Meta hrozí, že v USA přestane zveřejňovat zpravodajství. Vadí jí návrh zákona, který má posílit práva médií

Nahrávám video

Americký internetový gigant Meta pohrozil, že ve Spojených státech ukončí zveřejňování příspěvků zpravodajských médií. Majitel Facebooku a Instagramu to udělá, pokud Kongres schválí nový mediální zákon. Na jeho základě by noviny, rozhlas a televize získaly možnost kolektivně požadovat platby od sociálních sítí za zveřejňování jejich zpráv. Opakuje se scénář z Austrálie, kde Facebook načas zprávy stáhl.

Když sociální síť Facebook prošla před rokem změnou tváře na společnost Meta, chtěl její ředitel Mark Zuckerberg otevřít novou kapitolu nahlížení. Místo toho se ale firma znovu potýká s těmi stejnými problémy ohledně zpravodajského obsahu na svých stránkách, tentokrát ve Spojených státech.

„Pokud Kongres schválí nepromyšlený mediální zákon jako součást legislativy o národní bezpečnosti, budeme nuceni zvážit i tu možnost, že zprávy ze své platformy odstraníme úplně, než abychom přistoupili na vládou diktované podmínky,“ napsal na Twitter mluvčí společnosti Meta Andy Stone.  

Podle Mety Facebook mediálním společnostem pomáhá, protože zvyšuje návštěvnost jejich vlastních stránek, a sama média se tam rozhodla zveřejňovat svůj obsah, protože je to přínosné pro jejich hospodaření.

Zejména menší vydavatelé si ale stěžovali, že zatímco jim během pandemie klesaly zisky, Facebook z nich stále profitoval. Novou legislativu proto v Kongresu předložila demokratická senátorka za stát Minnesota, podporu má ale i u republikánů.

„Poskytuje dočasné útočiště pro vydavatele on-line obsahu, aby mohli kolektivně vyjednávat s dominantními on-line platformami ohledně podmínek, za kterých může být obsah distribuován,“ píše se v základním ustanovení nového zákona. 

Podobný zákon vešel v platnost loni v březnu v Austrálii a vedl k tomu, že zpravodajství tam z Facebooku přechodně zmizelo. Když se ale proti Metě zvedla vlna kritiky, firma od svého rozhodnutí rychle ustoupila, a nakonec se s tamní vládou dohodla. 

Americká legislativa je součástí většího souboru zákonů s cílem omezit sílu velkých technologických společností a přichází navíc právě v době, kdy nejen Meta masivně propouští kvůli poklesu zisků – před měsícem oznámila nucený odchod jedenácti tisíc zaměstnanců. Někteří z nich si navíc stěžují, že nedostali slíbené odstupné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 5 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 6 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 13 hhodinami
Načítání...