Kyjev - Ani měsíc po tragédii malajsijského boeingu na východní Ukrajině není jasné, kdo na něj vypálil osudnou raketu. Smrt 283 cestujících a 15 členů posádky letu MH17 nicméně změnila přístup světa ke konfliktu na Ukrajině a odstartovala největší vlnu sankcí proti Moskvě od dob studené války. Trochu jasněji by mohlo být po zveřejnění první zprávy nizozemských vyšetřovatelů na začátku září. Dokument by měl zahrnovat informace z černých skříněk, kontrolních věží, radarů a satelitů a závěry mezinárodních vyšetřovatelů, kteří místo tragédie navštívili.
Letadlo na lince Amsterodam - Kuala Lumpur vyletělo ve čtvrtek 17. července ve 12:14. V Malajsii mělo přistát příští den ráno. Po čtyřech hodinách přestal stroj v desetikilometrové výšce komunikovat. Zřítil se nedaleko vesnice Hrabove ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Pád nikdo nepřežil. Na palubě bylo 12 národností, nejvíce obětí pocházelo z Nizozemska. Svět zaplavila vlna smutku, solidarity, ale i protestů.
Trosky letadla, těla obětí a jejich zavazadla pokryly plochu 20 kilometrů čtverečních oblasti, kterou kontrolují proruští separatisté. Na ně padlo také hlavní podezření, že mají v sestřelení letadla prsty. Obviněno bylo i Rusko, které údajně rebelům dodalo rakety i potřebnou obsluhu. Kyjev zveřejnil fotografie a záznamy telefonických rozhovorů mezi rebely, které mají dokazovat, že na stroj stříleli právě oni v domnění, že jde o ukrajinské vojenské letadlo. Také USA s odvoláním na satelitní data tvrdí, že střela vyšla z území kontrolovaného separatisty. Rebelové i Rusko naopak ze střelby obviňují Kyjev, Moskva navíc tvrdí, že malajsijské letadlo sledoval i ukrajinský bitevník. Podle prvních závěrů je nanejvýš pravděpodobné, že letadlo bylo sestřeleno raketou země-vzduch BUK, jež používá ruská i ukrajinská armáda.
Ukrajinská kontrarozvědka SBU nově uvedla, že stroj mohli sestřelit ukrajinští vojáci, kteří po březnové ruské anexi Krymu přeběhli na ruskou stranu. Podle expertů lze totiž považovat za vyloučené, že tento protiletadlový systém obsluhovali ozbrojenci z řad místního ruskojazyčného obyvatelstva.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyhlásil v okolí tragédie zónu příměří, žádná bojující strana to ale nedodržela. Separatisté zpočátku na místo tragédie vůbec nepustili mezinárodní pozorovatele, na prvním odklízení trosek a těl obětí se podíleli horníci a dobrovolníci z okolí. Také pozdější návštěvy zahraničních expertů byly závislé na vůli proruských ozbrojenců. Forenzní experti, pro něž je cenná každá hodina, se sem dostali až za 14 dnů. Práci museli kvůli bezpečí přerušovat a dosud neprohledali celé území.
Nalezené pozůstatky obětí putovaly týden po havárii v chladicích vozech z Doněcka do Kyjevem kontrolovaného Charkova. Odtamtud je odvezla vojenská letadla do Nizozemska, kde se konala pietní ceremonie, která měla obětem a rodinám nahradit úctu a důstojnost, jichž se jim na východní Ukrajině nedostávalo. Podezření, že na místě ještě mohou být další oběti, nadále přetrvávají.
Zpravodajství z tragédie letu MH17 čtěte ZDE.
