Bratislava - Někdejší trojnásobný slovenský premiér Vladimir Mečiar končí ve funkci předsedy Lidové strany-Hnutí za demokratické Slovensko. Uvedly to tamní Hospodářské noviny. Mečiar letos znovu neuspěl ve volbách a jeho kdysi nejpopulárnější slovenská strana není v parlamentu od roku 2010. Za Mečiarovy vlády v 90. letech se Slovensko dostalo do mezinárodní izolace. Jeho vládnutí provázela kritika ze zahraničí kvůli nedodržování principů demokracie, ale i kontroverzní privatizace nebo podezření ze zneužití tajné služby k politickým cílům.
„Oznámil, že na mimořádném republikovém sněmu už nebude kandidovat,“ konstatoval člen vedení LS-HZDS Ján Kovarčík. Mečiar už dříve uvedl, že v případě volebního neúspěchu odejde z čela strany. Své rozhodnutí před novináři nekomentoval. Jeho nástupce chce LS-HZDS zvolit do léta.
Mečiar byl v minulosti nejoblíbenějším slovenským politikem, ve volbách v roce 1992 se svou stranou získal přes 37 procent hlasů. Před dvaceti lety stál spolu s nynějším českým prezidentem Václavem Klausem u rozpadu Československa. Popularita LS-HZDS pak postupně klesala, zvrátit propad preferencí jí nepomohl ani návrat do koalice pod vedením levicového premiéra Roberta Fica v roce 2006.
Ve volbách o čtyři roky později Mečiarova strana už nepřekročila pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny a letos nezískala ani procento hlasů. Podle politologů LS-HZDS ale nemá šanci vrátit se do vysoké politiky ani po výměně Mečiara. Sympatizanti strany totiž přešli k populárnímu Ficovi a jeho sociálním demokratům (Smer-SD), kteří se ziskem více než 44 procent hlasů přesvědčivě vyhráli březnové parlamentní volby.
Z politického výsluní odchází i Dzurinda
Kromě Mečiara odchází z politického výsluní také jeho někdejší hlavní politický rival a nástupce na premiérském postu Mikuláš Dzurinda. Jeho SDKU-DS, donedávna nejsilnější strana slovenské pravice, utrpěla v posledních volbách těžkou porážku.
Dzurinda vzápětí oznámil, že se už nebude ucházet o post předsedy strany, kterou vede od jejího vzniku v roce 2000. Bývalý dvojnásobný premiér na přelomu století vyvedl zemi z mezinárodní izolace, za jeho vlády země vstoupila do Evropské unie i NATO a provedla rozsáhlé ekonomické reformy.
