Meta hrozí, že v USA přestane zveřejňovat zpravodajství. Vadí jí návrh zákona, který má posílit práva médií

Nahrávám video
Horizont ČT24: Meta v USA pohrozila odstraněním zpravodajství
Zdroj: ČT24

Americký internetový gigant Meta pohrozil, že ve Spojených státech ukončí zveřejňování příspěvků zpravodajských médií. Majitel Facebooku a Instagramu to udělá, pokud Kongres schválí nový mediální zákon. Na jeho základě by noviny, rozhlas a televize získaly možnost kolektivně požadovat platby od sociálních sítí za zveřejňování jejich zpráv. Opakuje se scénář z Austrálie, kde Facebook načas zprávy stáhl.

Když sociální síť Facebook prošla před rokem změnou tváře na společnost Meta, chtěl její ředitel Mark Zuckerberg otevřít novou kapitolu nahlížení. Místo toho se ale firma znovu potýká s těmi stejnými problémy ohledně zpravodajského obsahu na svých stránkách, tentokrát ve Spojených státech.

„Pokud Kongres schválí nepromyšlený mediální zákon jako součást legislativy o národní bezpečnosti, budeme nuceni zvážit i tu možnost, že zprávy ze své platformy odstraníme úplně, než abychom přistoupili na vládou diktované podmínky,“ napsal na Twitter mluvčí společnosti Meta Andy Stone.  

Podle Mety Facebook mediálním společnostem pomáhá, protože zvyšuje návštěvnost jejich vlastních stránek, a sama média se tam rozhodla zveřejňovat svůj obsah, protože je to přínosné pro jejich hospodaření.

Zejména menší vydavatelé si ale stěžovali, že zatímco jim během pandemie klesaly zisky, Facebook z nich stále profitoval. Novou legislativu proto v Kongresu předložila demokratická senátorka za stát Minnesota, podporu má ale i u republikánů.

„Poskytuje dočasné útočiště pro vydavatele on-line obsahu, aby mohli kolektivně vyjednávat s dominantními on-line platformami ohledně podmínek, za kterých může být obsah distribuován,“ píše se v základním ustanovení nového zákona. 

Podobný zákon vešel v platnost loni v březnu v Austrálii a vedl k tomu, že zpravodajství tam z Facebooku přechodně zmizelo. Když se ale proti Metě zvedla vlna kritiky, firma od svého rozhodnutí rychle ustoupila, a nakonec se s tamní vládou dohodla. 

Americká legislativa je součástí většího souboru zákonů s cílem omezit sílu velkých technologických společností a přichází navíc právě v době, kdy nejen Meta masivně propouští kvůli poklesu zisků – před měsícem oznámila nucený odchod jedenácti tisíc zaměstnanců. Někteří z nich si navíc stěžují, že nedostali slíbené odstupné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...