Ministři vnitra zemí EU vzkázali Itálii: Nejste v tom sami, přístavy ale neotevřeme

Ministři vnitra zemí Evropské unie dali v estonském Tallinnu najevo, že Itálie není v nynější migrační krizi osamocená. Novinářům to řekl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos poté, co první neformální ministerská schůzka zorganizovaná novým estonským předsednictvím podpořila plán rychlé pomoci Itálii, se kterým komise přišla v úterý.

Některé konkrétní italské požadavky, například otevření přístavů dalších evropských zemí pro migranty zachráněné na moři, ale zůstaly v Tallinnu nevyslyšeny. Takovou možnost už při příchodu jednoznačně odmítl například německý ministr Thomas de Maziere, ale i jeho kolegové z Francie či Španělska.

Podle Avramopulose je v tomto ohledu ještě potřeba další práce jak uvnitř EU, tak také s africkými sousedy a partnery Unie, aby bylo možné skutečně „sdílet zátěž“, kterou příchody migrantů pro Itálii představují.

Podle Estonska v poslední době přicházejí ekonomičtí migranti

Estonský ministr vnitra Andres Anvelt před novináři upozornil, že desetitisíce lidí, kteří se v posledních měsících dostávají do Itálie, jsou ekonomičtí migranti a musí být vráceni.

„Samozřejmě se k nim musíme chovat lidsky, dodržovat jejich lidská práva, ale musí být vráceni tam, odkud přišli. To je jediná možnost,“ prohlásil zástupce nového maltského předsednictví EU. Řeč v tomto ohledu podle něj není o lidech s nárokem na azyl, ale o těch, kdo zneužívají slabých míst v ochraně vnější hranice Unie.

Právě zrychlení a zefektivnění návratové politiky za intenzivnějšího zapojení evropských agentur, jako je Frontex, je také podle Avramopulose jedním z cílů opatření navrhovaných nyní komisí. Součástí má být také intenzivnější snaha dohodnout se se zeměmi původu migrantů tak, aby tyto převážně africké státy – ale třeba také Bangladéš – své občany skutečně začaly přebírat. EU k tomu chce využít všech možných pák a pobídek, které má k dispozici.

Jedním z bodů, které jsou součástí unijní odpovědi na trvající italskou migrační krizi, je také snaha dostat pod kontrolu nevládní organizace, které migranty zachraňují na moři a přivážejí do Itálie. Dobrovolný kodex jejich chování by měl umožnit lepší koordinaci jejich práce s italskými úřady, ale třeba také zajistit, že bude možné účinněji vyšetřovat sítě převaděčských gangů.

Mezi návrhy, které Evropská komise představila v úterý, nechybí další podpora libyjských úřadů prostřednictvím projektů za 46 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun), vytvoření plně funkčního centra pro koordinaci záchranných akcí na moři v Libyi a vyšší financování kroků zaměřených na řízení migrace na italské straně za 35 milionů eur (asi 945 milionů korun).

Spolu s Libyí se chce komise soustředit na lepší ochranu jižní hranice této severoafrické země, odkud migranti většinou k italským břehům vyrážejí.

O plánu budou po ministerské schůzce jednat experti, kteří mají konkrétní návrhy dál rozpracovat. Už příští týden například mají zástupci nové Pobřežní a pohraniční stráže EU jednat s italskými úřady a zástupci dalších států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 19 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...