Minská dohoda? Jen kus papíru! shodují se ruští i ukrajinští radikálové

Kyjev/Doněck - Radikálové na obou stranách donbaské fronty považují čtvrteční minská ujednání za neživotná a předvídají jim brzký konec. Ruští šovinisté i ultrapravicoví ukrajinští dobrovolníci považují summit v běloruské metropoli za ztrátu času a podepsané dohody za kus papíru.

Podle názoru ruského monarchisty Igora Strelkova bude výsledkem minských dohod s devadesátiprocentní pravděpodobností krach dalšího příměří. „Nebude-li zničena kyjevská (vládní) junta, žádné mírové urovnání nebude. Válka půjde svou přirozenou cestou stejně, jako po prvním minském příměří,“ připomněl ideový vůdce doněckých radikálů zářijové zastavení palby, které mír Donbasu nepřineslo. Na Ukrajině se podle Strelkova připravuje velká válka s Ruskem, kterou západní státy povedou „do posledního Ukrajince“.

Za ztrátu času označil minská jednání moskevský konzervativní politolog Valerij Korovin. „Naivní (německá kancléřka) Merkelová a romantický (francouzský prezident) Hollande si myslí, že mohou jednáním zastavit dodávky amerických zbraní do Evropy, které definitivně zlikvidují evropskou stabilitu. (Americký prezident) Obama dobře ví, že rozhovory v Minsku byly zbytečné, proto tam nebyl,“ napsal Korovin v článku pro agenturu Novorossija.

Vůdce doněckých separatistů Andrej Purgin je přesvědčen, že řada bodů dojednaných v Minsku bude znovu otevřena, protože text povstalce neuspokojuje. „Minské memorandum neexistuje, je to list papíru. Postupovat se má po etapách. Když bude jeden bod splněn, přejdeme k druhému. Až dojdeme k bodům, které se nám nelíbí, zahájíme nová jednání,“ řekl dnes Purgin novinářům v Doněcku.

Ujednání z Minska odmítá i vůdce ukrajinských ultranacionalistů Dmytro Jaroš, jehož jednotky se v bojích proti separatistům výrazně angažují. Dohody s „proruskými teroristy“ podle něj nemají žádnou právní sílu a odporují ukrajinské ústavě. „Přijde-li rozkaz ke stažení těžké techniky a k zastavení palby, vyhrazuje si DUK právo pokračovat v aktivních bojových akcích až do úplného osvobození ukrajinských regionů od ruské okupace,“ napsal Jaroš na Facebooku. Minské memorandum navíc podle něj nařizuje rozpuštění „nezákonných skupin“, což prý pro Jarošův Dobrovolnický ukrajinský sbor (DUK) neplatí. „Jakékoli pokusy odzbrojit ukrajinské vlastence povedou k destabilizaci situace uvnitř státu a půjdou na ruku Putinovi a agresorům z Ruska. Bojovníci dobrovolnických útvarů jsou schopni bránit své právo na obranu státu jakýmkoli způsobem a všemi metodami a prostředky,“ varoval Jaroš.

Výcvik nově mobilizovaných ukrajinských vojáků
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Separatisté chtějí z místních voleb vyřadit své odpůrce

Vedení „lidových republik“ na východě Ukrajiny ohlásilo první pokus o vlastní interpretaci minských dohod, které mají zajistit příměří v Donbasu a regulovat správní uspořádání povstaleckých zón. Podle představ proruských radikálů by k budoucím místním volbám na východě země měli být připuštěni jen stoupenci separatistů.

Zmocněnci „lidových republik“ na jednání v Minsku Vladislav Dějněgo a Denis Pušilin ve společném prohlášení požadují „respektování zvláštností zákonů Doněcké a Luhanské lidové republiky“ v budoucím ukrajinském zákoně o komunálních volbách v Donbasu. „K volbám nebudou připuštěny politické síly, které se zapojily do agrese nebo které se vyslovily pro agresi proti Doněcké a Luhanské lidové republice,“ uvádí se v prohlášení.

Minské memorandum nařizuje, aby obě znepřátelené strany zahájily dialog o provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a rovněž dialog o budoucím správním režimu povstaleckých regionů. Dialog o volbách má začít bezprostředně po stažení bojové techniky z linie fronty. Otázky místních voleb mají být posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.

Moskva dohlédne na odsun cizích bojovníků z Donbasu

Rusko dohlédne na plnění minských dohod v bodě o odsunu všech cizinců ze zóny konfliktu, a to včetně občanů ze zemí Evropské unie i z Ruska. Prohlásil to stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov, podle nějž na Ukrajině bojují občané „celé řady zemí“.

Desátý bod dohod, dojednaných ve středu a ve čtvrtek v běloruském Minsku, hovoří o „odsunu všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území“ pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle Kyjeva i západních politiků podporují bojové operace doněckých a luhanských povstalců tisíce ruských dobrovolníků i vojáků ruské armády.

Čižov dnes tuto informaci potvrdil. „Ano, na Donbasu bojují i ruští občané, nikdy jsme to nepopírali,“ řekl ruský diplomat. Rusko podle něj v tomto ohledu na plnění minských dohod dohlédne. „Na obou stranách jsou ale i občané celé řady jiných zemí, včetně občanů států Evropské unie,“ dodal. „Požadavek stažení všech cizích jednotek a bojovníků ze zóny konfliktu je jedno z ustanovení minských dokumentů. A buďte ujištěni, že Rusko bude pozorně sledovat, jak ukrajinská strana i ostatní účastníci procesu budou své závazky plnit,“ konstatoval Čižov.

Pokud v neděli v Donbasu nezavládne klid zbraní, požádá Ukrajina o svolání mimořádného summitu Evropské unie, řekl maďarskému premiéroví Viktoru Orbánovi v Kyjevě ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajina podle něj v tomto ohledu doufá v podporu Maďarska. Orbán navštívil Kyjev jen několik dní před svým jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který je příští týden v úterý očekáván v Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Japonsko reakci zvažuje

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. Japonsko dle premiérky Sanae Takaičiové zvažuje, jak lze zajistit bezpečnost lodí a posádek se sebou spojených. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
15:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
09:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
07:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Potřeba přežít převažuje nad nebezpečím. Rodiny v Nigérii těží cín u svých domů

Po celá léta se v centrální Nigérii těžba nerostů odehrávala daleko od domovů lidí. Nyní však rodiny v celém státě Plateau začaly hloubit hluboké šachty na vlastních dvorcích, což je velice riskantní posun, způsobený chudobou a nerosty, které se nacházejí přímo pod jejich prahy.
před 2 hhodinami

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.
10:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Gaze i na Západním břehu kvůli nové válce přituhuje

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.
před 4 hhodinami

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...