Mise Artemis má za sebou úspěšný start. Tentokrát letí Orion k Měsíci bez posádky, v budoucnu s ní přistane

Nahrávám video

Z floridského mysu Canaveral odstartovala raketa SLS (Space Launch System) s vesmírnou lodí Orion, která má vrátit člověka na Měsíc. Mise Artemis I je bezpilotní, Orion doletí k Měsíci a po 25 dnech se zase vrátí. První let s posádkou k měsíci plánuje NASA na rok 2024.

Ačkoli je provoz mezi Zemí a Měsícem v poslední době poměrně hustý – letos zamířila k přirozenému satelitu naší planety jihokorejská sonda a také americký přístroj, který je součástí přípravy avizované lunární orbitální stanice – je mise Artemis I výjimečná. Měla by být předstupněm pilotovaných letů, které by měly vyvrcholit návratem lidí na Měsíc více než po půlstoletí.

Raketa SLS (Space Launch System), která nese vesmírný modul Orion, odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v 1:47 místního času (tedy 7:47 středoevropského času) a zhruba po deseti minutách dosáhla zemské orbity. Předtím se od třímetrového Orionu oddělily raketové motory a následně i centrální stupeň a rozvinuly se solární panely.

Nahrávám video

Start sledovalo asi 15 tisíc diváků přímo na mysu Canaveral a tisíce dalších na plážích a silnicích v okolí vesmírného střediska. Diváci přišli také k dalším zařízením NASA v Houstonu v Texasu a v Huntsville v Alabamě. „Jsme součástí něčeho naprosto výjimečného, prvního startu Artemis, prvního kroku k návratu naší země na Měsíc – a cestě dál na Mars,“ komentovala vzlet ředitelka startu mise Artemis Charlie Blackwellová-Thompsonová.

Artemis I odstartovala až na třetí pokus. Poprvé měla startovat 29. srpna, podruhé 3. září, ale pokusy byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům. I třetí pokus provázely potíže a SLS se vznesla s třičtvrtěhodinovým zpožděním. Technici museli opravit netěsnící ventil a také vyřešit ztrátu signálu z radarového stanoviště.

Cílem Artemis I je dostat se na orbitu Měsíce a vrátit se na Zemi. Orion by měl podle plánu přistát 11. prosince do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Modul při misi dosáhne vzdálenosti 450 tisíc kilometrů od Země a 40 tisíc kilometrů od odvrácené strany Měsíce. Bude to dosud největší vzdálenost, kam vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádku doletělo.

Artemis I je hlavně testovací mise, na které chce NASA vyzkoušet raketu SLS, loď Orion a její tepelný štít, ale i fungování řídicího střediska na Zemi a vylovení modulu Orionu.

Příští mise Artemis II by již měla být pilotovaná, NASA s ní počítá na rok 2024. Tato posádka by ještě měla jen proletět kolem Měsíce, o rok později by již měli na jeho povrch vystoupit dva členové posádky Artemis III.

Celý program nazvaný Artemis – což byla v řecké mytologii sestra Apollónova – kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Podle agentury Reuters dosáhly dosud náklady na vývoj rakety SLS a lodě Orion, které vyvíjejí Boeing a Lockheed Martin, 37 miliard dolarů. Do roku 2025, kdy by měla přistát první pilotovaná mise na Měsíci, to bude 93 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 mminutou

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled