Merkelová: Němci pláčou spolu s Francouzi, Kiska volá po větší evropské jednotě

Světoví státníci odsuzují páteční teroristické atentáty v Paříži. Podle německé kancléřky Angely Merkelové jsou útoky ve Francii útokem na celý svět. Šéf Bílého domu Barack Obama už slíbil Francii pomoc při dopadení atentátníků. Slovenský prezident Andrej Kiska pak hovořil o nutnosti větší evropské jednoty. Soustrast pozůstalým vyjádřil také český premiér Bohuslav Sobotka.

  • 22:48

    Online k aktuálnímu dění kolem pařížských útoků končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:25

    Podle FBI to nevypadá, že by Spojeným státům hrozil v současné době podobný útok, jaký teroristé uskutečnili v Paříži.

  • 22:04

    Manuel Valls také řekl, že někteří z těch, kteří mají co dočinění s útoky, využili chaosu způsobeného migrační krizí a podařilo se jim "proklouznout" bez povšimnutí.

„Znovu jsme byli svědky ohavného pokusu o terorizování nevinných civilistů,“ uvedl Obama na tiskové konferenci v Bílém domě. Spojené státy budou stát po boku Francie v boji proti terorismu a extremismu, ujistil americký prezident. S francouzským prezidentem Francoisem Hollandem prý zatím nehovořil, slíbil mu ale na dálku veškerou pomoc.

Je to útok nejen na Paříž, je to útok na lidský rod jako takový a na hodnoty, které všichni sdílíme.
Barack Obama

Britský premiér Cameron uvedl, že je „v šoku“. „Naše myšlenky a modlitby jsou s francouzským lidem. Uděláme cokoli, abychom pomohli,“ řekl Cameron.

Za „nelidské“ útoky v Paříži označil také Kreml. Rusko je prý připraveno pomoci při vyšetřování teroristických činů. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ujistila, že Rusko sdílí bolest Francie. Pomoc nabídli Francouzům i zástupci Itálie, Španělska, Izraele, Turecka, Kataru a mnoha dalších zemí.

„Opovrženíhodné útoky“ odsoudil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že NATO stojí po boku Francie. „Terorismus demokracii nikdy neporazí,“ uvedl.

Útoky odsoudili také vrcholní představitelé Evropské unie: předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda europarlamentu Martin Schulz. 

obrázek
Zdroj: ČT24

„Hluboce šokována“ je také německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní jde o útoky nejen na Francii, ale na celý svět. Ujistila, že Německo stojí při Francii při obraně evropských hodnot. Němci teď podle ní pláčou stejně jako Francouzi. 

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který se s francouzským prezidentem Hollandem účastnil fotbalového zápasu na stadionu v Paříži, v jehož areálu došlo k výbuchům, slíbil Francii pomoc.

„V této těžké chvíli vyjadřuji solidaritu francouzské vládě a hlubokou soustrast pozůstalým obětí,“ reagoval na zprávy o teroristických útocích český premiér Bohuslav Sobotka.

„Jsem do hloubky otřesen strašným masakrem v Paříži, ale vím, že stále musí platit, že každé podobné násilí musí být potrestáno, a my se nesmíme vzdát života a civilizace, kterou jsme vybudovali,“ komentoval prostřednictvím své mluvčí útoky český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Slovenský prezident Andrej Kiska uvedl, že teroristé chtějí šířit zlo, nenávist a chaos a odpovědí na jejich činy by měla být větší jednota a akceschopnost Evropy, která musí bránit svoje hodnoty. „Upřímnou soustrast pozůstalým teroristických útoků v Paříži. Upřímnou soustrast francouzskému lidu. Upřímnou soustrast Francii, která je tak těžce zkoušená terorismem,“ konstatoval Kiska. Ostrá slova volilo i slovenské ministerstvo zahraničí, podle nějž byly útoky zbabělé a zákeřné.

Jsme šokovaní, jsme smutní a jsme také rozhořčení. Teroristé znovu zabíjeli lidi v Paříži, aby mezi námi v Evropě šířili strach a nenávist. Aby mezi lidmi šířili zlo a chaos. Evropa potřebuje po této těžké noci ještě větší jednotu a potřebuje skutečnou akceschopnost. Terorismus nikdy nerozvrátí demokracii a svobodu Evropy, pokud dokážeme svoje hodnoty bránit. Společně a rázně.
Andrej Kiska
slovenský prezident

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael stojí po boku prezidenta Hollanda a francouzského národa ve společném boji proti terorismu. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi prohlásil, že Vatikán je „pobouřen dalším projevem šíleného násilnického terorismu a nenávisti“. „Spolu s papežem a všemi, kdo milují mír, to odsuzujeme,“ řekl Lombardi.

Turecko, kde má v neděli začít summit velkých světových ekonomik G20, útoky odsoudilo. Úřad premiéra Ahmeta Davutoglua v prohlášení uvedl, že „nejde jenom o útok na Francouze, ale na celé lidstvo, demokracii, svobody a univerzální hodnoty“. Prezident Recep Tayyip Erdogan útoky odsoudil na twitteru a zaslal Hollandeovi soustrastný telegram.

CN Tower v Torontu se zbarvila do francouzské trikolóry
Zdroj: Chris Helgren/Reuters

Na útok reagovaly také země Perského zálivu. Íránský prezident Hasan Rouhání kvůli němu zrušil cestu do Evropy, při níž měl od soboty navštívit Itálii a Francii. Útoky odsoudil jako „nelidský čin“. Hollandovi kondolovali také prezident Spojených arabských emirátů Chalífa bin Zajd Nahaján a kuvajtský emír Sabah Ahmad Džábir Sabah, v Saúdské Arábii útok odsoudilo tamní ministerstvo zahraničí.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní řekl, že sdílí smutek s rodinami obětí. „Tyto nelítostní vraždy dokazují, že teroristé neznají hranice,“ sdělil. Hluboký šok nad událostmi v Paříži projevila i Čína a soustrast vyjádřil také nový kanadský premiér Justin Trudeau.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...