Itálie vyzvala evropské země, aby otevřely své přístavy migrantům

2 minuty
Itálie varuje, že příliv migrantů nezvládá
Zdroj: ČT24

Italský ministr vnitra Marco Minniti apeloval na evropské země, aby otevřely své přístavy lodím zachraňujícím migranty ve Středozemním moři, a ulevily tak Itálii. V rozhovoru s deníkem Il Messaggero dodal, že Itálie nyní kvůli uprchlíkům čelí „enormnímu tlaku“, a připomněl, že mnoho záchranářských lodí pluje pod vlajkou různých evropských zemí.

„Jestliže jediné přístavy, do kterých uprchlíky vozí, jsou ty italské, pak tu něco neklape. To je jádro problému,“ řekl Minniti. Podle něj se to týká plavidel nevládních organizací i lodí námořní mise Evropské unie proti pašerákům lidí Sophia a evropské agentury na ochranu hranic Frontex, které zachraňují uprchlíky v moři podobně jako italská pobřežní stráž.

Od roku 2014 doplulo k italským břehům půl milionu migrantů.

Rozhovor, z nějž citovala agentura AFP, vyšel krátce před večerní schůzkou Minnitiho s jeho francouzským a německým protějškem v Paříži. Ministři mají diskutovat o „koordinovaném přístupu“, který by měl pomoci Itálii vypořádat se s náporem běženců. 

Itálie je nyní hlavní vstupní branou migrantů do Evropy

Po loňském uzavření takzvané balkánské stezky se totiž většina migrantů snaží na starý kontinent dostat ze břehů severní Afriky přes Středozemní moře. Od počátku roku do země tímto způsobem dorazilo více než 83 000 migrantů, což je o 19 procent více oproti stejnému období v loňském roce. Italská pobočka Červeného kříže varovala, že situace v italských uprchlických centrech začíná být kritická.

Řím dal ve středu najevo, že uvažuje o nevpouštění lodí dalších zemí a nevládních organizací s migranty na palubě do svých přístavů, pokud zbylé
členské státy Unie zemi nepomohou a nepřevezmou část žadatelů o azyl.

Minniti dodal, že i kdyby jedna jediná loď místo do Itálie zamířila do přístavu v jiné evropské zemi, byl by jako „eurofil“ hrdý. „Problém by to nevyřešilo, ale byl by to výjimečný signál“ dokazující, že Evropa chce Itálii pomoci, poznamenal ministr.

Řím bude podle Minnitiho usilovat o to, aby bylo vyřizování azylu nějakým způsobem přesunuto z Itálie do Libye a aby pak do Evropy byli bezpečně přesunuti ti, kteří právo na ochranu získají. „Musíme rozlišovat mezi těmi, kteří mají nárok na humanitární ochranu, a těmi, kteří nemají, ještě než se (migranti) vydají na moře,“ uvedl ministr.

Na základě rozhodnutí agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) je podle něj třeba zajistit, aby ti, kteří azyl nezískají, tedy ekonomičtí migranti, byli dobrovolně repatriováni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 51 mminutami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 5 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...