání s Putinem Netanjahu řekl, že Rusko velice dobře chápe, jaký problém představuje „jaderný Írán“. „Nejdůležitější ze všeho nyní je, že existuje všeobecný zájem na tom, aby se Írán nestal jadernou mocností,“ dodal Netanjahu. Podle jeho slov mezinárodní společenství má všechny nezbytné zdroje, aby si s íránskou hrozbou poradilo. Netanjahu zdůraznil, že po jednání v Moskvě odjíždí povzbuzen tím, jak se mezinárodní společenství sbližuje v názoru, že je potřeba íránské jaderné ambice potlačit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 8 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...