Moskva - Po sečtení všech hlasů odevzdaných v ruských prezidentských volbách získal Dmitrij Medveděv 70,28 procenta hlasů, což je dokonce víc, než před čtyřmi lety Vladimir Putin. K drtivému vítězství Medveděvovi pomohla právě podpora dosluhujícího prezidenta Putina. Nicméně pozorovatelé upozorňují, že volby nesplnily všechny demokratické normy. Současný vicepremiér se tak stane desátou hlavou státu od roku 1917 a historicky třetím ruským prezidentem. Jeho inaugurace se uskuteční 7. května, kdy také vyprší mandát dosavadního prezidenta Vladimira Putina.
Za Medveděvem se ve volbách umístil kandidát Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov (17,72 procenta), předseda Liberálně-demokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij (9,34 procenta) a šéf Demokratické strany Ruska Andrej Bogdanov (1,29 procenta). Voleb se zúčastnilo 69,65 procenta oprávněných voličů.
Pozorovatelé, kteří na nedělní ruské prezidentské volby přijeli za Parlamentní shromáždění Rady Evropy, dnes v Moskvě zpochybnili demokratičnost hlasování, které prý nebylo plně spravedlivé a svobodné.
Medveděv krátce po vítězství vyloučil změnu ústavy. Prezidentské ani premiérské pravomoci by se podle něj měnit neměly. Zahraniční politika by i nadále měla být výsostnou doménou ruského prezidenta.
Rusové oslavovali na Rudém náměstí
Necelé dvě hodiny po oznámení prvních předběžných výsledků slavilo Medveděvovo vítězství již celé Rudé náměstí. Rockový koncert pod heslem - Rusko vpřed - zorganizovala prokremelská mládežnická hnutí. Na oslavách se objevil i odcházející prezident Vladimir Putin.
Medveděv nezapomněl ocenit toho, kdo mu k vítězství pomohl. „Na dlouhou dobu dopředu si vybíráme cestu, kam se budeme vyvíjet a máme příležitost zachovat stabilitu a pokračovat směrem, kterým jsme se ubírali v minulých letech,“ pronesl Medveděv na Rudém náíměstí.
Podle Putina byly volby ale v naprostém souladu s ústavou. „Takové vítězství s sebou nese obrovský závazek. Bude zárukou zachování zvoleného směru, směru, který s úspěchem sledujeme už osm let,“ prohlásil na pódiu slavnostního rockového koncertu.
Opozice protestovala proti výsledku ruských voleb
Odvrácenou stranu nedělních voleb ukázal o pár hodin dříve zásah proti několika příznivcům opozičního vůdce Garry Kasparova. Policie jejich protesty proti údajně zmanipulovanýcm volbám násilně ukončila. „Viděli jsme masivní falšování, ale daleko důležitější je zastrašování. To jsme slyšeli všude, od Vladivostoku po Kaliningrad. Voliči byli přinuceni účastnit se této imitace voleb,“ komentoval situaci kolem voleb Kasparov.
V průběhu hlasování se objevily zprávy, že státním zaměstnancům jejich šéfové nařídili, koho mají volit. Podobné to údajně bylo i s učiteli nebo policisty. Radikální ruská opozice na dnešek chystá protesty proti nedělním prezidentským volbám, v nichž podle očekávání zvítězil kremelský kandidát Dmitrij Medveděv.
Žirinovskij i Zjuganov volby kritizují.
Lídr ruských komunistů například tvrdí, že pro něj určitě hlasovalo nejméně 30 procent voličů a že jeho štáb má seznam nejméně dvou stovek porušení volebního zákona. Žirinovskij prohlásil, že výsledky hodlá napadnout soudní cestou; později však řekl, že se na soud neobrátí. To naopak hodlá podle agentury Reuters učinit Zjuganov. Radikální protikremelská opozice, sdružená kolem hnutí Jiné Rusko šachisty Kasparova, hlasování označila za frašku a svolala na dnešek do Petrohradu a do Moskvy demonstrace pod heslem „Pryč se samoděržavím“.
Stížnosti Zjuganova a Žirinovského na nerovnou volební kampaň, kdy státní a polostátní média, především televize, jasně preferovala Medveděva na úkor ostatních kandidátů, zaznamenali i západní pozorovatelé z Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
Komentář české diplomacie
České ministerstvo zahraničí vyjádřilo politování nad tím, že ruské úřady restriktivním přístupem neumožnily rovné podmínky pro všechny kandidáty; česká diplomacie zároveň vyjádřila naději, že politický dialog Česka s Ruskem k zajištění oboustranně výhodné spolupráce bude pokračovat a že nové ruské vedení bude aktivně spolupracovat s evropskými a euroatlantickými strukturami, jichž je Česká republika členem. Premiér Mirek Topolánek žádné výrazné změny v ruské zahraniční politice neočekává.
