Merkelová: Prioritou CDU/CSU je plná zaměstnanost a bezpečnost

8 minut
Historik a politolog Radek Soběhart
Zdroj: ČT24

Plná zaměstnanost do roku 2025 je jedním z ústředních bodů volebního programu německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Program v Berlíně představila kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Horst Seehofer. Další prioritou je bezpečnost. Parlamentní volby se v Německu budou konat 24. září.

„Blahobyt a bezpečnost pro všechny“ je podle Merkelové heslo, kterým by se dal shrnout předvolební program, který jednomyslně schválila předsednictva CDU i CSU. Plnou zaměstnanost definovala jako počet nezaměstnaných nižší než tři procenta. V současnosti se míra nezaměstnanosti v Německu pohybuje kolem 5,5 procenta. Vyšší bezpečnosti chtějí konzervativci dosáhnout především navýšením počtu policistů.

V hospodářské oblasti Merkelová slíbila voličům, že CDU/CSU nezvýší daně ani zadlužení země. Od roku 2020 chce postupně odbourávat takzvaný solidární příplatek k daním určený na obnovu a rozvoj spolkových zemí bývalé NDR. Investovat chce především do infrastruktury, vzniknout by ale mělo podle představ konzervativců během následujících čtyř let také 1,5 milionu nových bytů.

Soustředit se strany chtějí také na digitalizaci, upravit hodlají v případě volebního vítězství i zákon o přistěhovalectví kvalifikovaných pracovních sil. Ty by mohly do země přicházet v případě, že prokážou, že mají zajištěné konkrétní pracovní místo.

Zlepšit by konzervativní strany CDU/CSU chtěly v nadcházejícím volebním období také postavení rodin s dětmi, podílet se hodlají i na zlepšení situace v Africe, odkud do Evropy proudí značná část migrantů. Merkelová na tiskové konferenci hovořila o „Marshallově plánu“ pro Afriku. V případě migrantů, kteří již na území Německa jsou, chtějí konzervativci podporovat jejich integraci.

Požadavek bavorské CSU na horní hranici počtu ročně přijímaných migrantů se ve společném programu CDU/CSU neobjevil. Seehofer ale zdůraznil, že jeho strana tento požadavek navzdory neshodě se sesterskou stranou do svého vlastního programu pro Bavorsko zapracuje.

Ročně chce přijímat maximálně 200 tisíc migrantů. Merkelová, která s limitem dlouhodobě nesouhlasí, podotkla, že se CDU a CSU shodují v tom, že se situace z roku 2015, kdy do Německa přišlo téměř 900 tisíc migrantů, nesmí opakovat.

Kancléřka Merkelová se v zářijových volbách bude ucházet již o čtvrtý mandát v čele spolkové vlády. Poprvé se kancléřkou stala v roce 2005. Aktuální předvolební průzkumy připisují CDU/CSU 37 až 40 procent hlasů.

Druzí sociální demokraté v čele s Martinem Schulzem by v případě konání voleb nyní získali 23 až 36 procent hlasů. Do Spolkového sněmu by se zřejmě dostaly ještě další čtyři strany: Zelení, Levice, liberálové z FDP a pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 2 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 4 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 10 hhodinami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 11 hhodinami
Načítání...