Minská dohoda? Jen kus papíru! shodují se ruští i ukrajinští radikálové

Kyjev/Doněck - Radikálové na obou stranách donbaské fronty považují čtvrteční minská ujednání za neživotná a předvídají jim brzký konec. Ruští šovinisté i ultrapravicoví ukrajinští dobrovolníci považují summit v běloruské metropoli za ztrátu času a podepsané dohody za kus papíru.

Podle názoru ruského monarchisty Igora Strelkova bude výsledkem minských dohod s devadesátiprocentní pravděpodobností krach dalšího příměří. „Nebude-li zničena kyjevská (vládní) junta, žádné mírové urovnání nebude. Válka půjde svou přirozenou cestou stejně, jako po prvním minském příměří,“ připomněl ideový vůdce doněckých radikálů zářijové zastavení palby, které mír Donbasu nepřineslo. Na Ukrajině se podle Strelkova připravuje velká válka s Ruskem, kterou západní státy povedou „do posledního Ukrajince“.

Za ztrátu času označil minská jednání moskevský konzervativní politolog Valerij Korovin. „Naivní (německá kancléřka) Merkelová a romantický (francouzský prezident) Hollande si myslí, že mohou jednáním zastavit dodávky amerických zbraní do Evropy, které definitivně zlikvidují evropskou stabilitu. (Americký prezident) Obama dobře ví, že rozhovory v Minsku byly zbytečné, proto tam nebyl,“ napsal Korovin v článku pro agenturu Novorossija.

Vůdce doněckých separatistů Andrej Purgin je přesvědčen, že řada bodů dojednaných v Minsku bude znovu otevřena, protože text povstalce neuspokojuje. „Minské memorandum neexistuje, je to list papíru. Postupovat se má po etapách. Když bude jeden bod splněn, přejdeme k druhému. Až dojdeme k bodům, které se nám nelíbí, zahájíme nová jednání,“ řekl dnes Purgin novinářům v Doněcku.

Ujednání z Minska odmítá i vůdce ukrajinských ultranacionalistů Dmytro Jaroš, jehož jednotky se v bojích proti separatistům výrazně angažují. Dohody s „proruskými teroristy“ podle něj nemají žádnou právní sílu a odporují ukrajinské ústavě. „Přijde-li rozkaz ke stažení těžké techniky a k zastavení palby, vyhrazuje si DUK právo pokračovat v aktivních bojových akcích až do úplného osvobození ukrajinských regionů od ruské okupace,“ napsal Jaroš na Facebooku. Minské memorandum navíc podle něj nařizuje rozpuštění „nezákonných skupin“, což prý pro Jarošův Dobrovolnický ukrajinský sbor (DUK) neplatí. „Jakékoli pokusy odzbrojit ukrajinské vlastence povedou k destabilizaci situace uvnitř státu a půjdou na ruku Putinovi a agresorům z Ruska. Bojovníci dobrovolnických útvarů jsou schopni bránit své právo na obranu státu jakýmkoli způsobem a všemi metodami a prostředky,“ varoval Jaroš.

Výcvik nově mobilizovaných ukrajinských vojáků
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Separatisté chtějí z místních voleb vyřadit své odpůrce

Vedení „lidových republik“ na východě Ukrajiny ohlásilo první pokus o vlastní interpretaci minských dohod, které mají zajistit příměří v Donbasu a regulovat správní uspořádání povstaleckých zón. Podle představ proruských radikálů by k budoucím místním volbám na východě země měli být připuštěni jen stoupenci separatistů.

Zmocněnci „lidových republik“ na jednání v Minsku Vladislav Dějněgo a Denis Pušilin ve společném prohlášení požadují „respektování zvláštností zákonů Doněcké a Luhanské lidové republiky“ v budoucím ukrajinském zákoně o komunálních volbách v Donbasu. „K volbám nebudou připuštěny politické síly, které se zapojily do agrese nebo které se vyslovily pro agresi proti Doněcké a Luhanské lidové republice,“ uvádí se v prohlášení.

Minské memorandum nařizuje, aby obě znepřátelené strany zahájily dialog o provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a rovněž dialog o budoucím správním režimu povstaleckých regionů. Dialog o volbách má začít bezprostředně po stažení bojové techniky z linie fronty. Otázky místních voleb mají být posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.

Moskva dohlédne na odsun cizích bojovníků z Donbasu

Rusko dohlédne na plnění minských dohod v bodě o odsunu všech cizinců ze zóny konfliktu, a to včetně občanů ze zemí Evropské unie i z Ruska. Prohlásil to stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov, podle nějž na Ukrajině bojují občané „celé řady zemí“.

Desátý bod dohod, dojednaných ve středu a ve čtvrtek v běloruském Minsku, hovoří o „odsunu všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území“ pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle Kyjeva i západních politiků podporují bojové operace doněckých a luhanských povstalců tisíce ruských dobrovolníků i vojáků ruské armády.

Čižov dnes tuto informaci potvrdil. „Ano, na Donbasu bojují i ruští občané, nikdy jsme to nepopírali,“ řekl ruský diplomat. Rusko podle něj v tomto ohledu na plnění minských dohod dohlédne. „Na obou stranách jsou ale i občané celé řady jiných zemí, včetně občanů států Evropské unie,“ dodal. „Požadavek stažení všech cizích jednotek a bojovníků ze zóny konfliktu je jedno z ustanovení minských dokumentů. A buďte ujištěni, že Rusko bude pozorně sledovat, jak ukrajinská strana i ostatní účastníci procesu budou své závazky plnit,“ konstatoval Čižov.

Pokud v neděli v Donbasu nezavládne klid zbraní, požádá Ukrajina o svolání mimořádného summitu Evropské unie, řekl maďarskému premiéroví Viktoru Orbánovi v Kyjevě ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajina podle něj v tomto ohledu doufá v podporu Maďarska. Orbán navštívil Kyjev jen několik dní před svým jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který je příští týden v úterý očekáván v Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Masivní ruský útok na Kyjev má oběť a desítky zraněných, terčem byla i Oděsa

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů, informovali místní činitelé. Úřady hlásí jednoho mrtvého a 29 zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské a Černihivské oblasti. V Oděse agresor cílil na přístav a železnici.
04:56Aktualizovánopřed 5 mminutami

Čína a USA se mohou kvůli Tchaj-wanu dostat do střetu, varoval Si Trumpa

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes, píší agentury. Státníci mluvili mimo jiné o lepších vztazích. Později podle čínských médií Si během jednání s Trumpem uvedl, že Čína a Spojené státy se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 34 mminutami

Aby zběhl k Ukrajincům, zastřelil dva Rusy. Dezertérů mezi okupanty přibývá

Ukrajina, která se již pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi, tvrdí, že přibývá ruských vojáků, kteří se dobrovolně vzdávají ukrajinské armádě. Někteří z nich se prý dokonce chtějí přidat do řad ukrajinské armády.
před 1 hhodinou

Rusko bájí s AI o vítězstvích, na frontě je ale příběh jiný

Ruský postup na ukrajinském bojišti se zpomaluje, a proto se Moskva snaží vykreslit své vojenské „úspěchy“ pomocí AI videí, uvedl Institut pro studium války (ISW). Kyjev zároveň tvrdí, že na frontě přebral iniciativu – podle analytika Jana Kofroně je však předčasné o takové situaci mluvit. Větším postupům na frontě pak dle experta Jana Šíra neprospívá stávající podoba bojiště, kde se v řadě úseků nachází i deset kilometrů hluboká „kill zóna“.
před 2 hhodinami

Izrael asi čekají předčasné volby, koalice chce hlasovat o rozpuštění parlamentu

Parlamentní většina podporující izraelského premiéra Benjamina Netanjahua předložila návrh zákona o rozpuštění Knesetu (izraelského parlamentu), který otevírá cestu k předčasným volbám, uvedla Netanjahuova strana Likud. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jsou pod návrhem podepsány všechny koaliční strany a předběžné hlasování se uskuteční nejdříve příští pondělí, podle agentury AFP však zřejmě až příští středu. Návrh je podle ToI snahou koaliční vlády o kontrolu nad legislativním procesem.
před 9 hhodinami

VideoPadesát let po operaci v Entebbe o ní vychází česky kniha Ida Netanjahua

Jonatan Netanjahu velel coby třicetiletý podplukovník riskantní operaci, při níž v roce 1976 elitní izraelské komando Sajeret Matkal zachránilo 102 ze 106 židovských rukojmí z ugandského letiště v Entebbe, kde zároveň zlikvidovalo všech sedm palestinských a německých teroristů, kteří je unesli. Sám při tom přišel o život. O svém bratru Jonatanovi napsal izraelský veterán a spisovatel Ido Netanjahu knihu, která nyní vychází v češtině pod názvem Joniho poslední bitva. S nejmladším z bratrů Netanjahuových, který v knize slavnou operaci popisuje díky desítkám sesbíraných svědectví minutu po minutě, mluvil pro Horizont ČT24 Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Senát USA potvrdil Kevina Warshe do funkce šéfa Fedu

Americký Senát ve středu potvrdil Kevina Warshe (56) jako nového šéfa centrální banky USA (Fed). Warsh nahradí Jeroma Powella (73), který je dlouhodobě terčem kritiky prezidenta Donalda Trumpa, protože nesnížil úrokové sazby tak, jak si přál.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko podniklo jeden z nejdéle trvajících útoků na Ukrajinu

Rusko ve středu vyslalo proti Ukrajině přinejmenším osm set dronů. Zabily šest lidí, desítky dalších zranily, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že po dronech mohou následovat i ruské rakety a střely. Útoky ruských dronů na Zakarpatskou oblast Ukrajiny, kde žije početná maďarská menšina, odsoudilo Maďarsko. Ukrajina podle slovenské policie kvůli masivnímu celodennímu náletu asi na dvě hodiny uzavřela hraniční přechody se Slovenskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...