Životnost Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je předpovídaná do roku 2024. Jak bude vesmírný výzkum probíhat potom? Šéf Evropské kosmické agentury (ESA) už představu má. Je jím vesnice na odvrácené straně Měsíce, takzvaná Moon Village. Měla by sloužit jako zastávka na další cestě do vesmíru a umožnit lepší pozorování Sluneční soustavy, podotýká Johann-Dietrich Wörner, který byl hostem Hyde Parku Civilizace.
„Mezinárodní vesmírné stanici skončí zhruba za 10 let životnost, takže by bylo dobré mít připraveného něco dalšího, abychom mohli být jako celý svět nadále aktivní ve vesmíru,“ říká Wörner. Posledním konceptem je vytvoření „vesnice“ na odvrácené straně Měsíce.
Vesnici by měli stavět dva roboti, kteří využijí ke stavbě konstrukce materiál přímo z Měsíce - takzvaný regolit. Při smíchání s vodou z něj vznikne něco jako beton a při využití slunečních paprsků je z hmoty možné vypálit cihly, popisuje možnosti Wörner. S výstavbou by mohla pomáhat i 3D tiskárna. Jak ale sám podotýká, jde zatím pouze o koncept, pro který se nyní agentura snaží získat podporu.
„Na jižním pólu Měsíce existuje místo, kam Slunce nikdy nesvítí. Pro nás je to zajímavé, očekáváme, že by tam mohla existovat voda, protože je tam zima, je to neustále ve stínu. Vodu bychom mohli využít nejen na výrobu betonu, ale i jako palivo. Kdybychom na odvrácené straně Měsíce postavili radioteleskop, bude ve stínu Měsíce. Veškeré záření ze Země by bylo odstíněno. Odtud sledovat hluboký vesmír by bylo pro astronomy velmi zajímavé,“ říká Wörner.
Evropská vesmírná agentura získává důležité informace z vesmíru už od vyslání prvního meteorologického satelitu v roce 1977. Jiné satelity umožňují sledovat hustotou osídlení v největších evropských aglomeracích (city monitoring), dopady povodní na krajinu, šíření ropných skvrn, odlesňování i kvalitu pitné vody.
- ESA sdružuje 22 členských států a spolupracuje i s Kanadou. Česko vstoupilo do ESA v roce 2008 jako první ze zemí východního bloku. Praha je sídlem Evropské agentury pro družicovou navigaci GSA a účastní se evropských projektů, jako je Galileo, Egnos a Copernicus.
- Agentura ročně hospodaří s více než čtyřmi miliardami eur. Česko ročně přispívá 18 miliony eur a je tak na třetí příčce od konce. Nejvíce peněz dává Německo, Francie a Itálie.
Ničíme si klima na vlastní planetě, jsme hlupáci, říká Wörner
Snímky ze satelitů ale ukazují i ubývání ledové plochy na Zemi nebo měnící se klima. „Kdybyste přiletěl zvenku a podíval se na Zemi, tak uvidíte velmi tenkou vrstvu atmosféry, opravdu velmi tenkou v porovnání s celkovým poloměrem a my děláme všechno proto, abychom si ji znečistili. Pracujeme velmi aktivně na změně klimatu, abychom si to naše příjemné klima zničili, po celé planetě válčíme, vedeme konflikty,“ říká Wörner.
„Když si představím, že by mimozemšťané přiletěli k Zemi a viděli, co tady děláme, nejsem si jistý, že by přistáli,“ řekl Wörner dříve v rozhovoru pro BBC. „Opravdu nevím, jestli by takový mimozemšťan chtěl s takovými blbečky ze Země spolupracovat,“ podotkl v Hyde Parku Civilizace.
Podle Wörnera lidé postupně začínají chápat rizika změn klimatu, někteří ale podle něj stále nevěří, že ke změnám vůbec dochází. „Mám své hodnoty, které jako generální ředitel ESA při každé příležitosti prosazuji, a těmi je mír, spolupráce a především to, aby život na této planetě existoval i v budoucnosti,“ dodal Wörner.
