Bejrút - O česko-libanonských ekonomických vazbách a o výbušné situaci na Blízkém východě jednal v Bejrútu ministr zahraničí Jan Kohout. Právě Libanon je jedním z nejkomplikovanějších míst na Blízkém východě. Prošel dlouhou občanskou válkou a situace v zemi je pořád napjatá. Křehkou politickou rovnováhu podtrhuje skutečnost, že premiér je sunnitský muslim, prezident křesťanský maronita a předseda parlamentu muslim šíitský.
Kromě vnitřních problémů Libanon trápí i složité vztahy se sousedy: Sýrií a Izraelem. Tomu se vůbec nelíbí, že jih Libanonu ovládá šíitské hnutí Hizballáh. Právě proti němu zahájil před třemi lety válku, která zasáhla i samotný Bejrút. Na horkou hranici na jihu země dohlížejí jednotky OSN. Na všudypřítomný Hizballáh si nijak nestěžují, za tikající bombu naopak považují početné palestinské uprchlíky v táborech, nad nimiž nemá nikdo pořádný dohled.
Před pěti lety situaci v zemi vyhrotil atentát na Rafíka Harírího – bývalého premiéra a jednoho z nejvlivnějších lidí v zemi. Veřejně se spekuluje o tom, že za jeho smrtí stojí sousední Sýrie, ta to ovšem popírá. Následné protisyrské demonstrace nakonec přiměly Damašek stáhnout ze země vojska, která v zemi působila jako „ochranné síly“ od občanské války v letech 1975 až 1990.
Výročí Harírího smrti si v neděli v ulicích Bejrútu připomněly desítky tisíc lidí, včetně jeho syna Saada, nynějšího libanonského premiéra. Ten před několika dny vyjádřil vážné znepokojení nad „stupňující se“ hrozbou, kterou pro Blízký východ představuje Izrael, a varoval dokonce před hrozící válkou. Izraelské letouny pronikají podle něj každý den do libanonského vzdušného prostoru.
