Mise Artemis má za sebou úspěšný start. Tentokrát letí Orion k Měsíci bez posádky, v budoucnu s ní přistane

Nahrávám video
Události: Mise Artemis k Měsíci po odkladech odstartovala
Zdroj: ČT24

Z floridského mysu Canaveral odstartovala raketa SLS (Space Launch System) s vesmírnou lodí Orion, která má vrátit člověka na Měsíc. Mise Artemis I je bezpilotní, Orion doletí k Měsíci a po 25 dnech se zase vrátí. První let s posádkou k měsíci plánuje NASA na rok 2024.

Ačkoli je provoz mezi Zemí a Měsícem v poslední době poměrně hustý – letos zamířila k přirozenému satelitu naší planety jihokorejská sonda a také americký přístroj, který je součástí přípravy avizované lunární orbitální stanice – je mise Artemis I výjimečná. Měla by být předstupněm pilotovaných letů, které by měly vyvrcholit návratem lidí na Měsíc více než po půlstoletí.

Raketa SLS (Space Launch System), která nese vesmírný modul Orion, odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v 1:47 místního času (tedy 7:47 středoevropského času) a zhruba po deseti minutách dosáhla zemské orbity. Předtím se od třímetrového Orionu oddělily raketové motory a následně i centrální stupeň a rozvinuly se solární panely.

Nahrávám video
Studio ČT24: Mise Artemis I odstartovala
Zdroj: ČT24

Start sledovalo asi 15 tisíc diváků přímo na mysu Canaveral a tisíce dalších na plážích a silnicích v okolí vesmírného střediska. Diváci přišli také k dalším zařízením NASA v Houstonu v Texasu a v Huntsville v Alabamě. „Jsme součástí něčeho naprosto výjimečného, prvního startu Artemis, prvního kroku k návratu naší země na Měsíc – a cestě dál na Mars,“ komentovala vzlet ředitelka startu mise Artemis Charlie Blackwellová-Thompsonová.

Artemis I odstartovala až na třetí pokus. Poprvé měla startovat 29. srpna, podruhé 3. září, ale pokusy byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům. I třetí pokus provázely potíže a SLS se vznesla s třičtvrtěhodinovým zpožděním. Technici museli opravit netěsnící ventil a také vyřešit ztrátu signálu z radarového stanoviště.

Cílem Artemis I je dostat se na orbitu Měsíce a vrátit se na Zemi. Orion by měl podle plánu přistát 11. prosince do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Modul při misi dosáhne vzdálenosti 450 tisíc kilometrů od Země a 40 tisíc kilometrů od odvrácené strany Měsíce. Bude to dosud největší vzdálenost, kam vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádku doletělo.

Artemis I je hlavně testovací mise, na které chce NASA vyzkoušet raketu SLS, loď Orion a její tepelný štít, ale i fungování řídicího střediska na Zemi a vylovení modulu Orionu.

Příští mise Artemis II by již měla být pilotovaná, NASA s ní počítá na rok 2024. Tato posádka by ještě měla jen proletět kolem Měsíce, o rok později by již měli na jeho povrch vystoupit dva členové posádky Artemis III.

Celý program nazvaný Artemis – což byla v řecké mytologii sestra Apollónova – kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Podle agentury Reuters dosáhly dosud náklady na vývoj rakety SLS a lodě Orion, které vyvíjejí Boeing a Lockheed Martin, 37 miliard dolarů. Do roku 2025, kdy by měla přistát první pilotovaná mise na Měsíci, to bude 93 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 7 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...