Německo bude vracet velkou část afghánských uprchlíků, oznámila německá kancléřka Angela Merkelová. Šanci získat azyl v Německu budou mít jen ti Afghánci, kteří by kvůli spolupráci se Západem byli ve vlasti v ohrožení života. Podle Merkelové Afghánistán své občany potřebuje kvůli obnově země.
„U lidí, kteří pracovali pro zahraniční vojenské jednotky, například pro německou armádu, a kteří jsou kvůli této práci v akutním ohrožení života, je naší humanitární povinností pomoci jim,“ prohlásila Merkelová.
„Pokud se ale nějaký uprchlík vydal na cestu, protože si vysnil lepší život, není to důvod k tomu, aby dostal azyl. V takových případech budeme muset ty lidi vracet do Afghánistánu,“ podotkla kancléřka.
Není v zájmu Německa ani Afghánistánu, aby mladí lidé z asijské země utíkali do Evropy, zdůraznila Merkelová. „Potřebujeme, aby mladí lidé měli šanci na budoucnost ve své zemi. Pro mladou generaci jsme tam stavěli školy a Afghánistán by o tuto generaci neměl přijít,“ konstatovala Merkelová.
Vyhoštění Afghánci se nevzdávají
Řada Afghánců se ale po vyhoštění stejně snaží dostat zpět do Evropy. „Pokud seženu dost peněz, zkusím to znovu,“ říká osmadvacetiletý Hamíd Rustámí, který musel po několika letech opustit Dánsko. „Tady lze jen těžko přežít. Situace v Kábulu je špatná. Není tu bezpečno ani se tu nedá sehnat práce. Když člověk vyjde z domu, neví, co se mu může stát,“ postěžoval si Afghánec.
Podle afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního je třeba vytvořit realistický obraz Německa a potlačit iluze, které vytvářejí převaděči ve snaze získat zákazníky. „Musíme zajistit, že lidé budou mít potřebné informace a nebudou mít pocit, že v Německu jsou ulice dlážděny zlatem,“ řekl Ghaní.
Afghánský prezident také uvedl, že pokusy o útěk do Evropy často vedou ke zbídačení celé rodiny, protože převaděči žádají za jednoho člověka 20 tisíc až 25 tisíc dolarů (510 tisíc až 640 tisíc korun). Na každého Afghánce, který se do EU dostane, pak podle Ghaního připadají čtyři, kteří na cestě zahynou.
Budujte bezpečné zóny, vyzvala Kábul Merkelová
Podle Merkelové by v Afghánistánu měly vzniknout bezpečné zóny, kam by se lidé mohli uchýlit v případě, že v blízkosti jejich domovů vypuknou boje. „Je třeba zajistit, aby i v těchto bezpečných oblastech měli lidé perspektivu k životu,“ řekla kancléřka s tím, že právě na vybudování takových míst by mohla v příštích letech směřovat německá rozvojová pomoc.
- Přesné statistiky týkající se Afghánců, kteří přišli do Evropy, je těžké dohledat. Od začátku tohoto roku ale téměř 150 tisíc Afghánců dorazilo do Řecka, které je obvyklým vstupním bodem pro běžence mířící do Evropy.
- Po Syřanech tak Afghánci představují mezi uprchlíky druhou nejpočetnější národnost, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
S uprchlickou krizí se potýká celá Unie. Jen do Německa letos přišlo přes 900 tisíc žadatelů o azyl. Ministři vnitra EU v září schválili rozdělení 120 tisíc běženců z Itálie a Řecka mezi země EU, přestože několik států včetně Česka bylo proti.
Německo podporuje zavedení mechanismu, který by umožňoval rozdělovat uprchlíky mezi evropské země trvale bez potřeby dalšího hlasování. Berlín tento požadavek zdůvodňuje především skutečností, že v současnosti leží hlavní tíha uprchlické krize na třech zemích: Německu, Rakousku a Švédsku.
