Meta hrozí, že v USA přestane zveřejňovat zpravodajství. Vadí jí návrh zákona, který má posílit práva médií

3 minuty
Horizont ČT24: Meta v USA pohrozila odstraněním zpravodajství
Zdroj: ČT24

Americký internetový gigant Meta pohrozil, že ve Spojených státech ukončí zveřejňování příspěvků zpravodajských médií. Majitel Facebooku a Instagramu to udělá, pokud Kongres schválí nový mediální zákon. Na jeho základě by noviny, rozhlas a televize získaly možnost kolektivně požadovat platby od sociálních sítí za zveřejňování jejich zpráv. Opakuje se scénář z Austrálie, kde Facebook načas zprávy stáhl.

Když sociální síť Facebook prošla před rokem změnou tváře na společnost Meta, chtěl její ředitel Mark Zuckerberg otevřít novou kapitolu nahlížení. Místo toho se ale firma znovu potýká s těmi stejnými problémy ohledně zpravodajského obsahu na svých stránkách, tentokrát ve Spojených státech.

„Pokud Kongres schválí nepromyšlený mediální zákon jako součást legislativy o národní bezpečnosti, budeme nuceni zvážit i tu možnost, že zprávy ze své platformy odstraníme úplně, než abychom přistoupili na vládou diktované podmínky,“ napsal na Twitter mluvčí společnosti Meta Andy Stone.  

Podle Mety Facebook mediálním společnostem pomáhá, protože zvyšuje návštěvnost jejich vlastních stránek, a sama média se tam rozhodla zveřejňovat svůj obsah, protože je to přínosné pro jejich hospodaření.

Zejména menší vydavatelé si ale stěžovali, že zatímco jim během pandemie klesaly zisky, Facebook z nich stále profitoval. Novou legislativu proto v Kongresu předložila demokratická senátorka za stát Minnesota, podporu má ale i u republikánů.

„Poskytuje dočasné útočiště pro vydavatele on-line obsahu, aby mohli kolektivně vyjednávat s dominantními on-line platformami ohledně podmínek, za kterých může být obsah distribuován,“ píše se v základním ustanovení nového zákona. 

Podobný zákon vešel v platnost loni v březnu v Austrálii a vedl k tomu, že zpravodajství tam z Facebooku přechodně zmizelo. Když se ale proti Metě zvedla vlna kritiky, firma od svého rozhodnutí rychle ustoupila, a nakonec se s tamní vládou dohodla. 

Americká legislativa je součástí většího souboru zákonů s cílem omezit sílu velkých technologických společností a přichází navíc právě v době, kdy nejen Meta masivně propouští kvůli poklesu zisků – před měsícem oznámila nucený odchod jedenácti tisíc zaměstnanců. Někteří z nich si navíc stěžují, že nedostali slíbené odstupné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...