Mise Artemis má za sebou úspěšný start. Tentokrát letí Orion k Měsíci bez posádky, v budoucnu s ní přistane

2 minuty
Události: Mise Artemis k Měsíci po odkladech odstartovala
Zdroj: ČT24

Z floridského mysu Canaveral odstartovala raketa SLS (Space Launch System) s vesmírnou lodí Orion, která má vrátit člověka na Měsíc. Mise Artemis I je bezpilotní, Orion doletí k Měsíci a po 25 dnech se zase vrátí. První let s posádkou k měsíci plánuje NASA na rok 2024.

Ačkoli je provoz mezi Zemí a Měsícem v poslední době poměrně hustý – letos zamířila k přirozenému satelitu naší planety jihokorejská sonda a také americký přístroj, který je součástí přípravy avizované lunární orbitální stanice – je mise Artemis I výjimečná. Měla by být předstupněm pilotovaných letů, které by měly vyvrcholit návratem lidí na Měsíc více než po půlstoletí.

Raketa SLS (Space Launch System), která nese vesmírný modul Orion, odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v 1:47 místního času (tedy 7:47 středoevropského času) a zhruba po deseti minutách dosáhla zemské orbity. Předtím se od třímetrového Orionu oddělily raketové motory a následně i centrální stupeň a rozvinuly se solární panely.

8 minut
Studio ČT24: Mise Artemis I odstartovala
Zdroj: ČT24

Start sledovalo asi 15 tisíc diváků přímo na mysu Canaveral a tisíce dalších na plážích a silnicích v okolí vesmírného střediska. Diváci přišli také k dalším zařízením NASA v Houstonu v Texasu a v Huntsville v Alabamě. „Jsme součástí něčeho naprosto výjimečného, prvního startu Artemis, prvního kroku k návratu naší země na Měsíc – a cestě dál na Mars,“ komentovala vzlet ředitelka startu mise Artemis Charlie Blackwellová-Thompsonová.

Artemis I odstartovala až na třetí pokus. Poprvé měla startovat 29. srpna, podruhé 3. září, ale pokusy byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům. I třetí pokus provázely potíže a SLS se vznesla s třičtvrtěhodinovým zpožděním. Technici museli opravit netěsnící ventil a také vyřešit ztrátu signálu z radarového stanoviště.

Cílem Artemis I je dostat se na orbitu Měsíce a vrátit se na Zemi. Orion by měl podle plánu přistát 11. prosince do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Modul při misi dosáhne vzdálenosti 450 tisíc kilometrů od Země a 40 tisíc kilometrů od odvrácené strany Měsíce. Bude to dosud největší vzdálenost, kam vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádku doletělo.

Artemis I je hlavně testovací mise, na které chce NASA vyzkoušet raketu SLS, loď Orion a její tepelný štít, ale i fungování řídicího střediska na Zemi a vylovení modulu Orionu.

Příští mise Artemis II by již měla být pilotovaná, NASA s ní počítá na rok 2024. Tato posádka by ještě měla jen proletět kolem Měsíce, o rok později by již měli na jeho povrch vystoupit dva členové posádky Artemis III.

Celý program nazvaný Artemis – což byla v řecké mytologii sestra Apollónova – kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Podle agentury Reuters dosáhly dosud náklady na vývoj rakety SLS a lodě Orion, které vyvíjejí Boeing a Lockheed Martin, 37 miliard dolarů. Do roku 2025, kdy by měla přistát první pilotovaná mise na Měsíci, to bude 93 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 7 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 13 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 14 hhodinami
Načítání...