Minská dohoda? Jen kus papíru! shodují se ruští i ukrajinští radikálové

Kyjev/Doněck - Radikálové na obou stranách donbaské fronty považují čtvrteční minská ujednání za neživotná a předvídají jim brzký konec. Ruští šovinisté i ultrapravicoví ukrajinští dobrovolníci považují summit v běloruské metropoli za ztrátu času a podepsané dohody za kus papíru.

Podle názoru ruského monarchisty Igora Strelkova bude výsledkem minských dohod s devadesátiprocentní pravděpodobností krach dalšího příměří. „Nebude-li zničena kyjevská (vládní) junta, žádné mírové urovnání nebude. Válka půjde svou přirozenou cestou stejně, jako po prvním minském příměří,“ připomněl ideový vůdce doněckých radikálů zářijové zastavení palby, které mír Donbasu nepřineslo. Na Ukrajině se podle Strelkova připravuje velká válka s Ruskem, kterou západní státy povedou „do posledního Ukrajince“.

Za ztrátu času označil minská jednání moskevský konzervativní politolog Valerij Korovin. „Naivní (německá kancléřka) Merkelová a romantický (francouzský prezident) Hollande si myslí, že mohou jednáním zastavit dodávky amerických zbraní do Evropy, které definitivně zlikvidují evropskou stabilitu. (Americký prezident) Obama dobře ví, že rozhovory v Minsku byly zbytečné, proto tam nebyl,“ napsal Korovin v článku pro agenturu Novorossija.

Vůdce doněckých separatistů Andrej Purgin je přesvědčen, že řada bodů dojednaných v Minsku bude znovu otevřena, protože text povstalce neuspokojuje. „Minské memorandum neexistuje, je to list papíru. Postupovat se má po etapách. Když bude jeden bod splněn, přejdeme k druhému. Až dojdeme k bodům, které se nám nelíbí, zahájíme nová jednání,“ řekl dnes Purgin novinářům v Doněcku.

Ujednání z Minska odmítá i vůdce ukrajinských ultranacionalistů Dmytro Jaroš, jehož jednotky se v bojích proti separatistům výrazně angažují. Dohody s „proruskými teroristy“ podle něj nemají žádnou právní sílu a odporují ukrajinské ústavě. „Přijde-li rozkaz ke stažení těžké techniky a k zastavení palby, vyhrazuje si DUK právo pokračovat v aktivních bojových akcích až do úplného osvobození ukrajinských regionů od ruské okupace,“ napsal Jaroš na Facebooku. Minské memorandum navíc podle něj nařizuje rozpuštění „nezákonných skupin“, což prý pro Jarošův Dobrovolnický ukrajinský sbor (DUK) neplatí. „Jakékoli pokusy odzbrojit ukrajinské vlastence povedou k destabilizaci situace uvnitř státu a půjdou na ruku Putinovi a agresorům z Ruska. Bojovníci dobrovolnických útvarů jsou schopni bránit své právo na obranu státu jakýmkoli způsobem a všemi metodami a prostředky,“ varoval Jaroš.

Výcvik nově mobilizovaných ukrajinských vojáků
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Separatisté chtějí z místních voleb vyřadit své odpůrce

Vedení „lidových republik“ na východě Ukrajiny ohlásilo první pokus o vlastní interpretaci minských dohod, které mají zajistit příměří v Donbasu a regulovat správní uspořádání povstaleckých zón. Podle představ proruských radikálů by k budoucím místním volbám na východě země měli být připuštěni jen stoupenci separatistů.

Zmocněnci „lidových republik“ na jednání v Minsku Vladislav Dějněgo a Denis Pušilin ve společném prohlášení požadují „respektování zvláštností zákonů Doněcké a Luhanské lidové republiky“ v budoucím ukrajinském zákoně o komunálních volbách v Donbasu. „K volbám nebudou připuštěny politické síly, které se zapojily do agrese nebo které se vyslovily pro agresi proti Doněcké a Luhanské lidové republice,“ uvádí se v prohlášení.

Minské memorandum nařizuje, aby obě znepřátelené strany zahájily dialog o provedení místních voleb v souladu s ukrajinskými zákony a rovněž dialog o budoucím správním režimu povstaleckých regionů. Dialog o volbách má začít bezprostředně po stažení bojové techniky z linie fronty. Otázky místních voleb mají být posuzovány a dohodnuty s představiteli jednotlivých regionů Doněcké a Luhanské oblasti v rámci třístranné kontaktní skupiny.

Moskva dohlédne na odsun cizích bojovníků z Donbasu

Rusko dohlédne na plnění minských dohod v bodě o odsunu všech cizinců ze zóny konfliktu, a to včetně občanů ze zemí Evropské unie i z Ruska. Prohlásil to stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov, podle nějž na Ukrajině bojují občané „celé řady zemí“.

Desátý bod dohod, dojednaných ve středu a ve čtvrtek v běloruském Minsku, hovoří o „odsunu všech zahraničních vojenských formací, vojenské techniky a rovněž žoldnéřů z ukrajinského území“ pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle Kyjeva i západních politiků podporují bojové operace doněckých a luhanských povstalců tisíce ruských dobrovolníků i vojáků ruské armády.

Čižov dnes tuto informaci potvrdil. „Ano, na Donbasu bojují i ruští občané, nikdy jsme to nepopírali,“ řekl ruský diplomat. Rusko podle něj v tomto ohledu na plnění minských dohod dohlédne. „Na obou stranách jsou ale i občané celé řady jiných zemí, včetně občanů států Evropské unie,“ dodal. „Požadavek stažení všech cizích jednotek a bojovníků ze zóny konfliktu je jedno z ustanovení minských dokumentů. A buďte ujištěni, že Rusko bude pozorně sledovat, jak ukrajinská strana i ostatní účastníci procesu budou své závazky plnit,“ konstatoval Čižov.

Pokud v neděli v Donbasu nezavládne klid zbraní, požádá Ukrajina o svolání mimořádného summitu Evropské unie, řekl maďarskému premiéroví Viktoru Orbánovi v Kyjevě ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajina podle něj v tomto ohledu doufá v podporu Maďarska. Orbán navštívil Kyjev jen několik dní před svým jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který je příští týden v úterý očekáván v Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 1 hhodinou

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 9 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 10 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 12 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 14 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 15 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 16 hhodinami
Načítání...