Merkelová: Prioritou CDU/CSU je plná zaměstnanost a bezpečnost

Nahrávám video
Historik a politolog Radek Soběhart
Zdroj: ČT24

Plná zaměstnanost do roku 2025 je jedním z ústředních bodů volebního programu německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její sesterské bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). Program v Berlíně představila kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Horst Seehofer. Další prioritou je bezpečnost. Parlamentní volby se v Německu budou konat 24. září.

„Blahobyt a bezpečnost pro všechny“ je podle Merkelové heslo, kterým by se dal shrnout předvolební program, který jednomyslně schválila předsednictva CDU i CSU. Plnou zaměstnanost definovala jako počet nezaměstnaných nižší než tři procenta. V současnosti se míra nezaměstnanosti v Německu pohybuje kolem 5,5 procenta. Vyšší bezpečnosti chtějí konzervativci dosáhnout především navýšením počtu policistů.

V hospodářské oblasti Merkelová slíbila voličům, že CDU/CSU nezvýší daně ani zadlužení země. Od roku 2020 chce postupně odbourávat takzvaný solidární příplatek k daním určený na obnovu a rozvoj spolkových zemí bývalé NDR. Investovat chce především do infrastruktury, vzniknout by ale mělo podle představ konzervativců během následujících čtyř let také 1,5 milionu nových bytů.

Soustředit se strany chtějí také na digitalizaci, upravit hodlají v případě volebního vítězství i zákon o přistěhovalectví kvalifikovaných pracovních sil. Ty by mohly do země přicházet v případě, že prokážou, že mají zajištěné konkrétní pracovní místo.

Zlepšit by konzervativní strany CDU/CSU chtěly v nadcházejícím volebním období také postavení rodin s dětmi, podílet se hodlají i na zlepšení situace v Africe, odkud do Evropy proudí značná část migrantů. Merkelová na tiskové konferenci hovořila o „Marshallově plánu“ pro Afriku. V případě migrantů, kteří již na území Německa jsou, chtějí konzervativci podporovat jejich integraci.

Požadavek bavorské CSU na horní hranici počtu ročně přijímaných migrantů se ve společném programu CDU/CSU neobjevil. Seehofer ale zdůraznil, že jeho strana tento požadavek navzdory neshodě se sesterskou stranou do svého vlastního programu pro Bavorsko zapracuje.

Ročně chce přijímat maximálně 200 tisíc migrantů. Merkelová, která s limitem dlouhodobě nesouhlasí, podotkla, že se CDU a CSU shodují v tom, že se situace z roku 2015, kdy do Německa přišlo téměř 900 tisíc migrantů, nesmí opakovat.

Kancléřka Merkelová se v zářijových volbách bude ucházet již o čtvrtý mandát v čele spolkové vlády. Poprvé se kancléřkou stala v roce 2005. Aktuální předvolební průzkumy připisují CDU/CSU 37 až 40 procent hlasů.

Druzí sociální demokraté v čele s Martinem Schulzem by v případě konání voleb nyní získali 23 až 36 procent hlasů. Do Spolkového sněmu by se zřejmě dostaly ještě další čtyři strany: Zelení, Levice, liberálové z FDP a pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistánský útok na nemocnici v Kábulu má podle úřadů přes 200 obětí

Afghánské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Pákistán zasáhnul v Kábulu nemocnici pro léčbu drogových závislostí. Podle resortu úder zabil nejméně 200 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Pondělní střety mezi afghánským vládním islamistickým hnutím Taliban a pákistánskou armádou na jihovýchodě Afghánistánu vyžádaly nejméně čtyři civilní oběti, včetně dvou dětí.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 2 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 4 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...